Dvě třetiny Čechů se domnívají, že žijeme v ekonomické krizi

0
54
krizi
Aktuálně má za to, že žije v ekonomické krizi, dvě třetiny populace v Česku. / Ilustrační foto: Redakce Zdravé Zprávy

Dvě třetiny Čechů se domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos.

Průzkum na reprezentativním vzorku 1036 lidé ve věku od 18 do 65 let ze všech krajů ČR ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.

Hlavní zdroj obav z hospodářské situace jsou náklady na bydlení. Jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent. Ceny energií považuje za riziko 18 procent dotázaných. Šestina Čechů se shodně obává poklesu reálných mezd a obecného růstu spotřebitelských cen.

Podle průzkumu lidé více než na začátku roku omezují i výdaje. Šetření na potravinách nyní oznámilo 57,7 procenta dotázaných, v lednu to bylo 50,5 procenta. Podíl lidí, kteří se snaží snížit spotřebu energií a vody se zvýšil na 58,1 procenta z lednových 53,5 procenta. Polovina lidí uvádí, že chodí méně do restaurací. A třetina říká, že méně utrácí za koníčky, a čtvrtina, že ruší předplatné některých služeb.

Lidé v průzkumu dále uvedli, že od příští vlády očekávají podporu růstu reálných mezd a podporu dostupného bydlení. Zároveň 15 procent respondentů očekává od nového kabinetu snížení zadlužení státu.

Špatný stres je nepřítel zdraví

Takzvaná „blbá nálada“ má podle lékařů přímé dopady do zdravotní kondice lidí.

„Chronický stres, dlouhodobá psychická zátěž mohou člověka zdeptat natolik, že je lze chápat i jako spolupříčinu různých tělesných chorob,“ uvedl svého času profesor Cyril Höschl na stránkách Zdravé Zprávy a dodal: „Uvedené poruchy neurohumorální regulace pak mohou vést nejen k mnoha civilizačním chorobám, ale třeba i k rakovině.“

Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil

V této souvislosti upozornil na syndrom vyhoření. Ten definoval jako stav, situaci, která často souvisí s tlakem na vyšší výkon. Mnohdy bez pochvaly či náležitého ohodnocení.

„Z toho pramení úzkost, chaotičnost, pocit, že nic nestíháte. Práce vás přestane bavit, cítíte otupělost. Příznaky jsou propady nálad, únava, poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy se spánkem a zdravotní potíže,“ uvedl.

Evropané se potýkají se stresem i pocitem vyhoření

Velice častým řešením je podle něj samoléčba alkoholem, cigaretami a jinými závislostmi. Což je ale začarovaný kruh, který problém prohlubuje. Vede k poruchám soužití v rodině, ztrátě empatie s ostatními a mnohdy i k nenávisti k lidem. Postižený člověk podle něj často ještě začne fantazírovat o výpovědi v práci, kterou ale nedá, takže je o to více frustrován a znovu se vše jen prohlubuje.

Za vyhoření může i nespravedlnost v práci, říká historička kultury

Jako obranu Cyril Höschl uvedl lepší organizaci času. Snahu o to nebýt ve vleku událostí. Diverzifikaci aktivit. Tedy, když to nejde v práci, mělo by to jít jinde. Třeba v rodině, při volnočasových aktivitách, mezi přáteli. Pomoci může i zkvalitnění životosprávy. Nemluvení o práci ve volném čase. Anebo i zvýšení aktivity, když nečinnost deptá psychiku. Případně to, že se člověk naučí jasně říkat, co chce a co nechce. I ono známé biblické – řeč vaše budiž ano, ano – ne, ne.

„A vždy je možné se i poradit s odborníkem,“ doplnil Cyril Höschl s dovětkem, že je třeba být také vlídný a laskavý sám k sobě.

Dobrý a špatný stres

Stres profesor Höschl rozdělil na dva druhy. Na stres, který může být pozitivní, protože člověka nutí ke zdravé aktivitě, a stres, který je pro člověka nepříznivý.

„Lidský výkon se mění i podle míry stresu. Platí pro něj přitom to, co platí i pro ostatní věci. Totiž, když je něčeho málo, tak je to špatně, ale když je toho moc, tak je to také špatně,“ uvedl s tím, že stres jako takový není výlučně negativní.

„Naopak my jsme tu proto, abychom zažívali zátěže a stres, a abychom je zvládali,“ upřesnil.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

Dodal, že tomu „hodnému“ stresu se říká eustres, zatímco tomu „zlému“, zejména pak tomu dlouhodobému, se říká distres.

„Distres je takový stres, kdy je člověk například obětí šikany. Kdy nemá vliv na události, nebo na ně má vliv jen částečný. Případně je frustrován z něčeho, co není úplně v jeho moci. Například, jestli bude mít všechny zkoušky, dobrou práci a tak podobně,“ vysvětlil.

Zároveň položil i otázky: Jak moc je společnost pod stresem? A z čeho ten stres pramení?

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here