I děti narozené po předčasném odtoku plodové vody, to dokonce i v období kolem 22. týdne těhotenství, žijí bez zdravotních následků. Podle neonatologů je ale zásadní, aby se tyto děti dostaly do specializovaného perinatologického centra.
Jedno z nich mají i na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze. Za posledních deset let v centru pečovali asi o sedmdesátku žen, u nichž došlo k předčasnému odtoku plodové vody. Letos od začátku roku přijali tamní lékaři do péče osm žen s předčasným odtokem vody, a to ještě před ukončeným 22. týdnem těhotenství. I takové děti dokáží na tamním pracovišti zachránit, a větší část z nich bez trvalých zdravotních následků.
„Naším cílem je, v souladu s přáním rodičů, dát šanci každému dítěti. A nyní máme k dispozici unikátní data, která potvrzují, že ani po předčasném odtoku plodové vody nejsou vyhlídky beznadějné,“ říká doc. Michal Koucký, vedoucí lékař perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Specializované péči o předčasně narozené děti kvůli dřívějšímu odtoku plodové vody se věnují na pracovišti přes dvacet let. Přičemž nynější úspěch je výsledek spolupráce v péči o tyto novorozence i s jinými lékařskými odbornostmi, často pneumology, ale i psychology.
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
Data Kliniky ukazují, že nyní přežívá kolem 88 procent dětí narozených po odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství, které se dostaly do péče těchto odborníků. A zhruba 62 % z těchto dětí žije běžné životy bez závažných komplikací. A 85 % z nich má ve dvou letech života normální neurologický vývoj.
„Naše vlastní zkušenosti dokazují, že i v těchto těžkých situacích má většina dětí šanci na dobrý vývoj,“ říká docent Koucký.
Předčasný odtok plodové vody kvůli infekci v těle
K předčasnému odtoku plodové vody dojde zhruba v jedné třetině případů v důsledku infekce, spíše vzácně pak jde o geneticky podmíněnou zdravotní komplikaci. K odtoku plodové vody ale dochází i bez potvrzené infekce v těle ženy, a příčiny této komplikace tak zůstávají neobjasněny. A je to právě předčasný odtok plodové vody, který stále patří k těm nejzávažnějším komplikacím těhotenství, upozorňují lékaři.
Přesto se daří specialistům Kliniky udržet těhotenství i v případech, kdy k odtoku plodové vody dojde už mezi 14. až 16. týdnem gravidity. I když většina tuzemských pracovišť pečuje o ženy s touto diagnózou až od ukončeného 22. týdne těhotenství. Což je zhruba pátý měsíc gravidity.
Za nejdůležitější v péči o děti, které se narodily po předčasném odtoku plodové vody, je zajištění vývoje a růstu plic. Právě jejich správné vyvinutí závisí na přítomnosti plodové vody. Při nedostatku tekutiny dochází k opožďování vývoje plic a často bývá orgán menší. Což přináší vysoké riziko selhání plicních funkcí hned po porodu a chronických respiračních onemocnění.
„Je velmi důležité, aby porod při této diagnóze byl veden v perinatologickém centru s neonatology, kteří mají zkušenosti s náročnou respirační stabilizací u novorozenců s poruchami vývoje plic,“ upozorňuje prof. Richard Plavka, primář neonatologického oddělení Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Speciální perinatologické pracoviště tak musí být vybaveno například intenzivní podporou ihned na porodním sále. Do péče o novorozence, kteří přišli na svět kvůli dřívějšímu odtoku plodové vody, se obratem zapojují i další odbornosti, především pneumologové.
Studie TAILORED-PROM: Léčba šitá na míru
I v péči o těhotné ženy s předčasným odtokem plodové vody se prosazuje individualizovaná léčba. To znamená, že neplatí jedno doporučení, jeden návod k tomu, jak o těhotnou ženu s touto diagnózou pečovat. Lékaři péči nastavují každé pacientce zvlášť. Nicméně i v Česku, jak upozorňují specialisté apolinářské Kliniky, patří stále k docela běžné praxi, že všechny ženy s touto diagnózou dostávají automaticky antibiotika se záměrem prodloužit těhotenství. A to bez ohledu na to, zda se u pacientky infekce, zánět, potvrdí, či nikoliv. Stejně tak tomu je u podávání kortikoidů k urychlení dovyvinutí plic dítěte. Kortikoidy ale nejvíce účinkují v prvním týdnu po podání, upozorňují lékaři. Pokud poté nedojde k porodu, jejich efekt mizí. Navíc v jednom těhotenství se dají tato terapeutika podat nanejvýš dvakrát. To kvůli riziku vedlejších účinků.
To je i důvod započaté studie zvané TAILORED-PROM právě na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a pražské VFN. V ní chtějí lékaři prokázat, že každá pacientka je jedinečná, a proto si žádá zmíněnou léčbu takzvaně ušitou na míru. Nikoliv plošně zavedenou pro všechny ženy s tímto zdravotním problémem.
Od letošního června tak sbírají anonymizované údaje od těhotných žen s předčasným odtokem plodové vody mezi 22. a 34. týdnem gravidity. Ve studii vyšetřují plodovou vodu pacientek a získávají detailní informace o stavu nitroděložního prostředí.
Cílem jejich práce je prodloužení těhotenství, zvýšení šance na zdravý vývoj dítěte a současně ochrana matky i plodu před zbytečnou zátěží antibiotiky a kortikoidy.
—
Výzkum, který porovnává přínos individualizovaného přístupu léčby oproti současnému standardu, potrvá tři roky. Zapojit se do něj mají stovky žen s předčasným odtokem plodové vody v období mezi 22.–34. týdnem těhotenství.
–VRN–
