Omezení spotřeby červeného a zpracovaného masa zabrání až 15 milionům předčasných úmrtím ročně. Mimo to změna prospěje přírodě, zachová se její pestrost a omezí škodliviny produkované potravinářským průmyslem.
Současný způsob produkce a konzumace potravin nejenže přispívají k předčasným úmrtím na celém světě, především kvůli vysoké spotřebě průmyslově zpracovaných potravin a červeného masa, ale zároveň likviduje i planetu. Upozornili na to minulý týden členové komise EAT-Lancet. Doslova uvedli, že současné stravovací návyky destabilizují planetu.
„Výsledky jsou znepokojivé,“ řekl na konferenci Johan Rockström, švédský vědec a spolupředseda konference.
„Jen samotné jídlo by nás mohlo posunout nad 1,5 °C [omezení globálního oteplování, pozn. red.], ale jídlo nám může také pomoci vrátit se zpátky,“ uvedl s odvoláním na výsledky nové studie.
Podle ní nynější nastavení potravinových systému už dlouho překračuje limity, jaké může planeta Země unést. Studie uvádí, že skoro třetina světových emisí skleníkových plynů pochází z potravin. Jde o plyny vypouštěné dobytkem, likvidaci lesů, lesních porostů kvůli zajištění krmiva pro zvířata a obrovské objemy fosilní energie používané k výrobě hnojiv. Vědci hovoří také o takzvaném bezpečném prostoru Země, který se i kvůli zajištění potravy neustále zmenšuje. Důsledkem toho ubývá druhová pestrost rostlin, zvířat a biodiverzita obecně. Společně s tím se zhoršuje kvalita půdy, ubývá sladké vody a přibývá umělých hnojiv používaných v zemědělství, upozornili vědci na konferenci.
Strava pro 10 miliard lidí bez velké likvidace přírody
Ke své kritice nabídli vědci zároveň i cestu, jak změnit současné nastavení potravinového průmyslu, zemědělství, a v konečném důsledku především stravování lidí. Podle nich se dá zajistit potrava až pro 10 miliard lidí, aniž by docházelo k zabírání a likvidaci stále nových částí přírody, jak říkají, bezpečného prostoru Země.
„A to je výzva, kterou ale dnešní potravinové systémy nedokáží splnit ani při současné úrovni populace,“ upozornili vědci na konferenci. Podle odhadu OSN nyní žije na planetě kolem 8 miliard lidí.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Likvidaci biodiverzity, přírodních celků zabrání podle vědců změna ve stravování. Potravinový průmysl má podle nich lidem namísto vysoce průmyslově zpracovaných potravin, a především červeného masa zajistit více zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, drůbeže, ryb a také méně mléčných výrobků. Autoři zmíněné studie odhadují, že dodržování tohoto vzoru by mohlo zabránit až 15 milionům předčasných úmrtí ročně. A zároveň více než na polovinu snížit emise, které vznikají v souvislosti s potravinami.
Walter Willett, epidemiolog z Harvardu a spolupředseda diskuzního panelu, zdůraznil, že rozhodně nejde o vynucení veganského způsobu života. Strava, která tolik nezasahuje planetu a její přirozenost, se dá podle jeho slov přizpůsobit místním tradicím, to od Středomoří až po Asii, uvedl. Nicméně dodal, že celkový směr je jasný. A tím je více rostlin a méně masa a cukru.
Vyspělé země slibují změny, ale nic pro ně nedělají
Závěry zprávy EAT-Lancet z minulého týdne nepřinášejí nic nového. Už zpráva z roku 2019 vyzývala především vyspělé evropské a severoamerické země, kde je spotřeba nejen červeného masa, ale třeba i cukru, vůbec největší, aby podpořily rostlinnou stravu. Nic z toho se však nestalo, spíše naopak. Průmyslově zpracované potraviny zabírají stále větší prostor v jídelníčcích lidí, a to nejen ve vyspělých státech Evropy a Severní Ameriky. Stále více prostoru se jim dostává i v chudých a rozvíjejících se ekonomikách, kde stojí mimo jiné za rychlým nárůstem nadváhy a obezity už i u dětí.
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
A i Evropa od své ambice podpořit rostlinnou produkci namísto té živočišné nakonec upustila, uvedl Willett. I když ještě před pěti lety šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podporovala kroky, které by přiměly potravinářský průmysl chovat se šetrněji k přírodě a lidskému zdraví, uvedl. Dokonce se hovořilo o snížení používání pesticidů v zemědělství na polovinu. A o širší podpoře takzvaného ekologického zemědělství a zdravějšího stravování.
Namísto toho se podle něj vrací unijní blok k tradičním sporům o to, zda a jak omezit zemědělské dotace, jak nastavit dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny nebo Latinské Ameriky. Anebo jak konečně uklidnit bouřící se farmáře ve Francii, Německu a Polsku. A to i v době, kdy vědci varují, že zemědělství je hlavní příčinou úbytku biodiverzity, znečištění vody a půdy.
Tom Brown živí miliony podvyživených dětí, ale i tak to nestačí
Epidemiolog Willett dále řekl, že pokud nyní rychle rostoucí světové ekonomiky nastoupí na stejný způsob potravinové produkce a způsob stravování jako je tomu v evropských státech, pak je to „cesta k environmentální a zdravotní katastrofě“.
Veronika Táchová
