„Typický hypertonik je většinou velmi ambiciózní člověk orientovaný na výkon a úspěch,“ říká v rozhovoru na Zdravé Zprávy vedoucí lékařka Arytmologické jednotky intenzivní péče a Poradny pro léčbu hypertenze Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU Petra Vysočanová.
S vysokým krevním tlakem se léčí v ČR přes 2,2 milionu pacientů. Další asi milion lidí neví, že trpí hypertenzí. K hypertenzi vede trvalý stres v kombinaci s nezdravým životem. Roli sehrává i nadměrné solení. Platí, že pacienti, kteří se více stresují, mají větší riziko, že se ocitnou u vás v ambulanci?
Ano, sledujeme to. Typický hypertonik je většinou velmi ambiciózní člověk orientovaný na výkon a úspěch. Naši pacienti jsou často manažeři a velmi aktivní lidé, kteří neumí odpočívat a zůstávají dlouho v chronickém stresu.
A co „flegmatici“, ti jsou mimo nebezpečí?
V žertu říkáme, že pokud k nám přijde nějaký vyrovnaný flegmatik, má opravdu vysoký krevní tlak a není tam velká dědičná zátěž, tak se většinou jedná o sekundární hypertenzi. Tedy o onemocnění některého z orgánů, který mu ten tlak vyvolává.
Trvalý stres vede k vysokému krevnímu tlaku
Jak roste počet pacientů s hypertenzí?
Státy střední Evropy patří celosvětově mezi ty, kde je největší počet hypertoniků. Je to dáno jednak životním stylem, ale i genetikou a vlivem prostředí. Co se týče samotného počtu pacientů, dle dat ÚZISu z roku 2023 je v České republice 2 miliony 200 tisíc léčených hypertoniků. A předpokládá se, že další milion by mohl být neléčený či nediagnostikovaný.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Také ale řeknu, že počet hypertoniků pomalu vzrůstá, ale tento nárůst není tak dramatický jako u jiných diagnóz. Jako například u srdečního selhání.
Ti všichni se léčí v kardiologických ambulancích?
Naprostá většina z nich je v rukou praktických lékařů a k nám, na specializovaná pracoviště, se dostávají pouze ty nejkomplikovanější případy.
Proč k nárůstu počtu pacientů dochází?
Předpokládá se, že nárůst je vlivem vnějších faktorů, jako je stres, hluk, vliv prostředí, obezita a celkově nezdravý způsob života.
Hypertenze ohrožuje i děti a mládež do 18 let. Mnozí jsou tlustí
Můžete přiblížit vliv stresu jako jednoho z rizikových faktorů vzniku hypertenze?
Nikdy nemůžeme léčit jenom tělo a zapomenout na duši. Stres je významným faktorem, který zvyšuje krevní tlak. Nejedná se ani tak o krátkodobý stres, kdy volíme tzv. „útok, nebo únik“, ale tady mám na mysli zejména chronický stres, který trvá třeba i několik let.
V ordinacích se setkávám s pacienty, kterým se k dlouhodobému pracovnímu stresu často připojí i stres v domácím prostředí. A pokud se jim nepodaří udělat změnu, nebo najít nějaký ventil, samozřejmě to má jednoznačný dopad na jejich kardiovaskulární a metabolické zdraví.
Souvisí vysoký krevní tlak s nadváhou a obezitou?
Velká část takto chronicky stresovaných pacientů je obézních. Což spolu velmi úzce souvisí. Spousta z nich může mít minimálně porušenou glukózovou toleranci, tzn. náběh na cukrovku. Nebo dokonce cukrovku, a samozřejmě v důsledku stresu stoupá krevní tlak.
Sleduje se průměr za 24 hodin, nikoli momentální hodnota
Jaká je v tomto smyslu prevence?
Svým pacientům vždy doporučuji, aby kromě léků přidali pohyb. Aby odpoledne nebo navečer zašli na procházku, zařadili nějakou fyzickou aktivitu, kdy ten přebytečný adrenalin a další látky uvolněné v důsledku stresové reakce, které už v tom krevním systému kolují, vlastně spálili fyzickou aktivitou. Večer se jim pak bude lépe usínat, protože po fyzické aktivitě krevní tlak klesá.
Co dělat v případě akutní stresové reakce?
Největší efekt, a je to podloženo i klinickým výzkumem, zde mají sedativa. Vždycky je potřeba začít zklidněním stresové reakce, ať už přírodními nebo farmakologickými prostředky. A pak teprve přistupují ke slovu léky na hypertenzi.
Někteří pacienti si léky upravují podle aktuální situace, je to správně?
Vždy varujeme naše pacienty, aby si svévolně neupravovali dávkování léků na vysoký tlak, protože to je kontraproduktivní. Při stresu se hodnota krevního tlaku mění velmi rychle, často tím klidem, když se dostatečně napijí, odpočnou si, krevní tlak klesá v řádu desítek minut. Naše tělo je adaptováno na to, že krátkodobě může dojít ke zvýšení krevního tlaku. Ale problém nastává, když je to zvýšení dlouhodobé, proto je pro nás důležité sledovat průměrnou hodnotu za 24 hodin, která by se měla držet normálu.
Hypertenze je nemoc na celý život
Jakou roli v rozvoji hypertenze sehrává dědičnost?
Pro vznik hypertenze je velmi důležitá genetika, takže někteří lidé se svému vysokému krevnímu tlaku zkrátka nevyhnou. A naopak jsou tací, kteří mohu žít i poněkud nezřízeným způsobem života, ale nikdy hypertenzi mít nebudou. Svým pacientům vždycky říkám, že je to jen v jejich rukou, jak dokážou svým životním stylem oddálit vzestup krevního tlaku, nebo to, kolik léků budou užívat. V současné době je léčba hypertenze celoživotní. Čili užívání léků může trvat padesát i šedesát let.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Jak se dá nemoci vyhnout nebo ji alespoň oddálit?
Preventivní doporučení se týkají zdravého životního stylu – doporučujeme především vyhnout se kouření, ne že by přímo zvyšovalo krevní tlak, ale výrazně zvyšuje riziko komplikací. Dále se snažíme vést naše pacienty k tomu, aby si udržovali přiměřenou váhu, případně zhubli. Což má často zázračný dopad na krevní tlak. A důležitou součástí diet je kontrola množství přijaté soli.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
Platí stále, že lidé v Česku hodně solí?
Česká populace patří k těm, co solí velmi nadbytečně, a právě obrovské zatížení solí je jednou z příčin tak četného výskytu hypertenze v české populaci. Základní prevencí, jak jsem dříve zmiňovala, je především pohyb. Přičemž redukce váhy a pravidelný pohyb může například u mladších pacientů s lehčí formou hypertenze oddálit nutnost pravidelného užívání léků klidně i o deset let. A to stojí za to.
Pavel Žára, Centrum komunikace a marketingu FN Brno
