Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] vzrostl počet spotřebovaných definovaných denních dávek antibiotik za posledních pět let z 52 na 73 milionů. Zvýšená spotřeba antibiotik ukazuje i na posilující antibiotickou rezistenci.
Česká lékárnická komora [ČLnK] upozorňuje, že trend rostoucích definovaných denních dávek [DDD] antibiotik odráží celkovou zhoršující se situaci v léčbě infekcí. A dále posiluje antibiotickou rezistenci. To přesto, že z dat SÚKLu vyplynulo, že navzdory růstu počtu DDD zůstává počet vydaných balení v lékárnách docela stabilní. V roce 2020 činil zhruba 9,35 milionu, v roce 2024 pak přibližně 10 milionů.
„Když některá antibiotika přestávají na bakterie dobře fungovat, lékaři musí volit novější antibiotika, vyšší dávky nebo delší léčbu. Proto skutečná spotřeba roste, i když počet vydaných balení vypadá na první pohled stabilně. Počet DDD tak lépe ukazuje, jak se antibiotická léčba mění i v reakci na rostoucí rezistenci,” vysvětluje rozpor mezi DDD a počty vydaných balení prezident ČLnK Aleš Krebs.
Podle něj tento rozdíl poukazuje hlavně na to, že Češi užívají antibiotika více než dříve. Pacienti dostávají vyšší dávky antibiotik nebo se jim prodlužuje doba léčby. To podle Krebse odráží změny v léčbě infekcí. A ty se stávají obtížnějšími právě kvůli rostoucí odolnosti bakterií na antibiotika.
Antibiotická rezistence v nemocnicích
Antibiotická rezistence přitom dopadá na celé zdravotnictví. Komplikuje léčbu i běžných infekcí, kam patří hlavně nemoci močových cest, zápaly plic a další infekce dýchacích cest. Ohrožuje seniory, hospitalizované pacienty a osoby se slabou imunitou. Rovněž prodlužuje pobyt na lůžku a zvyšuje náklady na terapii. Což platí zejména pro nemocnice.
Z českých nemocnic si lidé nejčastěji odnesou infekci močového ústrojí
Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] v kterýkoliv den má přibližně 7 procent neboli jeden ze 14 pacientů v evropských nemocnicích alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. A třetina těchto infekcí je způsobena bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Což významně omezuje možnosti léčby.
„Odhady založené na datech z evropského sledování antibiotické rezistence ukazují, že v Evropě každoročně zemře přes 35 000 lidí v důsledku infekcí rezistentních na antimikrobiální látky,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Infekcí se v českých nemocnicích nakazí až desetina pacientů
Více než 70 procent infekcí spojených se zdravotní péčí způsobí právě multirezistentní bakterie. Tyto infekce se dají omezit opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí. Důležitá je proto především prevence a kontrola infekcí v nemocnicích. A nejen v nich, jak potvrzuje člen představenstva ČLnK Martin Kopecký.
„Stále častěji se s multirezistentními bakteriemi setkáváme i v běžné ambulantní praxi. Léčba je náročnější, dražší a v některých případech může být dokonce neúčinná,“ říká.
Vývoj nových antibiotik a role farmaceutického sektoru
Situaci u antibiotik zhoršuje i nezájem o vývoj nových léčiv ze strany farmaceutického průmyslu. Přičemž hlavní důvod je komerční neatraktivita antibiotik jako takových. A to přesto, že výzkum, jak říká Radek Zbořil, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a VŠB-TUO v Ostravě, běží dál.
„Pomoci mohou nové látky s unikátními mechanismy účinku, jako jsou například tzv. atomární antibiotika inhibující funkce polysacharidů v buněčné membráně bakterií,“ uvádí.
Doplňuje, že na zvířecích modelech již jeho tým ověřil, že bakterie si na ně prozatím nedokáží vytvořit rezistenci a fungují v případech, kde komerční antibiotika selhávají.
Atomární antibiotikum ničí i rezistentní bakterie, zjistili vědci z Olomouce
„Mají obrovský potenciál v cílené léčbě ran a lokálních infekcí, kde rychle potlačují růst bakterií a podporují proces hojení. Ale testujeme i možnost jejich přídavku ke klasickým antibiotikům, což může pomoci obnovit jejich účinnost a odolnost vůči rezistenci,“ tvrdí Zbořil.
–DNA–
—
Česká republika se připojila 18.11. k Evropskému antibiotickému dnu [EAAD]. Ten cílí na zvýšení povědomí o rostoucí antibiotické rezistenci. A nabádá k zodpovědnému používání antibiotik. Letošní motto kampaně zní „From resistance to resilience – healthcare workers leading the change“, tedy „Od rezistence k odolnosti – zdravotníci v čele změny“.
Paralelně v týdnu od 18. do 24. listopadu probíhá Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci [WAAW]. Jeho výzva pak zní: „Jednejte nyní: Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“.
