Vědci švýcarské firmy přišli na nová účinná antibiotika

0
287
antibiotika
Foto: Pexels.com

Vědci švýcarské farmaceutické firmy Roche objevili antibiotika nové třídy. A ta se zdají být účinná proti velmi odolným bakteriím. Podle vědců se antibiotika s podobnými účinky na trh nedostala za poslední půl století.

O výsledcích studie účinné látky s názvem Zosurabalpin informuje uznávaný časopis Nature. Podle vědců dokáže nově objevená látka úspěšně ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly odolnost proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům. Lékaři i zdravotní instituce tyto bakterie proto považují za velkou zdravotní hrozbu. Bakterie jsou známé pod zkratkou CRAB. A problém je, že odolávají běžně dostupným antibiotikům.

Bakterie CRAB jsou častou příčinou infekcí v nemocnicích. Zejména u lidí na ventilátorech. Tento patogen není nijak agresivní, ale je odolný vůči mnoha různým antibiotikům, takže léčba je velmi obtížná,” řekl britskému deníku The Guardian mikrobiolog Andrew Edwards z univerzity Imperial College.

Nový objev je slibný kvůli tomu, že bakterie CRAB patří do skupiny takzvaných gramnegativních bakterií, které odolávají antibiotikům díky buněčné stěně tvořené lipopolysacharidy [LPS]. Objevená látka bakteriím brání v ukládání LPS v buněčné stěně, a tím je ničí.

LPS umožňují bakteriím přežívat i v nepřátelském prostředí a ustát nápor imunitního systému,” vysvětlil jeden z autorů studie nového léku Michael Lobritz.

Poprvé jsme objevili něco, co funguje tímto způsobem. Takže jde o jedinečnou záležitost co do chemického složení i mechanismu účinku,” dodal Lobritz.

Bakterie CRAB zdravé lidi neohrozí, nemocné už ano

Žádné nové antibiotikum proti gramnegativním bateriím nebylo na trh uvedeno už půl století. Společnost Roche účinky Zosurabalpinu zkoumá v laboratoři na myších. Klinické testování účinné látky na lidech, které se děje v několika fázích, je ale ještě vzdálené. Ještě vzdálenější je schválení nadějného antibiotika lékovými autoritami a jeho následná registrace v jednotlivých zemích. To proto, aby mohl lék vstoupit na trh. Takový proces trvá u nově vyvinutých léků i několik let. A pokračuje se v něm i v době, kdy už lék vstoupil na trh a dostává se k pacientům.

Umělá inteligence změní farmaceutický průmysl

Kmeny bakterií Acinetobacter baumannii se vyskytují běžně v přírodě a pro zdravého člověka nepředstavují v podstatě žádné riziko. U pacientů s oslabenou imunitou, chronicky nemocných či seniorů ale vyvolávají tyto bakterie zápaly plic, otravy a záněty. Často se jimi nakazí lidé v nemocnicích a jiných zařízeních akutní péče. Za jednu z největších zdravotních hrozeb současnosti považuje antibiotickou rezistenci Světová zdravotnická organizace.

Bakterie si na antibiotika postupně zvykají

K pěstování odolnosti bakterií na antibiotika přispívají i čeští pacienti. Podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ] až 90 procent všech antibiotik se v Česku spotřebuje v primární péči a až polovinu z nich užívají pacienti nesprávně. Mylně se domnívají, že jimi uzdraví rýmu, kašel či zánět průdušek. Jelikož jde o virová onemocnění, antibiotika na ně ale nezaberou.

Spotřeba antibiotik v Česku rok od roku narůstá a společně s tím odolnost bakterií vůči jejich působení. A to je podle odborníků problém. Medicína se bez nich jen těžko obejde. A následky nesprávného užívání antibiotik si odnese celá společnost.

„Účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky,“ upozorňuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Helena Žemličková.

Sepse je na JIPkách nejčastější příčinou úmrtí

K nadužívání antibiotik u nás podle ní vedou například nároky rodičů na jejich předepisování pro děti kvůli rychlejší úzdravě. Někteří si zase myslí, že se při jejich užívání vypořádá jejich tělo s nemocí rychleji a lépe. Celé situaci pak nepřispívá ani současná globalizace a cestovatelský boom, jejichž vlivem se odolnost bakterií šíří po celém světě.

Odolnost bakterií na dostupná antibiotika přitom již dnes vážně zasahuje do léčby některých onemocnění. Podle jedné z odborných studií v Evropě každý rok umírá kolem 33 tisíc lidí právě v důsledku antibiotické rezistence, tedy odolnosti bakterií na účinky předepisovaných antibiotik. Podle odhadů britské společnosti zabývající se infekcemi [Healthcare Infection Society UK] při stávajícím tempu nadužívání antibiotik porostou počty úmrtí ve světě kvůli odolnosti na ně až k deseti milionům ročně, to do roku 2050.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here