Za první letošní tři čtvrtletí se narodilo v Česku 58,7 tisíce dětí. Oproti stejnému období loni to je o 5,8 tisíce dětí [-9 %] méně. Za totéž období zemřelo 83,8 tisíce lidí [+1 %]. Přirozený úbytek obyvatel je nejhlubší v novodobé historii Česka.
Na další strmý propad porodnosti upozorňují data Českého statistického úřadu [ČSÚ] za letošní první tři čtvrtletí.
„Pokles porodnosti pokračuje čtvrtým rokem, a to ve všech pořadích. Prvorozených bylo 27,3 tisíce narozených, 22,8 tisíce bylo druhorozených a 8,6 tisíce dětí se narodilo ženám jako minimálně třetí dítě,“ nastiňuje vývoj porodnosti v letošním roce ČSÚ.
A stejně jako loni ve stejném období se i letos bezmála polovina dětí narodila mimo manželství.
„V absolutním počtu nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30–32 let, respektive ženy narozené v letech 1992–1994,“ přibližují statistická data.
Ta ukazují i na další ne příliš lichotivý trend v české populaci. A sice, že se meziročně o 7 procent [-2,6 tisíce] na 36 tisíc snížil počet párů, které uzavřely od ledna do konce letošního září manželství. Stejně jako u porodnosti nejde o výjimečnou situaci, ale trend.
„Počet sňatků se snižuje třetím rokem v řadě. Nejvíce ženichů bylo ve věkové skupině 30–34 let, zatímco u nevěst byla nejpočetnější věková skupina 25–29 let,“ vyjasňují statistici.
Střídavá péče po rozvodu je trendy, ale mnohé děti ji hlavně protrpí
Navíc každý čtvrtý snoubenec nevstupoval do manželství poprvé. Tedy šlo o snoubence či snoubenku po rozvodu. A zatímco uzavřených manželství stejně jako živě narozených dětí v Česku rok od roku ubývá, tak na druhou stranu roste počet rozvádějících se párů.
„Rozvodem bylo ukončeno 15,6 tisíce manželství, meziročně o 0,2 tisíce více,“ uvádí zástupci ČSÚ.
Přičemž nejčastěji manželství ukončily páry po šesti letech od uzavření sňatku. A nejvíce se rozváděli lidé ve věku 45 až 49 let. Rozvody se dotkly minimálně 14,9 tisíce dětí.
Přirozená měna obyvatel v Česku už dlouho nefunguje
Zatímco narozených dětí od letošního ledna do konce září meziročně ubylo o 5,8 tisíce, tak oproti tomu narůstají počty zemřelých. Za zmíněné období zemřelo 83,8 tisíce osob. To je v meziročním srovnání nárůst zhruba o jedno procento. A značí to podle ČSÚ přirozený úbytek obyvatel o 25,1 tisíce.
Nejvíce zemřelých mužů bylo ve věku 75 až 79 let, zemřelých žen pak ve věku 80 až 84 let. Třetina zemřelých bez ohledu na pohlaví byla ve věku od 75 do 84 let.
Neblahý trend, kdy umírá více lidí, než se jich narodí, nedokázala zvrátit ani stále vysoká zahraniční migrace do Česka, převážně z Ukrajiny.
„V 1. až 3. čtvrtletí letošního roku bylo evidováno 85,2 tisíce přistěhovalých ze zahraničí, meziročně o 10 procent méně. Ale měsíční počet přistěhovalých v září – 16,7 tisíce – byl nejvyšší od září 2022,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
A nabízí i vysvětlení: „Data ukazují, že v pozadí nárůstu stojí uvolnění možnosti vycestování z Ukrajiny pro muže ve věku 18–22 let.“
Složení uprchlíků z Ukrajiny v ČR se mění. Ubývá dětí a přibývá mužů
Naopak z Česka se do zahraničí za 1. až 3. čtvrtletí vystěhovalo 72,4 tisíce osob, meziročně o 0,9 tisíce méně. Zde je třeba uvést, že počet vystěhovalých osob z České republiky byl v roce 2024 rekordní.
„Z velké části šlo o osoby, kterým vypršela platnost dočasné ochrany,“ podotýkají statistici.
V Česku žije 10,9 mil. lidí, každý desátý je cizinec
K letošnímu 30. září žilo v Česku 10 milionů 897 tisíc obyvatel. To je podle údajů ČSÚ o 12,3 tisíce méně než na počátku roku. Hlavní příčinou úbytku populace v Česku je nízká porodnost, v jejímž důsledku nedochází k přirozené obměně obyvatel. Živě narozených dětí bylo za prvních devět měsíců letošního roku o 25,1 tisíce méně než zemřelých obyvatel za stejné období.
„Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí v historii samostatné České republiky,“ upozorňují statistici.
To i přesto, že saldo zahraniční migrace zůstalo kladné, když se do Česka přistěhovalo o 12,8 tisíce osob více než se jich vystěhovalo, ukazují data ČSÚ.
–VRN–
