Deprese, úzkosti a další duševní nemoci podněcují často i překvapiví původci. Na jejich rozvoji se totiž podílí i majetkové nerovnosti, ekonomické rozdíly mezi regiony, ale třeba i chybějící dobré vzory z řad takzvaných elit.
Psychiatři se shodují v tom, že dál poroste tlak na duševní kondicí dětí, dospívajících i dospělých především vlivem technologií a umělé inteligence. Za zásadní v udržení psychického zdraví považují posilování odolnosti vůči těmto vlivům. Tomu ale současná situace a společenské trendy v Česku příliš nepřejí.
„Budování odolnosti ve všech věkových skupinách včetně dětí a dospívajících je jedinou skutečně adekvátní reakcí na strmý nárůst psychických potíží,“ říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] prof. Jiří Horáček.
Podle prof. Horáčka je to právě současný digitální ekosystém, v němž většina lidí tráví podstatnou část času. A který, jak vyjasňuje, ne vždy pozitivně zasahuje do duševní pohody i mezilidských vztahů. A to jak do jejich četnosti, tak i kvality.
Lidé jsou osamělí. Aby nebyli, povídají si s chatboty a využívají AI
„Technické parametry sociálních sítí pak navozují specifické vzorce neshody mezi oběma parametry sociálních interakcí. Což vede k řadě psychických potíží současné doby. Včetně sebepoškozování a emoční dysregulace,“ vysvětluje dopady digitálního prostředí na lidskou psychiku skrze oslabování mezilidských vztahů.
Z tohoto poznání by se mělo podle něj především vycházet při nastavování prevence psychických poruch i při zlepšování odolnosti lidí vůči psychickým vlivům.
Odolnost lidí podkopávají špatné sociální poměry
Odolnost vůči psychiatrickým onemocněním je podle lékařů daná i nastavením poměrů ve společnosti, v níž daný člověk žije. Pokud ty jsou významně nerovnoměrně rozloženy, pak jsou lidé v takové společnosti více náchylní k duševním poruchám a naopak.
„Klíčovým faktorem odolnosti je důvěra ve společnosti, představa, že člověk se může na druhé lidi a systém v zásadních věcech spolehnout,” potvrzuje doc. Alice Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd, která se tématu rovněž věnuje ve svém příspěvku na zmíněném Sympoziu.
Pomáhá se chudým a nemajetným. Ne milionářům, říká domácí pečující
Důvěryhodnost, jak říká, posiluje i schopnost odpovědných elit a institucí připouštět chyby, učit se z nich a snaha o to jim zamezit. Odolnost podle ní nikoli nevýznamně podporují také příběhy otevřené do budoucnosti.
„Příběh české společnosti, který by nám dával naději v naše schopnosti, místo pocitu bezmoci, který by v nás vytvořil smysl pro spravedlnost místo cynismu. A který by rovněž umožnil navazovat spolupráci místo podněcování nenávisti, by byl pro odolnost podpůrný,“ říká, co konkrétně také ovlivňuje psychické zdraví, a zároveň tím upozorňuje, na co se při posilování odolnosti zaměřit.
U trendu, kdy lidé bez ohledu na věk stále hůře odolávají duševní zátěži a podléhají vnitřnímu napětí, docentka Koubová upozorňuje na vliv sociálních nerovností, které se i v jiných rozvinutých ekonomikách nedaří dorovnávat. Naopak se prohlubují. I těchto negativních tendencí by se dalo podle ní využít při zlepšování psychického zdraví lidí.
Málo lidí velký majetek a hodně lidí žádný majetek
Jako první zmiňuje stále větší majetkové nerovnosti v české společnosti. Podle výzkumů jedno procento nejmajetnějších Čechů vlastní 36 procent veškerého bohatství ČR. Dále jde o rok od roku se rozevírající nůžky ve vývoji chudších a bohatších regionů.
Třetina lidí v Ostravě žije takzvaně z ruky do úst. Neví, jak zaplatí nájem
Mimo to docentka zmiňuje vysokou relativní chudobu v Česku, která se týká více než 21 procent českých domácností. V důsledku toho chybí zdroje k pokrytí takzvané solidárnosti bohatších s méně zajištěnými domácnostmi.
K oslabování psychického zdraví české společnosti podle docentky Koubové přispívají i stále přetrvávající překážky pro nápravu sociálních vazeb. Hovoří například o špatném systému oddlužování zadlužených lidí, nedostatečné podpoře lidí po výkonu trestu. Anebo o trestání dětí s projevy agresivity, která ale vychází z jejich nadměrného stresu.
Jedna z posledně docentkou zmiňovaných tendencí, která ovlivňuje nálady ve společnosti a duševní zdraví jednotlivých lidí, jsou chybějící pozitivní vzory mezi elitami. Tedy lidmi, kteří patří díky jejich schopnostem a dovednostem nebo jejich sociálnímu postavení k těm váženým a významným. Takové vzory v Česku chybí podle docentky až 85 procentům lidí.
–VRN–
—
Pozn. red.: Právě duševní odolnost lidí vůči tlakům současné doby je jedním z ústředních témat Sympozia Psychiatrické společnosti ČLS JEP: Psychiatrie a společnost pod tlakem, které se koná 15. ledna 2026 v rámci 68. Česko-slovenské psychofarmakologické konference. Na akci promluví významné osobnosti české psychiatrie.
