Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] potvrdila novou Kobru. Tentokrát půjde o specializovanou skupinu na potírání práce načerno. Práce skupiny se zaměří i na nelegální zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny.
Daňová kobra představuje elitní tým složený z příslušníků Celní správy ČR, Policie ČR, zejména Národní centrály pro organizovanému zločinu [NCOZ], a Finanční správy ČR. Soustředí se na odhalování organizovaných daňových podvodů, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Vznikla v roce 2014 a za dobu své činnosti státu ochránila bezmála 20 miliard korun. Podobně má fungovat tým na potírání práce načerno, takzvaná Kobra načerno.
„Už jsme o tom jednali s ministry práce Alešem Juchelkou a vnitra Lubomírem Metnarem a s příslušnými úředníky. Na to navázala jednání s vedením Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení. Chci, abychom si definovali konkrétní kroky, které budou i legislativního charakteru,“ uvedla Schillerová v nedávném rozhovoru pro server Novinky.
„Zapojíme do toho i cizineckou policii. Ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva práce vyplývá, že úniky mohou být v řádu vyšších desítek miliard korun. Nejvíc samozřejmě bolí sociální pojištění. Daňově to má relativně nižší dopad, protože ti lidé se většinou pohybují na nízkých mzdách, ale zásadní je to právě u sociálního, případně zdravotního pojištění,“ vysvětlila dále.
Zdravotní pojištění chce řešit až jako druhé v řadě, na prvním místě jsou podle ní úniky na odvodech na sociální pojištění. A to jsou peníze, které potom jdou na důchody a další mandatorní položky, doplnila Schillerová.
Není to jen věc cizinců, říká ministryně
Práce načerno se v Česku rozmohla zejména s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. I před tím se v Česku dost využívala, postupem doby ale ustupovala. Ukrajinským občanům tento typ práce umožňuje pracovat i čerpat humanitární pomoc zároveň. A mnohdy se spolehnou jenom „na pomoc“ krajana v cizí zemi. Práce načerno se v Česku zase rozmohla.
Na rostoucí počet pracovníků bez uzavřené pracovní smlouvy nebo správně uzavřené dohody o pronájmu pracovní síly, které využívají hlavně pracovní agentury, upozornili už koncem roku 2024 na tiskové konferenci zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] a Státního úřadu inspekce práce [SÚIP].
„Data za prvních deset měsíců letošního roku říkají, že počet vyměřených pokut vzrostl poměrně podstatně u nelegálního zaměstnávání,“ popsal negativní trend na tuzemském trhu práce tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Jeho slova potvrdil generální inspektor SÚIP Martin Melecký. Uvedl, že nárůst objemu finančních pokut souvisí s tím, že v Česku přibylo cizích státních příslušníků z Ukrajiny. Vyjasnil, že pro zprostředkování práce, při němž si firma či živnostník v podstatě pronajímá od zprostředkovatele, často pracovní agentury, pracovní sílu, platí dohoda podle zákona.
„V České republice tento pracovní vztah upravuje zákon o agenturním zaměstnávání. A ten má svá pravidla, která se musejí dodržovat,“ zdůraznil.
Krajan krajana
Při absenci dohody o zprostředkování práce či jiné dohody upravující pracovněprávní vztah mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem hrozí pokuta až 10 milionů korun. Anebo zákaz činnosti. To nejen tomu, kdo pracovní sílu zprostředkovává, ale i tomu, kdo ji využívá.
„Co se týče těch zastřených, tak podle našeho kvalifikovaného odhadu většinou, kdo je většinou zastřeně zprostředkováván, tak to jsou cizinci. A kdo je většinou majitelem té firmy, která je zastřeně zprostředkovává, tak to jsou jejich spoluobčané,“ vysvětlil Melecký.
Podle něj nejspíš nikoho nepřekvapí, že v Česku mezi cizinci tvoří největší podíl Ukrajinci. A to značí, že problémy v oblasti nelegálního zaměstnávání a zastřených prací připadají právě na ně. Až 80 procent takzvaných „zastřenek“ bývá někým ze zahraničí, dodal.
Za zásadní problém u nelegálně poskytované práce považuje to, že lidé z ciziny daleko více důvěřují svým spoluobčanům.
„A proto se dostanou často do osidel té špatné cesty,“ vyjasnil.
Úřady inspekce práce podle jeho slov v reakci na to proškolily dva pracovníky ukrajinské národnosti. Ti hovoří i plynně česky, a na ně se mohou ukrajinští pracovníci v Česku obracet. Takto podle něj fungují i úřady kontrol nad dodržováním pracovních podmínek například v Itálii, kde se SÚIP také inspiroval.
„Mohou se na ně obrátit nejen jazykově, ale odpadají i kulturní bariéry,“ dodal.
Ministerstvo financí Kobru načerno oznámilo už loni
Ministerstvo financí o tom, že hodlá vytvořit speciální tým na potírání práce načerno, informovalo už koncem loňského roku.
„Jedním z okamžitých kroků bude vytvoření specializované skupiny na potírání práce načerno na podvozku daňové kobry. Počítám se spoluprací finanční a celní správy, Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, policie a inspekce práce,“ uvádí ve zprávě MF ČR ministryně financí Alena Schillerová.
Podle ní je potřeba, aby vláda tvrdě zasáhla proti daňovým únikům, zejména u odvodů na sociálním pojištění. U práce takzvaně načerno se to stalo v ČR fenoménem a úniky podle indicií Finanční správy představují vyšší desítky miliard korun ročně.
„Není to věc jenom cizinců, samozřejmě. Ale mnoho jich zde přibylo a různé skupiny a agentury je zneužívají. Tím, že jich přibylo, tak se jich to hodně týká. I když často sami ani netuší. Dostanou nějaké peníze a nevědí, že dělají načerno. V Česku jsou podle odhadů až dva miliony cizinců, z toho asi milion a sto tisíc má trvalý pobyt,“ připomněla ministryně financí v rozhovoru na serveru Novinky.cz.
V sociálních službách v Česku pracuje 321 uprchlíků z Ukrajiny
V něm dále řekla, že jejím cílem určitě není, aby represe byla na prvním místě. Nejdříve musí úřady využít data, zanalyzovat je a poměřit je.
„Detekovat to a začít v určité fázi spolupracovat napříč veřejnou správou. U cizinecké policie by to mělo mít spíše formu odrazení od těchto způsobů práce, půjde o jistou prevenci, protože se jedná o opravdu velké úniky,“ řekla Schillerová.
Jako své cíle jmenovala, aby se postupovalo podle zákona a aby státní rozpočet dostal to, co dostat má, případně veřejné rozpočty. V této oblasti se promarnily čtyři roky. Stát selhal, řekla doslova.
–DNA–
