V rozlehlé španělské továrně spolu pracují lidé dvaašedesáti národností. Pod stropem vrčí posouvající se háky se zavěšenými šunkovými kýtami. Zahraniční dělníci tak roztáčejí kola španělské ekonomiky.
Alespoň o tom píše The Associated Press [AP] v článku Foreign workers help Spain´s economic growth outpace the US and the rest of Europe.
„Naše společnost bonÁrea by nemohla fungovat, kdyby neměla dělníky z jiných zemí. Měli bychom jim být nadosmrti vděční,“ říká personální ředitel Xavier Moreno pro AP s tím, že firma má volných ještě asi 700 pracovních míst.
Španělská společnost bonÁrea je zpracovatelem potravin a provozuje vlastní maloobchodní řetězce. A zdaleka není sama, když zaměstnává cizince. Španělská ministryně inkluze, sociální bezpečnosti a migrace Elma Saizová uvedla, že 45 procent všech zaměstnaneckých pozic vytvořených od roku 2022 zaujalo asi milion a půl dělníků narozených v zahraničí.
Téměř tři miliony cizinců nyní tvoří 13 procent veškeré pracovní síly v zemi [v Česku to bylo cca 14 % před válkou na Ukrajině, pozn. red.]. Z celkového počtu 48,6 milionu obyvatel Španělska v roce 2023 se podle oficiálních statistik jedna šestina narodila v cizině.
„Mohli jsme se s tím vypořádat dvěma způsoby. Buď bude Španělsko uzavřená a chudá země, nebo otevřená a prosperující,“ říká ministryně Saizová.
Španělsko rostlo nad průměrem EU
Pracovní síla ze zahraničí loni pomohla španělské ekonomice růst o tři procenta, zatímco průměr zemí EU dosáhl 0,8 procenta, jak uvádí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj [OECD]. Španělsko překonalo dokonce USA, kde loni HDP vzrostl o 2,8 procenta.
„Příliv zahraničních dělníků Španělsku pomohl dosáhnout lepších výsledků, než zaznamenalo Německo, tradiční motor evropské ekonomiky, jehož průmysl se však nyní ocitá v krizi,“ říká Pedro Aznar, profesor ekonomie na barcelonské Esade Business School.
Sociální služby nabízí hodně práce a málo peněz. A tak tam nikdo nechce
Aniž by už ale vysvětlil, proč masivní příliv zahraničních dělníků stejně nezafungoval i v Německu, jehož ekonomika stagnuje zejména kvůli vysokým cenám energií, evropské byrokracii a měnícímu se světu.
Profesor Aznar ale zdůraznil, že španělskou ekonomiku pohání sektor služeb, zvláště turistický ruch. Cizinci v něm zastávají méně placená pracovní místa, o která domácí nemají zájem.
„A přestože Španělsko přijímá méně žadatelů o azyl než ostatní evropské země, má zvláštní pozici v tom, že přitahuje miliony ekonomických migrantů z Latinské Ameriky, kteří se v práci a společnosti rychle adaptují díky tomu, že mluví stejným jazykem,“ říká.
Podle Bank of Spain se prakticky o veškerý růst počtu obyvatel od pandemie covidu zasloužili právě přistěhovalci, kterých v roce 2022 do země přijelo 1,1 milionu. Nově příchozí zlepšují demografickou strukturu a přispívají do sociálního systému, z čehož profituje stárnoucí domácí populace.
„85 procent ze 433 000 lidí, kteří si loni od ledna do září našli práci, pocházelo ze zahraničí,“ uvedla banka.
Pracovníci hlavně z Latinské Ameriky
Většina přistěhovalců do Španělska pochází z Latinské Ameriky a do země přijeli legálně. Podle nedávného sčítání více než čtyři miliony Latinoameričanů pobývaly v zemi v roce 2023 legálně.
Viktora Razuriho si zmíněná potravinářská firma bonÁrea loni „přivezla“ z Peru a zaměstnává ho na pozici mechanika a elektrikáře. Jedenačtyřicetiletý Razuri s přizpůsobením neměl nijak velký problém.
„V Peru nevidíte moc lidí z jiných zemí. Když jsem sem přijel, pracoval jsem s lidmi z Ukrajiny, Maroka a dalšími lidmi z Latinské Ameriky. Zpočátku to bylo dost těžké. Ale už jsem se, myslím, zabydlel,“ říká Razuri.
Aby bonÁrea pomohla imigrantům s integrací, pořádá kurzy španělštiny a katalánštiny. Pomáhá jim se získáním pracovního povolení, hledá jim ubytování a školy. Předáci dělníků z různých zemí se pravidelně setkávají a řeší jejich problémy.
Majitel barcelonské kavárny Jordi Ortiz říká, že by bez pracovní síly, většinou z Latinské Ameriky, nemohl svoji živnost provozovat.
„80 procent mých zaměstnanců jsou cizinci, zbytek pak domácí. Španělům se ve službách moc pracovat nechce,“ dodává Ortiz.
Emily Sotoová z Dominikánské republiky obsluhuje hosty jeho kavárny. Se svou rodinou přijela do Španělska v roce 1998. Od té doby se hodně změnilo.
„Když jsem přijela, nebyl tu z mé rodné země nikdo, vlastně bych je mohla spočítat na prstech jedné ruky. Ale nyní přijíždějí další a další,“ říká.
Jak se k zahraničním dělníkům staví vláda
Španělský stavbař Victor Lisbona tvrdí, že mladí Španělé už nejdou ve stopách svých rodičů a odhaduje, že asi 80 procent tesařů, elektrikářů a stavebních dělníků, které zaměstnává, pochází z ciziny.
„Mladí Španělé odmítají těžkou práci ve stavebnictví, řidičů kamionů a tesařů. Chtějí studovat a stát se právníky nebo doktory,“ stěžuje si Lisbona.
Socialistický ministerský předseda Pedro Sanchez legální migraci obhajuje s poukazem na její hospodářský přínos. Podle statistického úřadu loni do země přijelo 458 000 legálních přistěhovalců.
31 procent jich přišlo ze zemí EU, nejvíce pak z Maroka, Kolumbie, Venezuely, Číny, Peru a Ukrajiny. Příchozí obsazují převážně pracovní místa ve službách, stavebnictví, zemědělství, rybářství, domácí péči a v úklidových službách.
„Přivítat ty, kteří sem přijdou za lepším životem, není jen povinnost, ale i nutný krok k zajištění budoucí prosperity,“ tvrdí Sanchez v parlamentu.
IPVZ zřídilo Kariérové centrum pro cizince, hlavně Ukrajince
Podle něj Španělsko otevřelo trh práce pro zájemce ze zahraničí, aniž by došlo k dramatickému sociálnímu napětí. Přestože nezaměstnanost v zemi dosahuje 10,6 procenta.
Loni Sanchez navštívil Mauretánii, Senegal a Ghanu, aby propagoval dočasné pracovní schéma, v jehož rámci by afričtí dělníci mohli získat legální a bezpečný přístup do Španělska. Výsledek jeho úsilí se teprve ukáže. Vláda se rovněž snaží zahrnout do systému i ilegální migranty, kteří už pobývají v zemi.
Do Španělska nelegálně chodí hlavně pracovníci z Afriky
Španělsko se potýkalo s nelegální migrací přes Středozemní moře a podpořilo smlouvu EU s Marokem ve snaze zastavit příliv imigrantů. Ti se přepravovali na člunech ze západního pobřeží Afriky na Kanárské ostrovy a způsobili vleklou humanitární krizi, někteří při přechodu zemřeli.
Osmatřicetiletý Mohamed Es-Sale přišel nelegálně do Španělska, když mu bylo 16 let přes severoafrickou enklávu Ceuta. Nyní pracuje legálně jako elektrikář a údržbář v bonÁrea.
„Žádnou nenávist k přistěhovalcům tu necítím. Podle mě se člověk ze zahraničí může na novou zemi adaptovat, někdy dokonce lépe než místní,“ říká.
Zubaři z ciziny půjdou do praxe i bez aprobace, schválili poslanci
Loni v listopadu Sanchezova levicová koalice oznámila, že za dobu tří let poskytne pracovní povolení a dokumenty 900 000 cizincům, kteří už v zemi jsou, ale zatím ilegálně. Doufá, že i ti se zapojí do pracovního procesu a začnou platit daně a pojištění.
Bank of Spain odhaduje, že kvůli stárnoucí populaci bude země během příštích třiceti let potřebovat 30 milionů pracovníků, aby se vyrovnal poměr mezi počtem pracujících a pasivních seniorů a dětí.
Michal Achremenko
