Ve svém aktuálním videu se premiér Andrej Babiš [ANO] pustil do propagace léku na Alzheimerovu nemoc pro české pacienty s úhradou ze zdravotního pojištění. Lék teď schvaluje lékový ústav. Léčba jím ale nebude tak snadná, jak se zdá.
„V České republice žije 120 tisíc nesoběstačných lidí, kteří trpí demencí v důsledku Alzheimerovy nemoci,“ říká ve svém videu premiér Babiš.
Naráží tím na rostoucí počet lidí ve vysokém věku, s čímž souvisí i nárůst počtu těch, kteří trpí tímto typem demence. Podle neurologů je jedním z rizikových faktorů rozvoje Alzheimerovy nemoci právě věk. Což zmiňuje i premiér, který uvedl, že podle profesora, jehož jméno nechtěl uvést, ale který ho nedávno navštívil, bude v Česku v roce 2050 žít skoro 300 tisíc lidí s demencí. Podle něj je proto nyní nutné, aby se i v Česku co nejrychleji dostal do úhrad ze zdravotního pojištění lék na Alzheimerovu nemoc.
„A je tady nová léčba. A ta může pacientovi přidat několik let soběstačného života,“ řekl s tím, že příští týden v pondělí [13.4.] k němu proběhne i jednání.
„Já doufám, že SÚKL to bude řešit rychle. A že to akceptují a že tuto léčbu dostanou všichni lidé, kteří ji potřebují,“ uvedl s mírnou narážkou na Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] premiér Babiš.
Dodal, že mírnou kognitivní poruchou, která často předchází rozvoji Alzheimerovy nemoci, u nás nyní trpí asi 200 tisíc lidí. Právě část pacientů z této skupiny by mohla dostat nový lék na zpomalení rozvoje tohoto typu demence.
SÚKL stanovuje úhradu u dvou léků na Alzheimera
O vstupu prvního léku na Alzheimerovu nemoc, který oddaluje nebo spíše zpomaluje její rozvoj o několik měsíců až let, se hovoří v Česku déle než rok. V polovině loňského roku na sněmovním semináři k této nemoci neurologové uvedli, že očekávají jeho vstup do klinické praxe, tedy úhrad z pojištění, na začátku letošního roku.
Jak pro Zdravé Zprávy vyjasnila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP], lék, respektive léky na Alzheimerovu nemoc, o jejichž registraci v ČR požádali jejich výrobci, jsou stále v procesu posuzování Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Ten pro ně stanovuje maximální cenu a podmínky úhrady ze zdravotního pojištění.
„V současné době jsou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky [EMA] schváleny dva léčivé přípravky, které cíleně ovlivňují samotný mechanismus vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvedla pro Zdravé Zprávy Lenka Novotná z AIFP.
Prvním je lék s obchodním názvem Leqembi [účinná látka lecanemab] od společnosti Eisai. Ten podle Novotné evropský lékový úřad registroval 15. dubna 2025. A žádost o stanovení maximální ceny a podmínek úhrady podal zástupce výrobce na SÚKL 19. prosince 2025.
Druhým z posuzovaných léků, který oddaluje progresi Alzheimerovy nemoci, je přípravek Kisunla [účinná látka donanemab] od společnosti Eli Lilly. Tento lék EMA registrovala 24. září 2025. Žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady podal zástupce jeho výrobce na SÚKL 22. prosince 2025, uvádí dále Lenka Novotná.
„Ve vývoji je řada dalších látek, které jsou v pokročilých fázích klinického testování. Ale zatím neprošly procesem schválení u EMA,“ dodává.
Andrej Babiš se vzal za lék na Alzheimerovu nemoc
I po vstupu nového léku nebo léků na Alzheimerovu nemoc do úhrad ze zdravotního pojištění ale nedojde k tomu, že jej lékař předepíše každému pacientovi s tímto typem demence. A důvodem nebudou pouze přísně nastavená úhradová kritéria, ale především to, že část pacientů s potvrzenou Alzheimerovou nemocí jí skutečně netrpí. Část z pacientů totiž může mít jiný typ demence, například frontotemporální demenci [FTD], a na ni tyto léky nezabírají.
„Já se obávám, že ta čísla jsou v dobré víře zadávána [vykazována v systému, pozn. red.], ale ti pacienti nejsou správně a dostatečně vyšetřeni,“ uvedl k počtu pacientů s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí prof. Jakub Hort, vedoucí Kognitivního centra při Neurologické klinice UK, 2. LF a FN Motol, loni na sněmovním semináři k této nemoci.
Lék na Alzheimera dostanou Češi příští rok. Určitě ale ne všichni pacienti
Zdravotní data podle něj uvádějí, že některou z demencí u nás trpí asi 128 tisíc osob. Konkrétně Alzheimerovu chorobu pak asi dvě třetiny z těchto pacientů. Nesprávné určení nemoci u některých pacientů vysvětlil tím, že dříve lékaři většinu pacientů vykazujících znaky demence vyhodnotili jako pacienty trpící Alzheimerovou nemocí. S příchodem nových a přesnějších diagnostických nástrojů ale zjistili, že zhruba třetina z pacientů odeslaných na PET vyšetření nemají tento typ neurologického onemocnění. Nikoli nevýznamná část pacientů je tak nedobře diagnostikována, kdy u nich nejde o Alzheimerovu nemoc, ale často o frontotemporální demenci.
Což je zásadní zjištění právě pro léčbu Alzheimerovy nemoci novým lékem, který cílí na příčinu nikoli příznaky nemoci. Ten podle profesora Horta nepřináší efekt pro pacienty s frontotemporální demencí.
Léky fungují jen na demenci v rané fázi
Nový lék na Alzheimerovu nemoc se podává infuzemi jednou za čtrnáct dnů. Počet vhodných kandidátů k léčbě odhadli neurologové na zhruba 1 800 pacientů. Což se nemusí zdát jako vysoké číslo. Podle zdravotních dat u nás Alzheimerovou nemocí prokazatelně trpí kolem 80 tisíc lidí. Na druhou stranu pro správnou indikaci pacientů k léčbě budou muset zdravotníci vyšetřit až desítky tisíc pacientů. A z nich vybrat ty pacienty, u nichž se dá očekávat účinek léku.
„Je třeba říci, že my jako lékaři jsme v situaci, kdy nám jsou odesíláni kandidáti a jen menšina se jich kvalifikuje pro léčbu,“ vysvětlil profesor Hort s tím, že i na to je třeba myslet.
Covid neskončil. Neurologové spekulují o pandemii neurodegenerace
Mimo to jde o lék, který vykazuje účinek na pacienta s mírnou kognitivní poruchou a časnou formou demence. A to je další bariéra. Protože podle neurologů trvá Alzheimerova nemoc v průměru 30 let. V prvních dvaceti letech o ní většina pacientů netuší. A tak ani nepodstoupí diagnostické vyšetření. Až konečná fáze nemoci se nazývá demence. Ta trvá zhruba pět let, a pro tyto pacienty tady žádná ani zpomalující léčba neexistuje.
–VRN/DNA–
