Vědci Západočeské univerzity v Plzni vyrobí zevní část protézy horní končetiny pomocí 3D tisku. Know-how odzkoušeli v praxi. Oproti standardní výrobě pomocí laminace přináší 3D tisk nejednu výhodu. Tou hlavní je cena.
Na vývoji výroby zevního lůžka na myoelektrickou protézu horní končetiny pomocí 3D tisku spolupracovala Západočeská univerzita v Plzni [ZČU] s Technickou vysokou školou v bavorském Deggendorfu.
„Výroba protézy ruky je složitý technologický proces. Samotné zevní lůžko protézy se konvenčně vyrábí laminací. My jsme zkoušeli využít 3D tisk, který umožňuje nejen neomezenou replikovatelnost a snadné úpravy protézy, ale velkou výhodu přináší i v oblasti designu,“ říká k novince hlavní řešitelka projektu Rita Firýtová z Fakulty zdravotnických studií [FZS ZČU].
Výroba části protézy horní končetiny 3D tiskem podle ní dává možnost se více zaměřit i na estetický design zevní části kompenzační pomůcky, který ale nijak neovlivní funkce protézy. Za zmínku určitě stojí i to, že FZS je jedinou fakultou v Česku, která vzdělává budoucí ortotiky-protetiky v prezenční formě studia.
Protézy z 3D tisku jsou pevné, pěkné a funkční
Mimo rozšířené možnosti v designu a technickém fungování protézy překvapila při vývoji technologie i samotné členy týmu pevnost protézy vyrobené pomocí 3D tisku.
„Ukázalo se, že vytištěná protéza má velmi dobré mechanické vlastnosti a splňuje vše, co potřebujeme,“ říká Tomáš Tykal z Protetiky Plzeň, která se na projektu rovněž podílela.
Zároveň podotýká, že výroba 3D tiskem se přitom v protetice objevuje spíše jen okrajově.
„Některé společnosti nabízejí například 3D tiskem vyrobené doplňky. Ty se nasadí na protézu. Jde ale čistě o záležitost designu, cíl je pouze vylepšení vzhledu,“ vysvětluje Tykal.
Při projektu český tým spolupracoval s kolegy ze zmíněného Technologického kampusu Cham, jenž je součástí Technické vysoké školy Deggendorf.
„Spolupracovali jsme velmi úzce, nejvíce tým Zdeňka Chvala z RTI [Regionální technologický institut], který konzultoval zvolené postupy a sdílel výsledky tlakových, únavových a dalších testů,“ popisuje Rita Firýtová.
Know-how otestovali vědci v Česku i Německu
Němečtí vědci otestovali technologické návrhy ve spolupráci s osmadvacetiletou Annou, které lékaři amputovali pravou ruku kvůli vrozené deformitě. Ani česká strana nezahálela a technologie vědci postupně testovali společně s pětapadesátiletým Jiřím z Plzně. Ten v roce 2001 následkem úrazu přišel o pravou ruku.
„Oba týmy došly k podobným závěrům,“ hodnotí českou a bavorskou část projektu Firýtová.
3D tisk se podle ní ukázal jako vhodný způsob výroby zevního lůžka protézy. A dá se proto předpokládat, že vývoj v protetice se vydá právě tímto směrem. Jednou z výhod výroby části protézy 3D tiskem je, jak říká, cenová dostupnost, která bývá pro pacienty ve výběru vhodné a kvalitní protézy obvykle největším limitem. Nicméně i to má jednu zásadní podmínku. Protézy z 3D tisku se musí dostat do úhrad ze zdravotního pojištění.
„V Česku ani v Německu však zatím zdravotní pojišťovny 3D tiskem vyrobené protézy nehradí. I to se ale časem může změnit,“ věří Firýtová.
Nyní výzkumníci hledají partnery, kteří by získané know-how přenesli do samotné praxe.
„Kromě technických prvků se jedná také o znalostní transfer postavený na zkušenostech interdisciplinární týmové práce. Ta nám významným způsobem pomohla zlepšit inovační potenciál,“ říká Tomáš Chochole ze Sutnarky [Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara], která se do projektu také zapojila.
Prodáváme českou chytrost, říká Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund
I nadále jsou odborníci odhodlaní se protézám vyrobených 3D tiskem věnovat. Stejně tak i Jiří, se kterým protézu testovali, se ji rozhodl naplno odzkoušet v běžném životě.
„Budeme tak mít možnost vidět, jak se na ní projeví ještě větší zatížení, a porovnat to s výsledky z testů v laboratoři,“ dodává Rita Firýtová.
–RED–
