Riziko vzniku krevní sraženiny zůstává až čtyři týdny po návratu z cest spojených s dlouhým sezením například v autě nebo letadle. Čtyřhodinové sezení zvyšuje riziko trombózy až na čtyřnásobek, upozorňují lékaři.
Pokud se objeví zhruba měsíc po návratu z dovolené na těle otoky, nafialovělá či zarudlá místa, nevysvětlitelné bolesti či dušnost a bolest na hrudi, pak je třeba zajít za lékařem.
„V takovém případě je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc,“ potvrzuje na webu Žilní poradna angioložka Petra Zimolová z Fakultní nemocnice v Motole.
Dlouhé sezení například v letadle, ale i autě zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny a jejího uvolnění, kdy tělem doputuje do plic, kde hrozí život ohrožující plicní embolie.
Trombóza vzniká kdekoli, nejčastěji ale v dolních končetinách
V podstatně vyšším riziku krevní sraženiny a s ní spojenými komplikacemi jsou podle lékařky pacienti s křečovými žílami. U nich je riziko trombózy vyšší o zhruba 60 procent oproti lidem bez křečových žil.
„Pacientům doporučuji, aby dodržovali všechna preventivní opatření, udržovali nohy v pohybu, nosili kompresní punčochy, předcházeli nadváze a užívali předepsané léky,“ vyjmenovává prevenci doktorka Zimolová.
Prevencí trombózy vzniklé v důsledku dlouhého sezení, například při cestování, je podle ní pravidelný pohyb a dostatečný přísun tekutin. Lidé s předepsanou medikací na ni nemají určitě zapomínat. A na cestách mají ideálně používat kompresní punčochy právě jako prevenci vzniku krevní sraženiny.
Jak snížit riziko trombózy na cestách
Pokud jsou nohy delší dobu bez pohybu, průtok krve se v nich zpomaluje. Nahromaděná krev pak způsobuje pocity těžkých nohou, bolesti a otoky. V horších případech dochází ke vzniku obávané krevní sraženiny, která vede k ucpání žilního řečiště. Obvykle se to projeví otokem, bolestí končetin, pocitem napětí v lýtku nebo se objeví na kůži tmavě fialové nebo červené skvrny.
Velké nebezpečí při krevní sraženině představuje její uvolnění, kdy krevním řečištěm doputuje do plic a tam hrozí při jejím zaklínění život ohrožující plicní embolie. Vyšší riziko trombózy, to je vzniku krevní sraženiny, ale i embolie mají ženy užívající hormonální antikoncepci. Dále těhotné ženy, lidé s nadváhou a obezitou nebo dříve prodělanou trombózou a kuřáci.
Plicní sraženinu odstraní brněnští kardiologové i pomocí katetru
Riziko obecně představují i křečové žíly, kdy lidé s nimi jsou ve zhruba 60% riziku, že u nich dojde k trombóze. Těmto lidem doporučuje lékařka zvážit, zda nezajít před plánovanou delší cestou za svým praktickým lékařem. Předepíše jim na posílení prevence léky na zpevnění žilní stěny a prevenci zánětu, takzvaná venofarmaka.
Mezi nefarmakologickou prevenci pak podle doktorky Zimolové patří si i v sedě čas od času protáhnout nohy. Za vhodné považuje s nimi pohybovat, například střídat opření o špičky a o paty nebo jen tak kroužit kotníky.
Myslet mají lidé na cestách i na přestávky a ideálně se aspoň jednou za dvě hodiny krátce projít. Přičemž riziko trombózy sníží při takové pauze i střídavá chůze po špičkách a patách a po vnějších hranách chodidel.
Pokud je to možné, pak nohám uleví jejich položení do vyvýšené polohy, nejlépe deset centimetrů nad úroveň kyčlí. A rozhodně stojí za to se vyvarovat překřížení nohou.
–ČTK/VRN–
