Intravenózně, to je do žíly podávané látky, i když třeba jen vitamíny, spadají mezi léčivé přípravky. Proto je podává zdravotník. Upozorňuje na to lékový regulátor v reakci na nabídku těchto infuzí prezentovaných ale jako doplněk stravy.
Stánky nabízející infuze na povzbuzení, často s obsahem vitamínu C a jinými látkami, se objevují v poslední době i na hudebních festivalech a podobných akcích. Do nabídky je zařazují třeba i salony krásy a jim podobná zařízení. Jak ale upozorňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL], pokud se třeba i vitamín dodává do těla infuzí, do žíly, pak jde o lék, podléhá zákonu o léčivech a smí jej podat pouze zdravotník.
„Identifikovali jsme nový trend, že různé ‚kliniky‘, bez ohledu na to, zda jsou zdravotnickými zařízeními, nabízejí různé infuzní terapie,“ uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
Což je ale chyba. Preparát podávaný v infuzi podle něj nemůže být považován za doplněk stravy, ale za léčivý přípravek.
„A neměla by na něj být reklama a neměl by být nabízen veřejnosti,“ upozornil na další důležitý aspekt šéf lékového ústavu.
Botulotoxin a jiné výplně nesmí dělat kosmetičky, ale ani sestry
Za porušení tohoto regulatorního pravidla hrozí finanční postih. Už v minulosti lékový ústav řešil nelegální reklamu na infuze na povzbuzení s vitamínem C. Jelikož šlo o podání do žíly, a tedy lék, reklamu na ně stejně jako na ostatní léčivé přípravky zákon zakazuje.
Zkrášlující a omlazovací terapie pomocí infuze s NAD+
A nejde „pouze“ o infuze s obsahem vitamínu C. Podle ředitele SÚKLu se i v Česku nabízejí další látky podávané v infuzním roztoku, například citikolin.
„I stany na hudebních festivalech nabízely různé infuze. Například pro povzbuzení, na doplnění energie nebo proti kocovině,“ vysvětlil.
Kraje by podle něj měly v takových případech řešit, zda je tam nabízejí pouze zdravotnická zařízení. Samotný lékový ústav pak sleduje složení podávaných látek.
„Není jasné, o jaký produkt se jedná, z jakých složek je vyrobený a podobně,“ dodal.
To stejné platí pro nitrožilní podání výrobků s obsahem látky NAD+ [nikotinamid adenin dinukleotid]. Tyto preparáty si oblíbily hlavně ženy pro jejich údajně zkrášlující a omlazovací účinky a posílení imunity. I na tyto do žíly podávané přípravky ale nahlíží lékový ústav jako na léky, a tedy podléhají přísné regulaci.
„S ohledem na významné farmakologické účinky NAD+ při nitrožilním podání považuje SÚKL tyto výrobky za léčivé přípravky. NAD+ se účastní řady metabolických reakcí, a tudíž má metabolický účinek,“ vyjasňuje SÚKL na svém webu.
U těchto preparátu jejich prodejci často uvádějí zlepšení mitochondriálních funkcí, zvýšení odolnosti vůči buněčnému stresu, opravu poškozené DNA, zlepšení cyklu spánku a bdění. Dále zmíněné zpomalení stárnutí, odbourání chronické únavy a vyšší výkonnost.
Doplněk stravy vs. léky
S ohledem na nelegální nabízení těchto léků SÚKL upozorňuje, že používání infuzí NAD+ neznámého původu představuje pro uživatele zdravotní riziko. Především kvůli neznámému původu léku a prokázání jeho kvality. Na rizika kolem infuzí NAD+ upozornil už loni americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv USA a letos na jaře i australský regulační úřad.
I doplňky stravy vyvolají zdravotní potíže. A někdy i velmi vážné
Lékový ústav proto vyjasňuje, že látky určené k podání infuzí se nepovažují za doplňky stravy. Doplňky stravy se regulují jako potravina. Přičemž potravinou se rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem. Anebo u nichž se dá předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Oproti tomu nitrožilní podání přípravku se nedá vykládat jako konzumace, nýbrž jako terapie.
–VRN/ČTK–
