Vyšší riziko přítomnosti škodlivých látek v pitné vodě z veřejného vodovodu je u menších zdrojů zajišťujících vodu pro méně než 5 tisíc lidí. Velké vodovody překračují zdravotní limity vzácně. Obecně je v pitné vodě málo vápníku i hořčíku.
Vyplývá to ze souhrnné zprávy Státního zdravotního ústavu [SZÚ] o monitoringu vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel. Nejčastějším zdravotním rizikem objevujícím se v pitné vodě je podle zprávy vedlejší produkt dezinfekce. Ten se do pitné vody dostává při její úpravě, tedy čištění. Další v pitné vodě často přítomnou látkou v nadlimitních hodnotách ohrožující zdraví lidí jsou dusičnany.
„Pitím pitné vody z veřejných vodovodů je průměrně čerpáno 8–10 % celkového množství dusičnanů, které lze denně přijmout bez následků pro zdraví,“ uvádí autoři zprávy SZÚ.
Vysoký příjem dusičnanů zvyšuje riziko nádorových onemocnění. V těle se totiž tyto látky mohou při jejich vysokém příjmu přeměnit na dusitany. A ty následně za určitých podmínek na karcinogenní nitrosaminy.
„Ty zvyšují riziko rakoviny střev a dalších nádorových onemocnění,“ vysvětlují autoři zprávy.
Zároveň upozorňují, že vysoký podíl dusičnanů obsahují také třeba průmyslově zpracované potraviny. Zvlášť pak masné výrobky a uzeniny.
Malé vs. velké veřejné vodovody s pitnou vodou
Důležitým zjištěním loňského monitoringu pitné vody pro české domácnosti dále je, že jen 28 procent obyvatel dostává pitnou vodu s obsahem doporučené dávky vápníku [40–80 mg/l]. Stejně tak se nedostává většině lidem pitné vody s dostatečným zastoupením hořčíku. Pouze 5 procent obyvatel pije vodu z veřejného vodovodu, kde je ho dostatek [20–30 mg/l].
Chybějící vápník v těle oslabuje kosti, zuby, svaly, ale třeba i nervovou soustavu. Lidé s dlouhodobě nízkým příjmem hořčíků mívají často svalové křeče, trpí nespavostí, hůře se vyprazdňují a obecně je zmáhají špatné nálady. Nízká hladina hořčíku způsobuje i únavu. Je to totiž právě hořčík, který se podílí na výrobě zdroje energie pro buňky.
Lidé žijící u golfových hřišť mají častěji Parkinsona, uvádí studie
Z loňského sledování pitné vody čerpané z veřejných vodovodů dále vyplývá, že většina domácností nepotřebuje žádná změkčovadla vody.
„Vodou s optimální tvrdostí je zásobováno 35 % obyvatel, 59 % má vodu měkčí. Úmyslné snižování obsahu těchto prvků domácí úpravou vody je tedy v naprosté většině případů nežádoucí,“ upozorňují odborníci ze SZÚ na zbytečnou investici mnoha domácností do zařízení na změkčování vody.
Z veřejného vodovodu bere vodu 95 % domácností
Pitnou vodu z veřejného vodovodu u nás odebírá podle Českého statistického úřadu kolem 95 procent domácností. Loňský monitoring SZÚ o vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel ukazuje, že asi 39 % obyvatel odebírá pitnou vodu vyrobenou z podzemních zdrojů [3 562 vodovodů], 37 % obyvatel z povrchových zdrojů [324 vodovodů] a 24 % obyvatel ze smíšených zdrojů [215 vodovodů].
„Nejvyšší četnost překročení mezních hodnot pro zdravotně významné látky je nacházena vždy u pitné vody vyrobené z podzemních zdrojů,“ uvádí zpráva.
To vysvětlují odborníci na analýzu pitné vody tím, že podzemní zdroje vody zásobují většinou velmi nízký počet domácností a úprava této vody není tak pečlivě sledována jako u velkých vodovodů. Což obecně platí u vodovodních zařízení zásobujících pitnou vodou české domácnosti. Čím méně lidí veřejný vodovod zásobuje, tím je vyšší riziko přítomnosti mezních, nebo dokonce nadlimitních škodlivých látek.
„Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu. Limity zdravotně významných ukazatelů byly ve velkých vodovodech zásobujících více než 5 tisíc obyvatel překročeny pouze v setinách procent, konkrétně v 0,07 % stanovení. Mezní hodnoty ukazatelů jakosti pak nebyly dodrženy v 0,3 % stanovení,“ potvrzuje vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu František Kožíšek.
Za boomem Alzheimerovy nemoci stojí i nanočástice olova v ovzduší
Oproti tomu v menších vodovodech zásobujících do 5 tisíc obyvatel překročilo limity 0,3 procenta stanovení a mezní hodnoty pak 1,5 procenta stanovení, dodává Kožíšek.
Loni podle něj sledovali hygienici celkem 4 182 veřejných vodovodů. Z nich většina [3 903] spadá mezi menší zařízení zásobující do pěti tisíc lidí. Z toho pak 3 370 vodovodů zásobuje méně než tisícovku obyvatel, dodává.
Pouze 279 vodovodů spadalo do kategorie velkých vodovodů s více než 5 000 zásobovanými obyvateli. Tyto vodovody ale zajišťují pitnou vodu pro většinu domácností. A sice až 80 procent domácností napojených na veřejný vodovod.
Zbytky léků v pitné vodě z veřejných vodovodů
Loni sledovali krajské hygieny i přítomnost léčiv v pitné vodě z veřejných vodovodů. Šlo o monitoring nejčastěji předepisovaných léků. Na několika vzorcích vody zjistili, že přítomnost farmaceutických látek v pitné vodě je v České republice obecně velmi nízká. A jak uvádí ve zprávě z monitoringu její autoři, naměřené hodnoty zbytků léčiv přítomných v pitné vodě z veřejných vodovodů neznačí pro zdraví lidí bezprostřední zdravotní riziko.
„Nicméně, vzhledem k perzistentní povaze některých těchto látek a jejich potenciálním dlouhodobým účinkům je důležité pokračovat v monitorování a výzkumu jejich přítomnosti v život ním prostředí,“ upozorňují autoři zprávy.
Unijní poplatky za léky v odpadních vodách nejspíš léky výrazně zdraží
Mezi sledované farmaceutické látky patřily například amoxicilin [léčba infekcí dýchacích cest], diklofenak a ibuprofen [tlumení bolesti a zánětu], iopromid [v RTG] či karbamazepin [antiepileptikum].
–VRN–
