K tomu, aby dítě prospívalo, vyhnulo se nadváze či obezitě, postačí podle lékařů i pravidelný aspoň osmihodinový spánek. Vyspalé a odpočaté děti netrpí pocitem hladu a nezahánějí ho rychlými cukry a tuky. Mimo to vyspalé děti rády sportují.
Udržet starší děti a dospívající v pravidelném spánkovém režimu není podle lékařů snadné už kvůli neustálé aktivitě dětí směřující k chytrému telefonu, uznávají. Nicméně ale také upozorňují, že jsou to právě rodiče, kteří sehrávají v prevenci a léčbě nadváhy a obezity, a tedy i dalších civilizačních nemocí a duševních onemocnění zásadní roli.
„Kvalitní spánek je pro naprosto zásadní. Mimo jiné proto, že velká část produkce růstového hormonu probíhá v první části noci. Pokud dítě chodí spát pozdě nebo spí málo, zasahuje to nejen do růstu, ale i regulace hladu a chuti k jídlu,“ vysvětluje Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP.
A není náhoda, že obezitou a nadváhou častěji trpí děti rodičů se stejným problémem. Děti obézních rodičů jsou ve vyšším riziku nadváhy a obezity oproti dětem, které vyrůstají v rodině s běžnou tělesnou hmotností. To potvrdil průzkum HBSC projektu Zdravá generace. Podle něj má dítě s jedním obézním rodičem až 50% riziko, že se stane také obézním. Ještě ve vyšším ohrožení obezitou jsou děti z rodin, kde mají obezitu oba z rodičů.
„Ukazuje se, že obezita je často rodinný problém. Z našich výzkumů vyplývá, že děti, jejichž rodiče jsou obézní, mají vyšší riziko obezity. Pokud má dítě jednoho obézního rodiče, má 50% šanci na rozvoj obezity. Pokud jsou obézní oba rodiče, pravděpodobnost se zvyšuje na 80 %,“ uvádí k výsledkům průzkumu Steriani Elavsky, hlavní řešitelka projektu DigiWELL, z katedry studií lidského pohybu Ostravské univerzity.
Přičemž s nadváhou v Česku žije každý třetí až čtvrtý chlapec a dalších téměř 9 % patří mezi obézní. Nadváhou u nás trpí asi 13 procent dívek, obezitou pak další 4 procenta.
„I tak ale každá šestá dívka v Česku ve věku 11–15 let patří do skupiny dětí s kily navíc,“ upozorňuje Elavsky.
Zdraví dětí je často v rukou jejich rodičů
Na důsledné dodržování pravidelného usínání stejně jako vstávání u svých dětí by se tak měli více zaměřit rodiče s nadváhu a obezitou. Protože jsou to právě jejich děti, které nadváha a obezita ohrožuje významně více ve srovnání s rodinami bez vyšší tělesné hmotnosti.
„A nejde jen o kopírování rodinných návyků. U dětí matek, které měly těhotenskou cukrovku, dochází už během vývoje k odlišnostem v regulaci chuti a odměny. Takové dítě může mít přirozeně vyšší potřebu sladkého a menší schopnost zasytit se malým množstvím potravy,“ vysvětluje doktor Boženský.
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
A jsou to znovu rodiče, a to nejen s vyšší tělesnou hmotností, kteří by měli jít dětem svými vzorci chování příkladem. To znamená, že i ti mají dodržovat pravidla zdravého spánku. Tedy chodit spát ideálně ve stejnou hodinu a bez scrollování v telefonu či tabletu.
„U menších dětí často stačí upravit prostředí a návyky celé rodiny. Jakmile dítě vidí, že zdravé volby dělají i rodiče, přijímá změnu mnohem snadněji,“ říká doktor Boženský.
Mimo dodržování pevného spánkového režimu mají rodiče své děti vést k tomu, aby se vyhýbaly slazeným a energetickým nápojům a sladkostem, uzeninám, a především pak průmyslově zpracovaným potravinám. To vše nejenže narušuje spánek, ale vede k rychlému ukládání tuků v těle.
„U dětí nemají místo žádné drastické diety ani tresty. Smysl má jednoduchý, předvídatelný režim. Pravidelná snídaně, několik menších porcí denně, omezení slazených nápojů a dostatek ovoce a zeleniny. To je základ, který funguje,“ shrnuje doporučení vedoucí k udržení běžné tělesné hmotnosti doktor Boženský.
Děti a dospívající potřebují 8 až 10 hodin spánku denně
Podle lékařských doporučení mají děti a dospívající spát osm až deset hodin denně, delší doba spánku se týká mladších dětí. Starší děti ve věku 15, 16 a více let pak vyžadují i o hodinu až dvě spánku méně. Podle docentky Ivy Příhodové, vedoucí lékařky z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK v Praze doporučenou dobu spánku osm až deset hodin nesplňuje více než polovina dětí a dospívajících. A často spí jen šest hodin denně. Což částečně vysvětluje narůstající počty pacientů s duševními poruchami mezi dětmi a dospívajícími.
„Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ vyjmenovává následky krátkého a nepravidelného spánku docentka.
Nevyspalých dětí v Česku přibývá! Usínají totiž příliš pozdě
Vůbec nejhůře dodržují spánkový režim starší školní děti. Různé poruchy spánku pak podle docentky Příhodové doprovázejí 20 až 30 procent dětské populace. A je podle ní zřejmé, že zkracování doby spánku narušuje zdravý a přirozený vývoj dětí, zasahuje do metabolických a endokrinních procesů. Děti bez zdravého spánkového režimu se potýkají s častým střídáním nálad, bývají hyperaktivní, agresivní, nepozorní a mnohdy až impulzivní.
Veronika Táchová
