Pokoutné a nebezpečné shánění dárců spermatu ženami na online platformách by ukončilo zrušení zákonné podmínky, že žádost o umělé oplodnění na klinice musí společně se ženou vždy podepsat i muž.
„Předpokládám, že se chceš sejít a být těhotná. Já se chci sejít, abych tě oplodnil. Vše bez zápisu v RL. Nechci být uveden jako otec.“
„Umím krásná miminka. Při neúspěchu není problém opakovat. Pomůžu zdarma. Mám aktuální spermiogram i vyšetření na pohlavní choroby. Pokud vás inzerát zaujal, tak mi napište, ale prosím jen vážnou zájemkyni.“
„Ve svém věku jsem muž, co má rád seriózní, přímou a rychlou domluvu. Oba snad víme, o co jde a stud už snad není v mém i v tvém případě určitě namístě. Ženu, které nevadí můj věk a naopak vyhovuje i jistá zkušenost spojená s trpělivostí. Nevadí mi ani dvě ženy i s věkovým rozdílem či bych rád i matku s dcerou.“
„Dávám přednost rozmanitému životu, kde si postupně plním sny. Proto chci nabídnout lidem svoji pomoc, ať si plní zase své. Preferuji nejlépe oplodnění přirozenou cestou i formou masturbace a následným výstřikem spermií do tebe. Rozumné domluvě se přesto nebráním.“
Podmínky umělého oplodnění v Česku
To jsou některé z těch „slušnějších“ nabídek na darování spermatu publikované na běžně dostupných českých online platformách. A bohužel nikoliv výjimečně je i takzvaně single ženy nebo lesbické páry využívají. Což sice mnozí nechápou, ale i ženy bez partnera nebo mužského partnera chtějí mít dítě nebo děti. Česká legislativa jim ale v tom příliš vstříc nevychází.
„Česká legislativa neumožňuje asistovanou reprodukci single ženám, a to je podle mě potřeba změnit,“ uvedl mimo jiné na tiskové konferenci [20.10.] Hospodářské komory ČR [HK ČR] k vývoji porodnosti v České republice lékař zabývající se asistovanou reprodukcí Štěpán Machač.
Dodal, že podmínku podpisu muže u žádosti o asistovanou reprodukci požaduje v EU už jenom šest zemí. Vedle České republiky jde o Polsko, Slovensko nebo třeba Rakousko.
Single žena je žena, která žije ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně bez partnera. A podíl těchto žen ve společnosti podle statistických dat rok od roku roste. Nyní žije bez partnera již skoro pětina dospělých žen. I tyto ženy ale chtějí mít dítě.
Single ženy se obracejí na divné nabídky. Nemají na výběr
Jak ale upozorňuje Machač, k tomu, aby mohly podstoupit asistovanou reprodukci, to je umělé otěhotnění, musí žádost o provedení výkonu podepsat i muž. A to je pro ně problém. Tyto ženy pak mají podle Machače několik možností řešení.
„My je můžeme poslat do zahraničí, do Nizozemska nebo Velké Británie,“ řekl s tím, že tamní legislativa dovoluje umělé oplodnění provést nejen single ženám, ale třeba i homosexuálním párům.
Problém podle něj je ale v tomto případě jazyková bariéra a také finance za takový výkon. Další možností podle něj je, že si žena přivede fiktivního partnera.
„A i to se děje,“ říká s tím, že takovou „laskavost“ lékaři docela dobře na páru poznají.
„I tahle cesta se stává a je to pro nás jako pro lékaře velmi nepříjemné,“ hodnotí tuto praxi lékař s tím, že i takový postup je pro ženu, která touží po dítěti, nedůstojný.
Vedle toho upozorňuje, že podpis muže v takové situaci s sebou nese právní důsledky. A to i v případě, že ho žena při porodu neuvede jako otce dítěte.
Pofidérní inzeráty na darování pohlavních buněk
A pak zmiňuje třetí a zřejmě tu nejvíce nedůstojnou cestu, jak se žena bez mužského partnera domůže oplození, a tou jsou v úvodu zmíněné inzeráty. V nich neznámí muži „velkoryse“ a někdy i zadarmo nabízejí své spermie.
„Tady jde o pokoutné darování spermií na různých sociálních sítích a platformách od neznámých dárců. A to je pro nás absolutně nepřijatelné,“ upozornil Machač s tím, že takovou praxi je třeba co nejdříve zarazit.
Odkazuje tím k novele zákona o specifických zdravotních službách, v níž ministerstvo zdravotnictví ruší podmínku nutného podpisu muže v žádosti o výkon asistované reprodukce. Norma je nyní ve vnitřním připomínkování a poté by ji měla posoudit vláda. V případě úspěšného legislativního procesu by mohla změna nabýt účinnosti už příští rok v červenci. A ukončila by tak zmíněnou praxi, kdy si ženy žijící bez muže shánějí dárce pohlavních buněk na černém trhu. To bez jakékoli zdravotní kontroly a znalosti dárce.
Návrh na změnu pobouřil zastánce tradiční rodiny i MPSV
Návrh na možnost absence podpisu muže v žádosti o umělé oplodnění ale vyvolal i nevoli především církevních institucí a prorodinných spolků. Jejich zástupci argumentují především tím, že dítě má právo znát oba své rodiče.
„Navrhovaná úprava se dostává do rozporu s Úmluvou o právech dítěte, která v čl. 7 garantuje dítěti právo znát své rodiče, pokud je to možné,“ vyjádřili se k návrhu MZd ČR například zástupci ze spolku Aliance pro rodinu [AliPro].
Transfer embrya u obézní ženy je pro lékaře i fyzicky náročný výkon
Uvádí, že český právní řád zachováním anonymity dárců toto právo zpochybňuje už dneska. Ale u dětí žen bez partnera by ho popřel docela. Další argument Aliance proti přijetí takového návrhu je absence zástupu druhého z rodičů.
„V případě jakékoli nečekané události, jako je náhlá zdravotní indispozice, vážné onemocnění nebo dlouhodobá hospitalizace matky, má dítě vedle sebe jen jednu osobu blízkou a nikoho, kdo by se o něj ze dne na den postaral,“ upozorňuje Aliance.
A jsou tu i další tvrzení proti takové úpravě. Například, že přibyde matek samoživitelek, což finančně dopadne na dávkový systém. Anebo dopady do zdravotního a sociálního zdraví dětí vychovávaných v domácnostech, kde je rodičem pouze žena nebo ženy.
Umělé oplodnění i pro ženy bez muže nepodpořilo MPSV
Velmi konzervativně se vyjádřilo k návrhu umožnit asistovanou reprodukci ženám bez muže i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. To by dokonce stávající podmínky u umělého oplodnění ještě zpřísnilo, protože se obcházejí. Podle MPSV by měly páry žádající o asistovanou reprodukci prokázat, že se léčily pro neplodnost. A nárok na výkon by měly jen manželské páry. Proti návrhu MZd ČR se v připomínkování vyslovil i ministr pro sport a zdraví Boris Šťastný [Motoristé].
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Naopak zastánci rozvolnění pravidel vedle zajištění zdravotních postupů, jako je provedení oplodnění v certifikovaných centrech a navazující péče, také připomínají, že změna by nepřinesla nic překotného co do objemu počtu provedených výkonů.
„V českém systému se domníváme, že by šlo o vyšší stovky single žen, které by výkon podstoupily,“ vyčíslil Aleš Rod, ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz [CETA].
Pokud jeho odhad vychází z britského modelu, pak hovoří o 800 stovkách žen ročně, které by požádaly o umělé oplodnění bez podpisu manžela. Model Francie pak podle něj ukazuje na 1 000 až 1 200 takových žen za rok.
„Změna určitě nezvrátí demografický trend a ani nebude představovat finanční zátěž pro sociální systém,“ zdůraznil s tím, že úprava spíše omezí pofidérní nabídku na černém trhu.
Veronika Táchová
