Dlouhé čekací lhůty, zastaralé předpisy a vyhlášky, penzijní věk posudkových lékařů, ale i neochota zabývat se potřebami pacienta. To jsou hlavní problémy, které vyplynuly z průzkumu spolku onkologicky nemocných a jejich blízkých Amelie. „Průzkum ukázal, že současná kondice tuzemské posudkové služby nevyhovuje potřebám pacientů ani samotných lékařů. Lidé u posudkového lékaře cítí často bezmoc,“ říká ředitelka spolku Michaela Čadková Svejkovská.

Mezi hlavní zjištění například patří: 84 % lidí si myslí, že o výsledku jejich návštěvy bylo rozhodnuto ještě před jejich setkáním s posudkovým lékařem. Průzkumu se zúčastnilo 490 osob. Nejčastější diagnózou byla rakovina, ale odpovídali i lidé, kteří řešili s posudkovými lékaři autismus nebo roztroušenou sklerózu.

Lidé se bojí ozvat

Podle Michaely Čadkové Svejkovské jsou závěry průzkumu o kvalitě tuzemské lékařské posudkové služby alarmující. Vyplývá z něj, že tři čtvrtiny respondentů nemělo z návštěvy u posudkového lékaře dobrý pocit. Více než polovina z nich se cítila spíše jako u výslechu. Více než 50 % respondentů dokonce uvedlo, že nebýt strachu, stěžovalo by si na chování lékařů. V 60 % případů měli žadatelé pocit, že lékař jejich situaci zlehčuje a že o výsledku bylo ve více než 80 % rozhodnuto již předem.

„72 % dotazovaných podle ní navíc vnímalo, že se jich lékař neptá s patřičným zájmem na to, co zvládají doma či v práci,“ uvedla Michaela Čadková Svejkovská.

Dodala, že i když výsledky průzkumu nejsou reprezentativní a komplexně nehodnotí situaci v posudkovém lékařství, nabízejí realistický pohled pacientů na posudkovou službu v ČR.

Chyby v systému

Stejný názor má i zdravotně sociální pracovnice spolku Amelie Šárka Slavíková, která je s nemocnými v denním kontaktu. Jako jednu z příčin uvádí i nedostatečnou podporu posudkových lékařů ze strany zřizovatelů.

„Malé počty lékařů, nízké finanční pobídky, složité vzdělávání, nejednotné postupy, stav legislativních norem, nenastavený systém posuzování dle odbornosti posudkových lékařů, kteří mnohdy nemají vhodnou komunikační průpravu. To vše má negativní dopad na životní situaci a psychiku žadatelů,“  tvrdí Šárka Slavíková.

Podle ní se sice problematikou zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí i poslanecký Výbor pro sociální politiku, praxe ukazuje nové a nesystémové kroky. Jako podle ní například rozdělení posudkových lékařů pro posuzování invalidity a příspěvků.

„Anebo z poslední doby služební poměr posudkových lékařů,“ uzavírá.

Lékařská posudková služba

Úkolem lékařské posudkové služby OSSZ/PSSZ/MSSZ je zajistit plynulé vyřizování posudkových agend v pojistných i nepojistných systémech. Pro tyto účely, ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, OSSZ posuzují:

  • invaliditu a změnu stupně invalidity,
  • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
  • zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
  • schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
  • stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

Tyto úkoly může plnit pouze lékař. Posouzení zdravotního stavu pro jednotlivé systémy je rozdílné, posudková kritéria jsou stanovena právními předpisy. Zdravotní postižení, které splňuje zdravotní podmínku pro přiznání jedné dávky, nemusí odpovídat přiznání dávky jiné. Výsledkem zdravotního posouzení je posudek, který vychází z odborných nálezů klinických lékařů a je podkladem pro rozhodnutí buď ČSSZ, nebo Krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Posudkové lékařství je specializovaný atestační obor. Posuzovat zdravotní stav pro účely provádění sociálního zabezpečení mohou jen kvalifikovaní odborníci v daném oboru, kteří splňuji kvalifikační předpoklady stanovené zákonem 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 185/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všichni lékaři jsou v rámci celé šíře medicínských oborů každoročně vzděláváni v rámci systému celoživotního vzdělávání.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here