Skokový růst spotřební daně z tabáku a výrobků z něj přinesl státní kase opačný efekt. Namísto vyššího inkasa došlo k nižším výběrům této daně stejně jako k nižšímu výběru daně z přidané hodnoty [DPH]. A ani kuřáků neubylo.
Spotřebitelé tabáku a tabákových výrobků jsou velmi citliví na cenotvorbu tohoto sortimentu. Na to by měli myslet především politici při stanovování spotřební daně, která má od užívání škodlivých látek lidi nejen odradit, ale i přinést státu peníze na dorovnání jejich užíváním vzniklých škod. Typicky na léčbu kouřením způsobených nemocí. Jak ale ukazuje analýza Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické [VŠE] v Praze, skokové zvýšení spotřební daně u tabáku v Česku přineslo opačný efekt – nižší inkaso spotřební daně, ale i DPH.
„Studie ukázala, že zvýšení spotřební daně v Česku paradoxně přineslo největší pozitiva státním rozpočtům Německa a Polska,“ shrnuje výsledky autor studie Štěpán Křeček.
V poslední dekádě podle studie výběr spotřební daně z tabáku a výrobků z něj nejenže stagnuje, ale dokonce klesá. Česko tak nastoupilo v regulaci spotřeby zdraví škodlivého tabáku zcela opačný trend než sousední země.
„A naopak všechny sousední země dokázaly ve stejném období své příjmy z této daně navýšit,“ říká ekonom Křeček.
Screening rakoviny plic funguje i jako kontrola hrudního zdraví
Ale aby nedošlo k mylné domněnce, že za klesajícím trendem výběru spotřební daně z tabáku stojí to, že lidé přešli k jiným alternativám, tak i dodává: „Data navíc nepotvrzují hypotézu, že za nižším výběrem daně je přechod spotřebitelů k novým méně zdaněným alternativám cigaret.“
Spotřební daň z tabáku nezajistí úměrné zvýšení příjmů
A je to právě spotřební daň z nikotinových výrobků, která patří společně s daní z DPH k těm, které zajišťují významný podíl příjmu státní pokladny. Jen za rok 2025 se na celkových výnosech podílela nikotinová daň z 5,6 procenta.
„Ještě před deseti lety měla v příjmech státu váhu o třetinu vyšší,“ upozorňuje Křeček.
A skutečně, před zhruba dekádou výběr spotřební daně z tabáku meziročně plynule mírně narůstal. Její inkaso se kolem roku 2020 ale zastavilo pod hranicí 60 miliard korun. A nyní se ukazuje, že dokonce i klesá. A to neúměrně vůči spotřebě tabákových výrobků a dalšího zboží s nikotinem. Což podle ekonomů jasně ukazuje na špatně nastavené zdanění tohoto zdraví škodlivého sortimentu.
Mladí lidé v Česku kouří dál. Jen už ne tolik standardní cigarety
Ke skokovému zdanění tabáku, tabákových výrobků a dalších alternativ přitom přistoupila vláda Petra Fialy [ODS] v roce 2024. Navýšení sazeb se tehdy dotklo i tradičních tabákových výrobků, jako jsou cigarety, tabák ke kouření, doutníky či cigarillos. Spotřební daň u nich vzrostla o 10 procent. A v období let 2025-2027 sazby spotřební daně u těchto výrobků dál porostou, to tempem +5 procent ročně. U zahřívaného tabáku dojde v období 2024-2027 k pravidelnému zvyšování sazby daně o 15 procent.
Přestřelená spotřební daň z tabáků v Česku
Podle zmíněné studie se jako zásadní v udržení rostoucího tempa výběru spotřební daně z tabáku ukazuje její umírněné nikoli skokové navyšování. Ideálně pak o 5 procent každý rok, jako tomu bylo v dřívějších letech.
Z každých pěti korun zaplacených spotřebitelem v trafice inkasuje čtyři koruny státní rozpočet na spotřební dani a na DPH. Je tak zřejmé, že výše spotřební daně je pro koncovou cenu cigaret rozhodujícím faktorem.
„Pokud by tak stát navyšoval spotřební daň plynulým postupným tempem jako v minulosti a vyvaroval se jednorázových skokových zvýšení, nedošlo by k narušení struktury trhu, která nastala od roku 2020,“ vysvětluje Štěpán Křeček.
V takovém případě by státní rozpočet loni inkasoval o 20 miliard korun víc. To se ale nestalo. Zatímco do roku 2019 vybíral státní rozpočet spotřební daň ze zhruba jedné miliardy prodaných krabiček, loni už to bylo jen z 550 milionů legálně prodaných a zdaněných krabiček. To znamená, že celkový prodej cigaret v Česku za dobu šesti let klesl skoro o polovinu. A to se negativně projevilo i na výběru daně z tohoto sortimentu, a to v řádu miliard korun ročně.
Inkaso daně z neřesti kleslo, kuřáků ale neubylo
Nižší výběr spotřební daně z cigaret a jim podobných výrobků ale neznamená, že by snad lidé přestali užívat tyto zdraví škodlivé produkty. Na stále vysoký počet uživatelů tabáku a výrobků z něj a jeho alternativ, jako jsou elektronické cigarety a nikotinové sáčky, ukazují data Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ve zprávě Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu [NAUTA] za rok 2025. Podle ní denně užívá v ČR nikotin více než pětina populace.
Jakékoli kouření zabíjí, varuje lékařka s odkazem na nádory na plicích
Příčiny nižšího výběru spotřební daně z tabáku jsou tak docela jinde. A podle Křečka jich je více. Hlavní příčina je ale podle něj právě v nastavení výše spotřební daně. A navíc: V důsledku jejího přestřelení došlo k posílení šedého trhu s padělanými tabákovými výrobky a ke ztrátě cenové výhody oproti Německu a Rakousku.
„Z jedné miliardy ročně v Česku prodaných krabiček cigaret totiž zhruba jednu třetinu vždy skoupili spotřebitelé ze sousedních států, zejména z Německa,“ uvádí studie.
Český trh přišel o kuřáky z Německa
Srovnání aktuálních cen cigaret také ukazuje, že koupit stejnou značku cigaret v Česku vyjde dráž než koupit ten samý produkt v Polsku, na Slovensku nebo dokonce v Rakousku.
A nejen to. Vysoká spotřební daň promítnutá do konečné ceny výrobku přivádí stále více lidí z Česka na sousední trh do Polska. A jak bylo zmíněno, roste poptávka po padělaných cigaretách. Tedy těch, které se nedaní.
„Zatímco v roce 2019 byl podíl padělků na celkové spotřebě 1,1 procenta, na konci roku 2025 to bylo již 6,5 procenta,“ uvádějí autoři studie.
Nelegální trh s tabákovými výrobky přitom roste stabilně od roku 2022. Pro lepší představu pak studie uvádí, že každá pátá krabička spotřebovaná v Česku je buďto padělkem, nebo ji lidé koupili v zahraničí. A to neznamená nic jiného, než že každá pátá v ČR spotřebovaná krabička cigaret uniká zdanění v Česku.
Závěr studie navrhuje i řešení ke znovunastartování růstového trendu inkasa daně z neřesti u tabáku a podobných výrobků. A tím je provedení úpravy sazeb, kdy by daň opět rostla kontinuálně nanejvýš pětiprocentním tempem za rok. Pak by mohlo inkaso spotřební daně vzrůst o zhruba 20 miliard korun ročně.
Veronika Táchová
