Na spalničky loni zemřelo zhruba 140 tisíc lidí, většinou dětí mladších pěti let. Počty mrtvých přitom v poslední době opět rostou. Případů spalniček v mnoha oblastech světa, zejména v Africe, přibývá, tvrdí Světová zdravotnická organizace [WHO].

Nakažlivá infekce se v současnosti opět šíří. V roce 2018, bylo podle odhadů WHO zhruba o 16 000 úmrtí na spalničky více než v roce 2017. V roce 2000 onemocnění podlehlo více než 535 000 lidí.

Se spalničkami má přitom Česká republika neblahé zkušenosti. V dobách, kdy se proti nim neočkovalo byla nemocnost a úmrtnost obyvatel velmi vysoká.

„Například v roce 1959 byla nemocnost 92 tisíc a celkem 126 malých dětí na ně zemřelo. Současná dětská úmrtnost je nulová už od roku 1980,“ upozorňuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.

Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček. Zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.

Kongo i Ukrajina: Případů spalniček přibývá

Zdaleka nejvíce případů bylo letos do poloviny listopadu zaznamenáno v Kongu. Důvodem je podle WHO tamní příliš nízká proočkovanost. Experti si stěžují mimo jiné na nedostatky v zásobování očkovací látkou. Konžské úřady odhadují, že v zemi od začátku letošního roku na spalničky zemřelo více než 5 000 lidí. To je víc než na epidemii eboly po jejím propuknutí loni v létě.

Velké problémy se spalničkami mají také Libérie, Madagaskar a Somálsko. Na uvedené země připadá téměř polovina všech nahlášených případů. Opět na vzestupu jsou spalničky také ve Spojených státech. V Evropě v současnosti řádí epidemie na Ukrajině, kde bylo nahlášeno 57 000 případů. Důvod je rozval tamějšího zdravotního systému a to z mnoha příčin, včetně vojenského konfliktu s Ruskou federací. Problém přitom je, že i z Ukrajiny a dalších zemí se spalničky dostávají k nám.

Infekciozita [nakažlivost] spalniček je přitom vysoká. Jeden pacient se spalničkami je schopen nakazit až 18 lidí. Ti jsou schopni pak nakazit dalších 324 lidí, kteří jsou následně schopni nakazit 104 976 lidí. Podobné je to například u černého kašle, kdy jen jeden nakažený člověk zvládne nakazit dalších dvanáct až 17 lidí.

Spalničky se velice snadno přenášejí. A to vzdušnou cestou, respektive kašlem, kýchnutím, nebo kontaminovanými předměty. Inkubační doba spalniček je sedm až 21 dnů. Vir je nakažlivý už čtyři dny před výsevem vyrážky. Doba nákazy končí zhruba čtyři dny po jejím objevení, respektive výsevem.

Česko už není zdaleka tak bezpečné

WHO na konci srpna zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny.

Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula v srpnu řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí.

Jeho slova potvrzuje i dětská praktická lékařka místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

„Ty vážné infekční nemoci, které se nám podařilo v ČR dostat očkováním pod kontrolu, lidé dnes už nepovažují za nebezpečné. Už se nákazy nebojí. A místo toho se jejich obavy docela iracionálně přesouvají k obávám z vakcín,“ říká.

Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod 90 procenty populace.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here