Zatímco v roce 2010 nebyl V ČR zaznamenán jediný případ onemocnění spalničkami, za letošní první půlrok jich bylo zaznamenáno 603. Oproti loňsku to je více než trojnásobný nárůst. Na vině je nízká proočkovanost populace, jež je podle lékařů způsobena i “militantními” odpůrci očkování proti spalničkám.
Spalničky je vysoce nakažlivé infekční onemocnění. Nemoc ohrožuje životy malých dětí, těhotných žen a lidí s oslabeným imunitním systémem. Nedostatečná proočkovanost proti spalničkám v ČR koncem minulého měsíce vyústila v to, že Světová zdravotnická organizace [WHO] Česku zrušila status země, ve které byly spalničky vymýceny.
„Díky efektivnímu systému očkování proti spalničkám a dalším nemocem precizně dodržovanému několik desetiletí se mnoho zákeřných infekčních chorob podařilo z populace eliminovat. Jako problém se ale ukazuje to, že když se lidé s těmito nemocemi nesetkávají, přestávají se jich bát. A to platí i pro spalničky,“ říká Ivo Procházka ze Sdružení praktických lékařů, který má ordinaci v městysu Jedovnice nedaleko Brna.
I kvůli tomu tak podle něj proočkovanost české populace proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám klesá. A to o více než 14 procent jen od roku 2007 do roku 2017. Z 98 % v roce 2007 až k méně než 83,5 % v roce 2017. Pro dosažení takzvané kolektivní imunity je třeba, aby se proočkovanost pohybovala na minimálně 95% úrovni.
Šíření spalniček
Infekciozita [nakažlivost] spalniček je vysoká. Jeden pacient se spalničkami je schopen nakazit až 18 lidí. Ti jsou schopni pak nakazit dalších 324 lidí, kteří jsou následně [teoreticky] schopni nakazit 104 976 lidí. Podobné je to například u černého kašle, kdy jen jeden nakažený člověk zvládne nakazit dalších dvanáct až 17 lidí.
Spalničky se velice snadno přenášejí. A to vzdušnou cestou, respektive kašlem, kýchnutím, nebo kontaminovanými předměty. Inkubační doba spalniček je sedm až 21 dnů. Vir je nakažlivý už čtyři dny před výsevem vyrážky. Doba nákazy končí zhruba čtyři dny po jejím objevení, respektive výsevem.
Podle lékařů je proto nutné se už při pouhém podezření na onemocnění spalničkami spojit s lékařem. A z důvodu vysoké nakažlivosti v žádném případě nenavštěvovat čekárnu u lékaře a věc probrat po telefonu.
Nedostatečné očkování proti spalničkám
Jedním z důvodů podceňování rizika spalniček jsou podle lékařů i chroničtí odmítači očkování. Tedy lidé, kteří se více než samotných spalniček bojí očkování.
„Pokud do problematiky očkování proti spalničkám zasáhnou militantní názorové skupiny s ať už skutečnými nebo domnělými případy škodlivosti očkování proti nim, zadělávají na problém celé populaci,“ tvrdí Ivo Procházka.
Jako další potíž uvádí, když tyto skupiny využijí emočně vypjaté příběhy dětí trpících zdravotními následky po očkování.
„Při absenci strachu a nedostatku vlastních zkušeností je tak mnoho lidí, zejména rodičů, náchylných s překroucenými fakty a názory o očkování souhlasit,“ upřesňuje.
Z jeho praxe přitom vyplývá, že zásadní problém bývá v informacích na sociálních sítích, jejichž prostřednictvím dle jeho slov militantní odpírači očkování dokáží znejistit nejednoho i jinak racionálně uvažujícího rodiče.
„Obecně máme rádi jak jednoduchá řešení, tak krkolomné argumentace a la teorie spiknutí. Antiočkovací skupiny jsou z principu velice aktivní, takže jejich názory jsou tak více slyšet, než je tomu u racionální argumentace a důkazy podloženými poznatky moderní medicíny,“ dodává.
Jaké jsou příznaky spalniček
Člověk, který onemocní spalničkami, trpí několik dní před vyrážkou průjmy, teplotami ve výši 38 stupňů a více a často kašlem nebo rýmou. V ústech se začnou objevovat Koplikovy skvrny. To jsou světlé tečky se zarudlým okolím.
Nemoc dále doprovází i zánět spojivek a nemocný má odulý „uplakaný“ obličej. Vyrážka, která je doprovázena horečnatým stavem, má červenofialovou barvu. Výsev začíná na záhlaví, za ušima a během čtyř dnů se rozsévá postupně po celém těle směrem dolů. Výsev ustupuje postupně tak jak k němu docházelo, tedy od hlavy přes trup ke končetinám.
Dále platí, že pacient musí být při výsevu vyrážky izolován po dobu sedmi dnů. V době léčby, která není výrazně komplikovaná, musí být v klidu. Odpočívat, užívat léky na snižování teploty a zvýšit přísun tekutin. Pokud jsou projevy spalniček závažnější s bakteriální superinfekcí nasazují se antibiotika a v horších případech musí být pacient léčen na jednotce intenzivní péče.
Týká se to i očkování proti chřipce
Ivo Procházka pro příklad rychlého šíření dezinformací na téma očkování, uvádí i očkování proti chřipce. S jeho odmítáním se praktičtí lékaři setkávají stejně jako dětští lékaři s odmítáním očkování u dětí. A to zejména pak u seniorů [65+].
„Historky typu, že po očkování proti chřipce senior dostal takovou chřipku, jakou v životě ještě nikdy nedostal, nejsou výjimkou. A byť jsou nesmyslné, šíří se lavinově. Mnohem rychleji než ty, že po očkování proti chřipce senior chřipkou ani trochu neonemocněl,“ vysvětluje.
V tomto ohledu pak i apeluje na státní i nestátní instituce, včetně médií, aby seriózně a intenzivně vyvracely nepravdy o očkování. Aby očkování propagovaly. Podle jeho názoru by povinnost očkování měla být doprovázena i jistou formou rozumné, ale i účinné represe v těch případech, kdy lidé odmítají očkování na základě nepodložených informací.
Požehnaný Maurice Hilleman
V České republice je očkování proti spalničkám povinné od 70. let 20. století. I když je u nás stále povinnost nechat své děti očkovat proti devíti nemocem [součástí je i očkování proti spalničkám] pod pokutou až 10 tisíc korun, existují důvody, kdy může rodič odmítnout očkování svého dítěte. A to z důvodu náboženského nebo při výskytu negativních vedlejších účinků u jiného svého dítěte.
Vůbec jako první připravil vakcínu proti spalničkám mikrobiolog Maurice Hilleman [1919 – 2005]. Jeho objev zachránil jenom v letech 2000 až 2017 přes 21 miliónů životů na celém světě. Úmrtnost na ně klesla v celosvětovém měřítku o 80 %. Hilleman přitom vyvinul více než 40 typů vakcín. Mimo jiné i vakcíny proti příušnicím a zarděnkám.
Svou první vakcínu Maurice Hilleman připravil už po dokončení svých studií v roce 1944. Vakcína chránila proti viru tehdejší japonské encefalitidy. Tato vakcína byla použita k ochraně amerických vojáků za druhé světové války. Hilleman vyvinul i vakcínu na hepatitidu typu A a B, plané neštovice, meningitidu a zápal plic.
Miliony lidí zachránil již na konci 40. let a to před napadením virem Honkongské chřipky, jejíž pandemii předpověděl. Před očekávaným příchodem viru do USA se mu podařilo vyvinout vakcínu, která zachránila většinu tamních obyvatel. Bylo připraveno 40 mil. dávek této vakcíny a v důsledku pandemie v USA zemřelo na místo odhadovaných milionu lidí necelých 70 tisíc.
Bez Nobelovy ceny
Ke své práci využíval i své dcery, když onemocněly. Když onemocněla starší dcera příušnicemi, odebral jí vzorky a ve své laboratoři následně izoloval virus a vyvíjel účinnou vakcínu. Tu pak dostala jeho mladší dcera, když jí byl jeden rok. Prostřednictvím své práce zachránil a stále zachraňuje miliony životů po celém světě. Dodnes se používá k výrobě vakcíny stejný kmen viru, kterému se říká kmen Jeryl Lynn, jenž je stále přítomný v trivalentní vakcíně proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám [MMR].
Hilleman byl za svou práci mnohokrát oceněn. Třeba Národní medailí vědy [National Medal of Science], což je nejvyšší vědecká pocta v USA. Získal i zvláštní cenu za celoživotní dílo od Dětské vakcinologické iniciativy WHO a mnoho jiných cen. Nobelovu cenu ale kvůli nepravdivé studii o negativním vlivu očkování na člověka bohužel nedostal.
