Zákon o odškodnění kvůli očkování jde do 2. čtení. Poslanecká sněmovna schválila [24. 4.] v prvním čtení návrh zákona, který umožní finančně odškodnit osoby, jímž vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování.

Zákon o odškodnění újmy na zdraví způsobené očkováním nyní projedná zdravotní výbor Poslanecké sněmovny. Výše případného odškodnění má být podle zákona individuální. Bude se odvíjet od míry zdravotní újmy. Podmínkou odškodnění je žádost, kterou poškozený, nebo jeho zákonný zástupce, podá spolu s dalšími podklady na Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] do tří let od doby, kdy vznikla újma.

Každý případ pak bude posuzován jednotlivě. A to i za pomoci odborných znaleckých posudků, nahlížení do zdravotnické dokumentace. V případě potřeby multioborového posouzení se svolá odborná komise,“ upřesňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nový zákon podle něj přináší záruky těm, kteří se obávají očkování, a přispěje i k větší míře proočkovanosti, která dlouhodobě klesá.

Jak je na tom ČR s očkováním

I když ČR stále patří mezi země s nejvyšší proočkovaností u většiny vážných, především dětských, nemocí, míra proočkovanosti v ČR dlouhodobě klesá. Jedním z důvodů je i to, že mnozí rodiče odmítají nechat naočkovat své děti.

„Současná úroveň proočkovanosti klesla k 90 %. A to je nedostačující. Někteří rodiče své děti neočkují z přesvědčení, že postačí, když mají očkování všichni ostatní. Takovým jednáním ohrožují nejen své děti, ale i děti, které nemohly být z nějakého důvodu očkovány,“ uvedla pro Zdravezpravy.cz dětská praktická lékařka a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Její slova potvrzuje i prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich. Odkazuje na minulé [dnes už často zapomenuté] zkušenosti.

„V dobách, kdy se proti spalničkám neočkovalo byla nemocnost obyvatel velmi vysoká. Třeba v roce 1959 byla nemocnost 92 tisíc a celkem 126 malých dětí na ně zemřelo. Současná dětská úmrtnost je nulová už od roku 1980,“ upozorňuje s dovětkem, že pozitivní čísla je možné udržet jen při vysoké proočkovanosti kolem 95 %.

Mrtvé děti ve Francii

Ladislav Friedrich dále zdůrazňuje, že v západních zemí Evropy mají vlnu odporu proti očkování za sebou. Důvod je více než prostý. V minulosti zemřelo například ve Francii na spalničky deset dětí. A to poté, co tamější proočkovanost proti spalničkám postupně klesla na 75 %.

„I proto Francie loni zavedla opět u spalniček a dalších sedmi nemocí očkovací povinnost. O rok dříve se podobný scénář odehrál i v Itálii,“ upřesňuje Ladislav Friedrich.

Dodává, že ze statistik nejen tuzemských pojišťoven lze přitom vypozorovat zajímavý jev. Zvyšují se počty lidí, kteří odmítají uvěřit prospěšnosti očkování, ale současně také roste počet těch, kteří z důvodu své ochrany absolvují i nepovinná očkování.

Nový zákon o odškodnění

Pokud stát chrání kolektivní imunitu populace prostřednictvím povinného očkování, musí na sebe také vzít odpovědnost za případné škody. To je základní předpoklad, z něhož podle Ministerstva zdravotnictví vychází nová  právní úprava.

„Projednávaný zákon odkazuje na stejná pravidla odčinění újmy na zdraví, jaká se používají již dnes podle občanského zákoníku. To mimo jiné znamená, že újma na zdraví musí být pravděpodobným důsledkem povinného očkování, ale nemusí být prokázána příčinná souvislost mezi očkováním a újmou na zdraví,“ upřesňuje ministr Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví připojilo k návrhu zákona také prováděcí vyhlášku, ve které definuje k jednotlivým druhům očkování typickou újmu a dobu, ve které nastává, a to na základě odborného medicínského posouzení.

Co a jak se očkuje v ČR

Ze zákona vyplývá, že v ČR musí být očkované každé dítě, které nastupuje ve třech letech do mateřské školy. Do školky děti povinně nastupují v pěti letech [předškoláci], ale to už očkované být nemusí. To, zda jsou, nebo nejsou očkované, nikdo nekontroluje.

„Problém například je, že i v případech, kdy se dítě některou z nemocí nakazí, protože nebylo naočkováno z důvodu odmítnutí očkování, rodiče nenesou odpovědnost za ohrožení okolí,“ tvrdí Hana Cabrnochová.

V České republice jsou rozdělena očkování na povinná a dobrovolná. Povinně a plošně se očkuje proti spalničkám, záškrtu, tetanus. Některé nemoci [TBC] jsou povinně očkovány jen u rizikových skupin z důvodu cestování do rizikových lokalit s výskytem.

Dobrovolná očkování jsou na každém pojištěnci samotném a na rodičích [zákonných zástupců] nezletilých dětí. Jde o očkování proti papilomaviru [HPV], které plně hradí zdravotní pojišťovny do 14 let věku, žloutence, meningitidě, klíšťové encefalitidě nebo chřipce.

U dobrovolných očkováních zdravotní pojišťovny přispívají různou formou z fondů prevence. Lidé, kteří cestují do rizikových lokalit mohou získat i příspěvek na tzv. „cestovatelská očkování“ [žlutá zimnice, tyfus, cholera].

Kolik to stojí

Na pravidelná povinná očkování je ze zdravotního systému ročně vydáno zhruba 650 milionů korun. U dobrovolných očkování je číslo ještě vyšší. Zdravotní pojišťovny na ně ze svých fondů přispějí skoro 700 milionů korun. 98 % z příspěvků na dobrovolná očkování směřují na hlavní tři očkování: proti pneumokoku, HPV a chřipce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here