Lázeňská zařízení v Česku mohou od pondělí začít znovu přijímat pacienty. Avšak pouze do léčebně rehabilitační péče a za zvýšených hygienických opatřeních. Umožňuje jim to mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Lázeňské domy na nečekané uvolnění reagují různě.

Lázeňská zařízení v Česku mohou obnovit svou činnost od pondělí 27.4.2020. MZ ČR totiž uvolnilo v polovině března vydaný zákaz poskytování lázeňské péče včera [23.4.] vydaným mimořádným opatřením. Má to však podmínky. Zařízení budou moci od pondělka obnovit provozy pouze v případě, že dodrží zvýšená hygienická opatření. Lázně mohou například přijímat pacienty pouze do lůžkové léčebně-rehabilitační péče. Klienty budou muset ubytovávat v jednolůžkových pokojích. Při stravování budou muset být dodrženy minimálně dvoumetrové rozestupy a na léčebných procedurách nebude smět být více než pět osob, včetně zdravotnického personálu.

[Pro úplnost dodejme, že další opatření MZ ČR také snížilo nároky na vyčlenění lůžek pro klienty sociálních služeb s prokázaným onemocněním covid-19 v krajských a pražských zařízeních lůžkové péče. A to z 60 na alespoň 10 lůžek na 100 000 obyvatel.]

Jak vyplývá z reakcí zástupců samotných lázeňských domů, aktuální změna stavu je pro ně nečekaným překvapením. Podle původního plánu rozvolňování vládních opatření měly totiž lázně znovuobnovit svou činnost až 8. června. V určité výhodě jsou podle zástupců lázeňských zařízení ty lázně, jejichž klienti jsou buď pojištěnci, anebo tuzemští občané.

Lázeňské domy reagují na nečekané rozvolnění různě

Na nečekané rozvolnění reagují zástupci lázeňské péče v Česku různě. Prezident Svazu léčebných lázní a ředitel Lázní Jáchymov Eduard Bláha uvedl, že i přes náhlou změnu názoru vlády reálné otevření lázní tak rychle nepůjde. Jedním z důvodů je to, že uvolnění se týká zatím pouze pacientů takzvaně na zdravotní pojišťovnu. To znamená, že se týká pouze některých zařízení a v omezeném rozsahu. Vůbec neplatí pro hotelovou nebo wellnessovou službu, pro samoplátce či zahraniční klientelu. Ale jsou tu i další problémy.

„Určitě neotevřeme kvůli jednomu nebo dvěma lidem. Aktuálně v podstatě neexistuje nová poptávka po lázních. Navíc nikdo nečekal, že to [uvolnění] půjde takto rychle. Jediné, co tedy budeme dělat, je, že budeme sahat po návrzích, které máme a které byly odložené. A budeme se s klienty domlouvat, kdy přijedou,“ říká.

Dále dodává, že lázeňské domy budou ještě několik měsíců v hlubokém kurzarbeitu.

„Pár lidí bude pracovat, zbytek pracovat nebude. Důležité je, aby podpora ze strany státu byla i poté, co nám stát zruší opatření, která nás omezovala,“ vysvětluje.

Jako příklad uvádí Lázně Jáchymov, které mají zhruba 700 lůžek. Při dodržení preventivních opatřeních by tedy teoreticky mohly přijmout až 350 pacientů. To je ale podle něj zcela nereálné.

„V prvních týdnech může jít o desítky pacientů. A úspěch bude, když se jejich počty na konci května dostanou na počet dvě stě pacientů,“ upřesňuje.

Františkovy Lázně: Lidé se nám již ozývají

Současné problémy si uvědomuje i ředitel Františkových Lázní Josef Ciglanský. Dřívější uvolnění restrikcí ale kvituje. Tvrdí, že splnit podmínky pro příjem a ubytování pacientů pro lázně nebude problém. Lázně jsou totiž převážně bez zahraniční klientely. Problém podle něj není ani nařízený způsob stravování, zvládnout se dá.

„Jídla budou podávána ve směnách a po každém strávníkovi se stůl vždy vydezinfikuje,“ vysvětluje.

Co se týče přijímání prvních klientů, pracovníci lázní nejprve osloví klienty, kteří měli přijet, ale kvůli preventivním opatřením proti šíření koronaviru, jim byl pobyt zrušen.

„Jsou tací, kteří už volali, že chtějí přijet. S těmi problém nebude. Jsou ale i tací, kteří mohou mít obavy jet do cizího prostředí,“ vysvětluje Josef Ciglanský s tím, že se je pokusí přesvědčit i tím, že podmínky v lázních budou možná o mnoho bezpečnější, než když by zůstali doma.

„Naše snaha bude, aby období v tomto režimu nebylo moc dlouhé, ale v tom startu jsme schopni to zorganizovat,“ shrnuje.

Karlovy Vary obrat k lepšímu jen tak nečekají

Podstatně jiná situace je v Karlovarském kraji, kde většina hostů lázeňských zařízení přijíždí ze zahraničí a lázeňskou péči si sami hradí. Čeští klienti nejsou do Karlových Varů za lázeňskou péčí zvyklí jezdit. To znamená, že podle tamní primátorky Andrey Pfeffer Ferklové [ANO] lázeňství v Karlových Varech bez zahraniční klientely nepřežije ani do konce roku. Další problém vidí v udržení odborného personálu do doby, než se začnou vracet zahraniční klienti.

„Budeme muset napnout síly, abychom lázeňství udrželi. Abychom udrželi lidi, kteří jsou pro lázeňství specifičtí, ať jsou to fyzioterapeuti, sestry, lékaři. Pokud tito lidé odejdou, tak se může stát, že lázeňství nebude zachované,“ uvedla.

Město Karlovy Vary [na obrázku, pozn. red.] zatím umožnilo podnikatelům odsunout platby, nájmy za pronajaté prostory i poplatky včetně těch za vjezd do lázeňské zóny. Město, které se v důsledku koronavirové krize dostává do vysokého propadu příjmů, ale nebude mít peníze, aby udrželo lázeňské hotely dlouhodobě. Pomoci by tak podle Andrey Pfeffer Ferklové měl stát. Zdaleka však nejde jen o město Karlovy Vary, celý Karlovarský kraj byl vzhledem k charakteru své ekonomiky preventivními opatřeními zasažen asi vůbec nejvíce z celé České republiky.

Čeká se na podporu lázní i cestovního ruchu

Pomoc státu, která ale neřeší návrat zahraniční klientely, českým lázním potvrdil i předseda vlády Andrej Babiš [ANO]. Podle něj na podpoře domácího cestovního ruchu pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR]. To má zřídit systém státem podporovaných příspěvků na dovolenou v České republice. Ministryně Klára Dostálová [ANO], do jejíhož resortu cestovní ruch spadá, uvedla, že pomoc pro celé odvětví cestovního ruchu už se řeší. Firmy by nabízely svým zaměstnancům dárkové rekreační poukázky na tuzemskou dovolenou. Na těchto poukázkách by se finančně podílel stát, firmy a částečně i zaměstnanci. V jaké fázi příprav se tento projekt nachází, už ale neuvedla.

Lázeňské domy jsou v Česku uzavřeny přitom již od poloviny března. Podle posledních údajů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] se v některém z lázeňských zařízeních v roce 2018 ubytovalo 370 tisíc osob. 44 procent z nich byli zahraniční hosté, samoplátců byla zhruba čtvrtina. Zbytek pak hosté na úhradu zdravotních pojišťoven. Lázně se opakovaně obracejí na vládu s žádostmi o pomoc a požadavkem na předložení plánu, kdy mají s plným obnovením provozu počítat. S tím, že to bude 27.4. a za těchto podmínek ovšem nepočítaly.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here