Zdravý střevní mikrobiom je naší první obrannou linií. Zneškodňuje cizorodé a toxické látky, brání jejich pronikání dále do těla a ulevuje játrům. Někdy se dokonce říká, že zdravý mikrobiom plní funkci druhých jater. Je proto důležité o něj pečovat. Tedy myslet na to, co jíme, pijeme a v jakém prostředí žijeme.  

Zdravý střevní mikrobiom, který je v rovnováze, je pro člověka velice prospěšný a pro spokojený život zcela zásadní. Lidský organismus totiž chrání před infekcemi, napomáhá metabolickým procesům v těle, pomáhá vytvářet imunitní systém a významně ovlivňuje i naši psychiku. Střeva jsou totiž v přední linii imunitního systému. Zajímavé je, že to, co se děje ve střevech ovlivňuje dokonce i naši náladu. Anebo naše nálada je ovlivněna tím, co sníme či vypijeme a co se následně začne dít v našem střevě.

„Lidé z medicínského i nemedicínského prostředí se stále více zabývají a zajímají o lidský mikrobiom. Je to tím, že genom [genetická informace v DNA, pozn. red.] nelze zatím výrazně ovlivnit, zatímco mikrobiom patří k té části, která rozhoduje o té interakci lidského genomu z prostředí. Mnohé věci jsou mediovány právě přes mikrobiom,“ říká předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP Helena Tlaskalová-Hogenová a zároveň připomíná známou Hippokratovu větu, že všechny choroby začínají ve střevech.

Fekální bakterioterapie přináší fantastické výsledky

Pro laiky pak vysvětluje: Člověk má v těle střevo tenké, které je dlouhé tři až šest metrů a střevo tlusté s délkou 1,2 až 1,5 metru. V tenkém střevě se nejprve tráví vše, co sníme. S pomocí trávicích enzymů dochází ke štěpení potravy do podoby, kterou je tělo schopno dále zužitkovat. Tlusté střevo, které je poslední částí lidské trávicí soustavy, na tenké střevo navazuje a putuje do něj natrávený obsah ze střeva tenkého. Ten se nazývá chymus.

Co je mikrobiom

Mikrobiom je shluk všech mikroorganismů [eukaryota, bakterie, archaea i viry], které osidlují určité prostředí. Jsou to jak zdraví prospěšné mikroby, tak i patogenní mikroby, které v případě rovnováhy posilují naše zdraví. Naopak v případě nerovnováhy [dysmikrobie] tyto patogeny naše zdraví oslabují a někdy až ohrožují. Pokud dysbalance neboli nerovnováha trvá delší čas, pak vzniká v těle člověka nějaká nemoc.

Lidský mikrobiom tvoří všechny mikroorganismy, které jsou sdružené v těle člověka. To, že jde o obrovský komplex vzájemně působících mikroorganismů dokládá i takzvaný projekt lidského mikrobiomu NIH [National Institute of Health]. Ten se snaží už od roku 2008 popsat „zdravý“ mikrobiom a přiřadit konkrétní složení mikrobiomu k nejrůznějším patologickým stavům. Na projektu pracují odborníci déle než dvanáct let a stále není zdaleka ukončen.

Jedním ze zjištění vědců je i to, že se střevním mikrobiomem se člověk nerodí. Střevní trakt dítěte je před narozením sterilní a jeho osidlování začíná až při porodu průchodem porodním kanálem. V tom momentě už na sebe novorozenec začíná nachytávat střevní a vaginální mikrobioty své matky. Otázkou jsou pak děti narozené takzvaným císařským řezem. Ty získávají bakterie jak od své matky, tak i zdravotníků, jež při zákroku zasahují.

Mikrobiom se různí a není jednotný

Mikrobiom člověka převyšuje v počtu buněk 4 až 10x svého hostitele. A v porovnání s velikostí genetické informace, tedy počtem různých genů, pak vedou mikroorganismy nad svým hostitelem dokonce v poměru až 100:1. Lidský mikrobiom není jednotný a v jednotlivých částech těla se různí.

Různé části těla mají svůj typický mikrobiom a navzájem se liší jak co do hustoty osídlení mikroorganismy, tak taxonomickým složením,“ vysvětluje Helena Tlaskalová-Hogenová.

Dodává, že rozlišujeme například mikrobiom kožní, který můžeme dále dělit podle lokalizace na sušších či vlhčích částech lidského těla. Pak i orální, vaginální. A asi nejbohatší komunitou je mikrobiom střevní. Pro konkrétního jedince je pak jeho mikrobiom stejně typický, jako například otisk prstu.

Co všechno zvládne zdravý mikrobiom

  • Zdravý mikrobiom je naší obrannou linií. Zneškodňuje cizorodé a toxické látky, brání jejich pronikání dále do těla, ulevuje játrům. Dokonce plní funkci „druhých jater”.
  • Zdravý mikrobiom ovlivňuje imunitní odpověď organizmu vstupem do i-reakcí, brání vzniku patologických reakcí.
  • Vyrábí a uvolňuje důležité enzymy a neurotransmitery [chemická látka k přenosu nervových vzruchů].
  • Zabraňuje vzniku potravinových alergií.
  • Působí na endokrinní soustavu, čímž napomáhá zvládat stres.
  • Zdravý mikrobiom tlumí zánětlivé procesy v těle, které jsou spouštěčem chronických onemocnění.
  • Podporuje správné trávení a vstřebávání.

Co prospívá střevnímu mikrobiomu

Jak už bylo řečeno, svůj střevní mikrobiom může každý člověk ovlivnit už jen tím, jak se stravuje a v jakém prostředí žije. A pokud budeme mít střevní mikrobiom v pořádku, budeme se pravděpodobně těšit dobrému zdraví i my. Lékař David Perlmutter uvedl šest základních složek, které prospívají střevnímu mikrobiomu.

  1. Prebiotika: Cibule, česnek, topinambur, pampeliškové listy
  2. Probiotika: Živé organismy přidávané do potravin, které zlepšují rovnováhu střevní mikroflóry. Například jogurt obsahuje probiotika. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus.
  3. Zdravé tuky
  4. Potraviny s nízkým obsahem sacharidů
  5. Bezlepkové potraviny
  6. Fermentované potraviny: Například kysané zelí, kombucha, kimči [korejský národní pokrm z nakládané zeleniny – chilli papriček, zázvoru, česneku, jarní cibulky, rybí omáčky/rybí pasty, cukru a soli.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here