Propady v plánované péči nemají aktuálně žádné finanční dopady na nemocniční a jiná zařízení. Kompenzační vyhláška zvýšila úhradu akutní péče za covid pacienty a snížila produkční cíl z 82 na 79 procent. Zdravotní pojišťovny zavádí vyšší úhradu za distanční péči. Očekávat lze revizi v kompenzační vyhlášce. To a více zaznělo na středečním Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.
Nemocniční zařízení by dle náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Heleny Rögnerové neměly mít v tuto dobu, kdy omezily plánované zdravotní výkony na minimum, žádné okamžité finanční ztráty. V kompenzační vyhlášce podle ní přibyla dvě ustanovení u akutní péče. Došlo k navýšení úhradě za každý den péče o covid pacienta s lehčím průběhem nemoci na 2 331 Kč a na 59 064 za každého pacienta s těžkým průběhem nemoci.
„Jen za 600 aktuálně ležících pacientů na JIP je to 35 milionů denně, což představuje jednu miliardu měsíčně,“ uvedla na jednání výboru náměstkyně Helena Rögnerová.
Připomněla navýšení úhrad pojišťovnám za státní pojištěnce, bez kterého by měly zřejmě už v tuto dobu problémy. Druhým významným opatřením kompenzační vyhlášky, ke kterému došlo v důsledku nárůstu covid pacientů v nemocnicích, je snížení jejich produkčního cíle, a to z 82 procent na 79 procent.
„Snížení produkčního cíle o tři procenta v přepočtu na jeden měsíc kompenzuje až 44procentní pokles produkce daného měsíce. Teoreticky je tam tedy nějaká pojistka pro vývoj situace,“ vysvětlila Rögnerová.
Vyčleňování lůžek pro pacienty s covidem proto dle jejích slov nemusí nutně vést k poklesu produkce. Platí to podle ní obecně, neboť nejsou ještě zachycena přesná data.
„Aktuálně vyčleněné kapacity jsou částečně v produkčním cíli anticipovány,“ dodala.
Propady v poskytování zdravotní péče by se dle ní neměly okamžitě projevit ani v ambulantní péči. Tam jsou výkony hrazeny hlavně zálohově. Zmínila i navýšení úhrady za distanční zdravotní péči. Což by mělo kompenzovat propady ambulantních lékařů.
Potvrdila revize ve stávající kompenzační vyhlášce kvůli nynější vlně covidu, což je dle náměstkyně možné bez nutnosti změny zákona. Reálně dojde k revizi kompenzační vyhlášky dle jejího názoru až příští rok, to kvůli dostupnosti komplexních dat.
Nejen změny v kompenzační vyhlášce, ale rezerva lůžek
Celková lůžková kapacita českého zdravotnictví je něco přes 47 tisíc lůžek, což není dle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Aleksi Šeda málo. S ohledem na vývoj současné situace v zemi se ale i tak muselo přistoupit k jejich navýšení, především v intenzivní péči.
„S ohledem na rozvoj nemocnosti naše klinická skupina ministerstva zdravotnictví navrhla navýšení lůžek ARO a JIP o dalších 1 600 a lůžek s kyslíkem o zhruba přes šest tisíc,“ řekl.
Aktuálně se pohybuje lůžková rezerva na ARO a JIP kolem 30 procent, u lůžek s kyslíkem stejně tak. Skladba pacientů na těchto lůžkách není tvořena pouze covid pacienty. Ti dle náměstka Šeda zabírají zhruba třetinu všech intenzivních lůžek.
„Sledujeme další vývoj, máme velmi dobrý přehled prostřednictvím centrálního dispečinku, nyní vzniká i registr celkové lůžkové kapacity,“ vysvětlil a dodal, že každodenně spolupracují s krajskými koordinátory intenzivní péče.
V záloze jsou dle něj ještě vybraná hotelová, lázeňská a rehabilitační zařízení v krajích: „Ty jsou pro pacienty, kteří jsou soběstační, ale nemohou být z nějakého důvodu doma a zároveň nepotřebují být v nemocnici.“
Aktuální R je na hodnotě 1,36, to je špatné
K predikcím vývoje covidu v Česku se vyjádřil na výboru ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Podle něj je aktuální reprodukční číslo na hodnotě 1,36, což není dle něj vůbec dobrá zpráva.
„To je vzhledem k prevalenčnímu boomu špatná zpráva, protože to znamená riziko velkého eskalovaného epidemiologického růstu,“ řekl.
Žádoucí je dle Duška jednoznačně hodnota R pod číslo 1, kdy se začne virová nálož v populaci postupně snižovat.
„Musíme dostat R pod jedna, i hodnota 1 je špatně, protože ta jednička znamená, že udržujeme setrvalý stav a my musíme zpomalit průchod epidemie populací,“ uvedl.
Doslova průšvih je podle něj podíl pozitivních záchytů z jednotkového objemu testů, který se dostal na 30 procent. Přitom ještě koncem srpna byl kolem pěti procent, což je bezpečná zóna. Od počátku září [5.9.] začal podíl pozitivních testů narůstat a 15. 9. se jejich hodnota dostala na deset procent. V druhé polovině září, kdy narostl objem testů a zabrala první vlna opatření, se stav ustálil a pak se opět vrátila na čísla zpět.
„Nyní jsme na naprosto rizikových 30 procentech. Máme velký objem provedených testů a musí se s tím rychle něco dělat. Riziko je velký počet nakažených v nemocnicích,“ řekl Ladislav Dušek.
Upřesnil, že nárůst nakažených v nemocnicích je dát tím, že se nákaza dostává v posledních dnech významným způsobem do sociálních zařízení, kde se lavinově šíří.
„Máme téměř tři tisíce nákaz v zařízeních, 170 aktivních clusterů. Mnoho z nich je nakažena v nedávném období, proto se dá přepokládat, že hospitalizace skokově narostou. A to je velmi, velmi špatná situace, která mě osobně dělá zle,“ říká.
Právní odpovědnost lékařů při poskytování zdravotní péče
Zdravotnický výbor [ilustrační foto, pozn. red.] jednal i o nedostatku zdravotnického personálu kvůli nárůstu hospitalizovaných. Řešil otázku právní odpovědnosti zdravotníků při poskytování péče pacientům mimo jejich atestaci. Například i v důsledku jejich aktuální potřeby na jiném oddělení či v jiném zařízení.
Podle náměstka pro legislativu a právo na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] Radka Policara je třeba vycházet z aktuální legislativní úpravy a není možné to dle něj ani v tuto mimořádnou chvíli měnit. Zákon o vzdělávání dle něj postavení lékařů upravuje tak, že svou činnost plně vykonávají pouze v atestovaném oboru, v ostatních oborech ji vykonávají vždy pouze pod odborným dohledem lékaře, který k tomu atestaci má. V případě mimořádné situace je možné využít takzvaný institut krajní nouze. Tam jde o okolnosti, které vylučují protiprávnost, kdy lékař hájil hodnotu, lidské zdraví.
„Vždycky ta každá věc bude posuzována individuálně v kontextu všech okolností. Nelze říci, je to jednoznačně tak, nebo jednoznačně jinak,“ vysvětlil.
Veronika Táchová
