Až 20 procent osob, které prodělají nemoc covid-19, budou podle psychiatrů trpět nějakou formou duševní poruchy. Jarní vlna epidemie zvýšila výskyt duševních nemocí v populaci z 20 na 30 procent. Podzimní vlna vykáže dle odborníků ještě vyšší čísla. O formách pomoci jednal Výbor pro zdravotnictví PSP ČR [9.12.]. 

Epidemie koronaviru a opatření s ní spojená dopadají na psychické zdraví obyvatel. Incidenci duševních nemocí v populaci významně zvýšila už jarní vlna epidemie. Podle odhadů psychiatrů současné podzimní období problém ještě více prohloubí.

„V první vlně epidemie se zvýšila prevalence duševních onemocnění v dospělé populaci z 20 na 30 procent, což je spojeno se stávající situací. To znamená, že po odeznění epidemiologické situace budeme řešit vlnu déle trvající epidemie duševních onemocnění,“ upozornil ministr zdravotnictví Jan Blatný [za ANO] na jednání zdravotnického výboru.

Zhoršující se psychické zdraví českých občanů potvrzují i data z ordinací lékařů. Podle nich se od jara zvyšují preskripce léků na uklidnění a proti úzkosti. Například benzodiazepinu.

„V dubnu 2020 se jeho preskripce zvýšila až o 20 procent. Je to nepřímý ukazatel, že ten problém tady je, a není zanedbatelný,“ řekl ministr.

Covid zvyšuje výskyt duševních nemocí

Souhlasí i místopředseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders. Psychický stres, který doprovází covidové onemocnění, je podle něj nebezpečný. A nebezpečná je dle jeho slov i samotná podstata nemoci. Při aktivaci imunitního systému totiž dochází k uvolňování látek, které mají přímou interakci s mozkem.

„My dnes víme, že téměř 20 procent jedinců, kteří prodělají covid-19, budou trpět nějakou formou duševní poruchy,“ řekl.

Proto je podle něj třeba mít připravena opatření. Není totiž v tuto chvíli jasné, jak a kdy se jednotlivé vlny psychických potíží ve společnosti projeví.

„Je třeba dbát na prevenci, a připravit opatření, aby se ve společnosti nerozjelo zvýšené riziko sebevražd, zvýšené riziko depresivních a úzkostných poruch, které s sebou takové situace přinášejí,“ upozornil.

„Nutné je na to myslet i při zavádění nových léčivých prostředků, které budou do budoucna určitě potřeba,“ dodal.

Centra psychických podpor v krajích

Na podstatnou skutečnost týkající se fungování a financování center duševního zdraví upozornil na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví člen Rady vlády pro duševní zdraví a poslanec Jiří Běhounek [za ČSSD].

„Centra duševního zdraví se dostávají do situace, kde jim budou chybět velké finanční prostředky v příštím roce. Je to 95 milionů na CDZ [centra duševního zdraví, pozn. red.] a 600 milionů pro následné možnosti tak, aby se dostali z psychiatrických léčeben do terénu,“ upozornil s tím, že je třeba jejich zdroje financování začít rychle řešit.

Jinak se podle něj může stát, že se celá reforma psychiatrické péče v Česku zastaví. Končí jim totiž financování z dotačních evropských fondů.

J. Mašek: Reforma psychiatrie je naivní a nezodpovědná

Co připravuje MZ ČR

Snížit výskyt duševních nemocí mezi lidmi následkem epidemie covidu mají podle zástupců ministerstva zdravotnictví napomoci centra psychických podpor. Ty úřad postupně zřizuje ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Podle stávajících plánů u nás má do poloviny příštího roku fungovat v každém kraji minimálně jedno takové centrum.

Zmírnit dopady epidemie covidu-19 na psychiku lidí má i linka první psychické pomoci pod číslem 1221. Dále podpora psychosociálních intervencí v podobě informační kampaně týkající se tématu, jak na sobě vlastně poznat, že se něco děje. Péči o duševní zdraví dětí a mládeže zajistí rozšířená podpora ve školách, která se do praxe zavádí prostřednictvím Ministerstva mládeže a tělovýchovy [MŠMT].

 –VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here