„Virus SARS-CoV-2 nemutuje příliš rychle… Například HIV replikuje a mutuje rychleji, chřipka ještě rychleji. Ale je pravda, že mutuje. Čím více se bude množit, tím pravděpodobnější bude, že se objeví nějaká jeho mutace,“ říká biochemik a prorektor Univerzity Karlovy [UK] pro vědeckou činnost Jan Konvalinka v diskuzi platformy Česko! A Jak dál?

V boji s koronavirem to potvrzuje předpoklad, že čím více a rychleji budeme očkovat, tím méně se bude virus přenášet. A to omezí jak rychlost jeho šíření, tak pravděpodobnost vzniku jeho mutací. Odborník zároveň upozorňuje, že virus se bude i tak pokoušet selektovat mutace, které mu dají takové vlastnosti, aby se mohl účinně replikovat a množit i v přítomnosti protilátek vyvolaných očkováním.

„Já bych však zdůraznil, že když se bude virus málo replikovat, nestihne mutovat a dostaneme ho do kouta,“ upozorňuje Jan Konvalinka.

Riziko nežádoucích účinků po vakcinaci

K riziku nežádoucích účinků vyvolané vakcínou proti covidu-19 říká, že mRNA [vakcína od Pfizer/BioNTech, Moderna, pozn. red.] se opravdu ve vakcíně doposud nepoužilo. Zkušeností s ním mají ale dle něj vědečtí pracovníci dostatečné, v terapeutice ho totiž používají už léta. Navíc 100% se podle něj nedají vyloučit dlouhodobé následky u žádné z vakcín. Říká, že virus způsobí vedlejší účinky nebo dlouhodobé následky tisíckrát pravděpodobněji než vakcína.

V tuto chvíli nemáme podle něj jako společnost na vybranou: „Je tady infekce virem se smrtností mezi 0,5 až jedním procentem, která nás nakonec vzhledem k rychlosti šíření viru stejně všechny dostane. A pak velmi nízkou pravděpodobnost toho, že by mohla vakcína, byť jen extrémně vzácně, způsobit nějaké nežádoucí účinky.“

„Vakcína je dramaticky menší riziko než nechat populaci promořit virem se smrtností půl až jedno procento,“ dodává.

Obavy z nové mRNA vakcíny nejsou dle jeho slov na místě. Do lidské buňky se totiž dostává očkováním pouze malý úsek RNA toho viru. Oproti tomu lidé nakažení koronavirem dostávají RNA celou, množí se jim v těle a mají tam miliony kopií.

„Co je lepší? Já bych si vzal raději ten malý kousíček,“ říká s tím, že jestli bude mít vedlejší účinky ten malý kousíček, tak celý virus je bude mít celkem spolehlivě.

Virus způsobuje vážné onemocnění

O vážnosti onemocnění covid-19 způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 Konvalinka nepochybuje. Smrtnost nemoci je pět až 10krát větší než běžná chřipka a také infekčnost je ve srovnání s chřipkou násobně vyšší. O tom dle jeho slov svědčí i roušky a další hygienická opatření, která chřipku v letošní sezóně úplně vyřadily. V případě koronaviru to neplatí, jelikož se i přesto úspěšně šíří dál.

S protiepidemickými opatřeními musí společnost počítat podle odborníka alespoň do léta, kdy by se mohlo proočkovat dostatek populace. Rozvolnění a otevření podniků v tuto chvíli, tedy době s minimální proočkovaností, by dle jeho slov znamenalo další tisíce zemřelých.

„Kdyby tu nebyla vakcína, začal bych přemýšlet po roce a půl opatření, jestli nerezignovat. Následky nekonečných lockdownů můžou být i zdravotně horší než samotný virus, ale pozor, my máme vakcínu,“ říká Jan Konvalinka.

Do konce letošního léta nebo podzimu se dle jeho slov můžeme dostatečně proočkovat a začít zase normálně žít.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here