V USA úspěšně napojili prasečí ledvinu na lidské tělo

0
367
ledvinu
Ředitel NYU Langone Health's Transplant Institute Robert A. Montgomery / Foto: John Abbott

Američtí vědci napojili prasečí ledvinu na člověka. Ledvina pocházela ze zvířete, které prošlo genetickou úpravou, která snížila hladinu cukru. To mělo zabránit odmítavé reakci lidského imunitního systému.

Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Ve své práci ale narážejí na mnohá úskalí. Například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.

Jak však uvedla agentura AP, výsledky aktuálního průzkumu potvrdily správnost zkoumání využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

„Ledvina fungovala naprosto normálně, nebyla tam okamžitá odmítavá reakce, které jsme se obávali,” uvedl doktor Robert Montgomery, který výzkum v září vedl na newyorské klinice NYU Langone Health.

Na novou ledvinu se v Česku čeká v průměru 90 dnů

Lékaři ledvinu napojili na dvě cévy mimo tělo zesnulého člověka a dva dny pozorovali její činnost. A ledvina fungovala tak, jak měla. To znamená, že filtrovala odpadní látky a produkovala moč. Navíc nevyvolala žádnou odmítavou reakci.

Andrew Adams z minnesotské lékařské fakulty, který se zákroku sice neúčastnil, výsledky pokusu označil za významný krok. Podle něj se tím vědcům, pacientům a úřadům ukazuje, že se výzkum ubírá správným směrem.

Využití zvířecí krve, tkáně a orgánů není žádná novinka

Takzvané xenotransplantace – náhrady nefunkční tkáně tkání jedince jiného druhu, než je příjemce – jsou diskutovány již od 17. století. V minulosti se lékaři neúspěšné pokoušeli využít například zvířecí krve při transfúzích. Později se pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantace. Známý je také případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila 21 dní s transplantovaným srdcem paviána.

Později se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to totiž zvířata chovaná na maso, proto využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém jako u lidoopů. Taktéž mají více mláďat, kratší graviditu a orgány dost podobné těm lidským.

K darování orgánů je česká společnost velmi empatická

Podnik Revivicor, který je dceřinou firmou společnosti United Therapeutics, v americkém státě Iowa chová 100 geneticky upravených vepřů. Nemají gen, který produkuje cukr, jenž vyvolává zmíněnou rychlou odmítavou reakci lidského imunitního systému.

Za zmínku stojí i to, že například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev. Prasečí kůže je zase využitelná u popálenin a Číňané použili dokonce prasečí rohovku při operacích očí.

Prasečí ledvinu napojili na klinice NYU Langone Health

V případě aktuálního pokusu s využitím prasečí ledviny na klinice NYU Langone Health napojili lékaři tělo zemřelé pacientky zároveň i na ventilátor. K experimentu dali souhlas její příbuzní, žena sama si přála darovat orgány, ty ale k běžnému dárcovskému využití nebyly vhodné.

Rodina došla k závěru, že tělo může posloužit k něčemu dobrému, řekl Montgomery, který sám prodělal transplantaci srdce.

„Byl jsem jedním z těch, kdo leželi na jednotce intenzivní péče a nevěděli, zda se včas dočkají orgánu dárce,” řekl.

Ve Spojených státech čeká na transplantaci ledvin asi 90 tisíc lidí a každý den z nich dvanáct umírá.

Hemodialýzu v Česku ročně podstoupí 11 tisíc pacientů

Dodejme, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA] loni v prosinci tuto genetickou mutaci vepřů schválil jako bezpečnou jak pro konzumaci masa, tak pro využití v medicíně. Než ale budou moc být orgány těchto vepřů použity k transplantacím, musejí podle FDA vědci poskytnout další podrobnější informace.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here