V Česku začala pylová sezóna. Alergici se již připravují na nejsilnější alergen, kvetoucí trávy. Alergie v ČR trápí přibližně 40 % populace. Specialisté tvrdí, že vnímavost k některým alergenům se mění a přichází i v pozdějším věku.
K nejčastějším alergenům u nás podle alergologů patří pyly, roztoče a prach. Aktuálně začíná pylová sezóna, kdy v měsíci dubnu alergiky dráždí květ břízy. V květnu pak nastupuje vůbec nejsilnější alergen, jímž jsou trávy.
„V dubnu je nejsilnější bříza, protože její pyly mají velký dolet, tedy i zásah. Navazovat na ni budou od poloviny května trávy,“ potvrzuje Jitka Petanová z Oddělení klinické imunologie a alergologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK.
S jejími slovy souhlasí zástupci Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Ti ve svém pravidelném pylovém monitoringu sdělili: „V ovzduší se vyskytují pyly lísky, olše, cypřišovitých, tisu, topolu, vrby, jasanu, růžovitých, habru. Nejvýznamnějším alergenem je pyl břízy. Počet pylových zrn závisí na teplotě a povětrnostních podmínkách.”
V květnu bující trávy u nás i podle nich patří k vůbec nejsilnějším alergenům. Doba jejich květu se totiž protahuje až do konce července.
Vnímavost alergenů ovlivňují klimatické změny
Podle Petanové se v posledních letech mění i období výskytu alergenů, obvykle v souvislosti s klimatickými změnami.
„Nově jsme se v posledních letech častěji setkali s reakcemi na květ černého bezu a překvapivě se přidávají v jarních a letních měsících plísně, pro které bylo typické sychravé podzimní období, vlhko a tlející spadané listí,“ přibližuje alergoložka.
Současně vyvrací “zaručené informace” o výskytu nových typů alergií kvůli téměř dvouleté povinnosti nošení ochrany nosu a úst na některých místech. Přesto i ona připouští, že nové reakce na některé z alergenů dle ní mohou nastat i v důsledku prodělané nemoci covid-19 nebo častých izolací, karantén a lockdownů v době pandemie covidu. Ale přidává další a dle mnohých vědců závažnější důvod. Jím mohou být změny v chování rostlin v důsledku globálního oteplování a klimatických změn.
„Narůstají počty uvolněných pylových zrn, které vyvolávají alergické projevy,“ potvrzuje s tím, že se současně mění vlastnosti samotných alergenů, specifických proteinů, které u pacientů vyvolávají alergické reakce.
Alergie netrápí jen děti, přicházejí i v pokročilém věku
Obvykle se alergie objevují u malých dětí, kojenců nevyjímaje. Podle specialistů si děti do zhruba tří let věku prochází různými alergickými onemocněními. Jako je atopická dermatitida, jež se spojuje s intolerancí bílkoviny kravského mléka. Gastroenterologickými potížemi [průjmy, zvracení]. Takovým reakcím zdravotníci říkají atopický pochod.
Nicméně upozorňují, že ve společnosti není žádnou vzácností, když se alergická reakce objeví u starších lidí. Třeba u šedesátníků, kteří například sennou rýmou, dušností, slzením očí a zánětem spojivek v jarních měsících nikdy předtím netrpěli.
„Jedinci, kteří mají v organismu geneticky zakódované dispozice k alergické reakci, se mohou se svým typem alergenu ve vysoké koncentraci poprvé setkat až ve vyšším či dokonce seniorním věku,“ potvrzuje Petanová.
Odborníci také zmiňují, že k silnější alergické reakci dochází spíše u lidí s nadváhou a obezitou. Vyšší tělesná hmotnost ostatně, jak připomínají i lékaři, zhoršuje jakékoli onemocnění, nejenom alergie.
„Nadváha či obezita podporuje zánětlivé reakce organismu, které brání léčbě, minimálně ji komplikují a zpomalují. Pro alergie platí stejně jako pro ostatní nemoci, že zdravý životní styl, pravidelný pohyb a udržování přiměřené tělesné hmotnosti spolu s cílenou léčbou dokážou udržet alergické projevy na uzdě,“ říká Petanová.
Těžší formy alergií se bez léčby jen těžko obejdou
Při alergické reakci patří k lékům první volby takzvaná antihistaminika. Jde o léčivé přípravky tlumící příznaky, jako jsou nejčastěji rýma, pálení očí, svědění v nose a krku, kýchání a dušnost. K přípravkům na lokální terapii patří nosní spreje, oční kapky, masti a gely na kožní alergické projevy.
„Při těžších formách alergií využíváme kauzální terapii. Pacient je po dobu tří až pěti let cíleně vystavovaný alergenu, který mu způsobuje obtíže,“ popisuje Jitka Petanová.
Pacient při léčbě alergie dostává do těla přesně takové množství alergenu, které ho nijak neohrožuje. Naopak mu pomáhá obnovit toleranci neškodného podnětu. Volba terapie v alergologii je individuální. Roli sehrává více faktorů, například další chronická onemocnění, ale i zmíněná tělesná hmotnost pacienta.
–VRN–
