Rodiče často tápou v tom, jestli je mléko pro zdraví a správný vývoj jejich dětí prospěšné. Obávají se alergických reakcí, intolerance a někteří dokonce otravy či infekce. Pravý opak říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek.

K mléku, významu jeho konzumace u dětí a mýtům ohledně pití mléka se pro ZdraveZpravy.cz v podcastovém rozhovoru vyjádřil přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek.

Mateřské mléko je základ, o tom není pochyb

Podle Jana Krejska není žádný spor o tom, že každý kojenec má být kojen mateřským mlékem, až tedy na některé výjimky.

„Mateřské mléko je rozhodující pro zdraví všech orgánů,“ tvrdí.

Dodává však, že na druhou stranu musí být i kojenému dítěti v období mezi 4. až 6. měsícem věku vřazena pevná strava, což nebylo ještě nedávno zvykem.

„A ta pevná strava má být vřazována postupně a má obsahovat postupně všechny složky stravy, kterou budeme v dospělosti jíst,“ upozorňuje.

To znamená, že je třeba, aby rodiče postupně od tohoto období do jídelníčku dítěte pravidelně zařazovali také mléko a mléčné výrobky. Podle Jana Krejska přitom má dítě kolem půl roka dostávat mléčné, případně kvašené mléčné výrobky.

„Je to výhodnější a lepší než například plné mléko. Tam bych ten benefit tolik neviděl. Hlavní benefit vidím v kvašených mléčných výrobcích, tedy jogurtech, tvarohu,“ říká.

Mléko k dětské obezitě nepřispívá, spíše naopak

Jan Krejsek: Doporučuji plnotučné výrobky

Stejně jako je někdy zpochybňována prospěšnost mléka a důležitost pro zdravý vývoj dětí, tak se vedou diskuze o tom, s jakým obsahem tuku mléčné výrobky a mléko dětem vlastně podávat. Podle Jana Krejska je odpověď jasná.

„Doporučuji plnotučné výrobky bez problémů,“ říká s tím, že tuk má v mléce být.

„Není žádný důvod, aby kojené dítě, kterému je vřazována pevná strava, bylo omezováno v množství toho mléčného tuku. Samo si to zreguluje tím, kolik toho s ní,“ vysvětluje.

V období zavádění prvních příkrmů, není žádný důvod dítěti místo běžného kravského mléka podávat například jeho sušenou variantu. I když jsou všechny formule sušeného mléka u nás prodávané bez pochyby bezpečné a pod přísným dohledem.

„Není alternativa pro mléko a mléčné výrobky, protože jenom v něm jsou obsaženy plnohodnotné bílkoviny, minerální látky, správné cukry, tuky a bioaktivní látky, která nás tvoří,“ říká.

Absence mléka v každodenním jídelníčku není správná, naopak. Mléko je pro správný vývoj dítěte a jeho budoucí zdraví naprosto zásadní.

O alergiích na mléko a jeho intoleranci

Mléko a mléčné výrobky v některých případech vyvolávají u dětí alergické reakce. Podle zkušeností Jana Krejska jde spíše o nízké jednotky procent případů, nikoliv plošnou záležitost. Navíc příznaky jsou malé. V praxi jde například o ekzém či dermatitidu. Vždy se to ale musí vyzkoušet. Podle odborníků se často stává, že dítě nemá reakci například na již zmiňované kvašené výrobky.

„Je tu mnoho odborníků alergologů, kteří jsou schopni provést diagnostiku a najít, že příčinou je mléko a alergizující složky mléka, anebo to vyloučit,“ říká.

Dodává, že většina dětí z alergie vyroste. Kolem osmého, desátého roku věku nebo do puberty se dle jeho zkušeností děti alergie na mléko samovolně zbavují.

Zajímavé jsou i polemiky kravské versus kozí mléko, při kterých je kozí mléko často uváděno jako to méně alergizující a s vícero benefity.

„Není to pravda. Příbuznost těch živočichů je tak blízká, že pokud je někdo alergický na složky kravského mléka, s jistotou je alergický na složky kozího mléka a opačně,“ říká.

Ošetření mléka a jeho prodej ze dvora

Prodeji mléka takzvaně ze dvora není Jan Krejsek příliš nakloněn. Ačkoliv na farmě svého bratra ho pije, tak jak ho [bratr] nadojil.

„Vím, že je v pořádku a moje zdraví to dokládá. Ale určitě bych si ho nedal u každého souseda, který mléko produkuje. Záleží to na odpovědnosti chovatele, dosažení hygieny,“ vysvětluje Jan Krejsek.

Velkovýroba mléka a jeho následné zpracování je přísně kontrolováno a má svá pravidla. Jejich dodržení u prodeje mléka ze dvora a farmářských prodejů zaručit dle něj nemůžeme.

„Říká se, že ti farmáři, kteří neplní kvalitativní a hygienické požadavky, které vyžaduje výkup mléka pro velkovýrobu, tak ho pak prodávají v těch automatech,“ říká jako příklad.

Dodává, že už jen to, že alibisticky uvádějí „použitelné pouze po převaření“, mluví za vše. Je pravda, že převařené mléko moc chuti nedává. Upozorňuje, že převaření mléka je ten nejprimitivnější způsob jeho ošetření z důvodu usmrcení potenciálních choroboplodných zárodků. Velkovýrobci praktikují zcela odlišné a šetrnější metody takového ošetření.

„Po domácím převaření tam máte škraloup, ve kterém je tuk. A to nikomu nechutná a mléko je už úplně jiné. Oproti tomu, když je ošetřeno jiným způsobem krátkou pasterizací nebo UHT, tak cíl zbavení se choroboplodných zárodků je dosažen za daleko menší chuťovou cenu,“ říká.

Jan Krejsek: Jak naučit pít děti mléko? Jednoduše…

Otázka pak je, jak dítě naučit pravidelně pít mléko a jíst mléčné výrobky. Podle Jana Krejska to není nic složitého a základ je rodina. Totiž, pokud se v rodině mléko pije, je dost pravděpodobné, že ho budou pít také děti.

„Je na každé zodpovědné matce, aby dohlédla na to, že mléko a mléčné výrobky jsou nenahraditelné a že skutečně rozhodují o příštím zdraví,“ říká.

Pokud si dítě neosvojí, že pití mléka a konzumace mléčných výrobků jsou správné, bude podle něj definitivně poškozeno.

„Mrzí mě, že především v kybernetickém prostoru se šíří dezinformace o škodlivosti mléka, o intoleranci mléka, o alergizujícím potenciálu mléka, o infekčním potenciálu mléka. To prostě není pravda,“ končí svá slova Jan Krejsek.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here