Institut pro výzkum virů a bakterií vyjde na 1,3 miliardy

0
346
institut
Představení Národního institutu virologie a bakteriologie. [zleva] Dr. Robert Plaga, náměstek ministra školství; prof. Milena Králíčková, rektorka UK; prof. Jan Konvalinka, ředitel ÚOCHB; prof. Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR; Dr. Zdeněk Hostomský, ÚOCHB, vědecký koordinátor projektu; doc. Pavel Plevka, CEITEC/MU, vědecký koordinátor projektu / Foto: ÚOCHB

Připravit se na zdravotní hrozby, jakou je covid, má Česku pomoci Národní institut virologie a bakteriologie. Z EU na něj vědci na 3,5 roku dostali 1,3 mld. Kč. Pak by z něj mohlo být Centrum virologie Antonína Holého.

Na výzkum virů, bakterií i hledání nových léčivých preparátů na onemocnění, jež způsobují, získali čeští vědci 1,3 miliardy korun. Celkem 28 vědeckých týmů z několika ústavů se spojí zatím do platformy nazvané Národní institut virologie a bakteriologie [NIVB].

„NIVB vytvoří unikátní výzkumnou platformu v oblasti virologie a bakteriologie v České republice a pomůže sjednocovat dosavadní roztříštěný výzkum v této oblasti,“ řekla na tiskové konferenci k uvedení nového Institutu předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová.

Nově vznikající Institut připodobnila k německému Institutu Roberta Kocha. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie [ÚOCHB], jež je hlavním koordinátorem NIVB, prof. Jan Konvalinka dodal, že v Česku i přes špičkové vědecké týmy chybí jednotná platforma, jež by zajistila jejich propojení a spolupráci.

„Máme špičkové virologické týmy, bohužel ale rozptýlené po celé republice. Chybí tady jednotná platforma. To se ukázalo hlavně v době pandemie covidu,“ řekl prof. Konvalinka s tím, že problémům podobným covidu bude společnost čelit v budoucnu stále častěji.

Stávající praxi tak alespoň zčásti napraví Národní institut virologie a bakteriologie. Právě ten má dle Konvalinky propojit vědecké kapacity i jejich know-how v České republice.

Institut za 1,3 mld. korun a jistý provoz jen na 3,5 roku

Finanční podpora z unijních prostředků zajistí provoz NIVB na přibližně 3,5 roku. Namístě je tak otázka, jak si Institut, zajistí finanční prostředky na své fungování po této době. Podle hlavního řešitele a vědeckého koordinátora NIVB Dr. Zdeňka Hostomského ale zajistí stávající 1,3 miliardový rozpočet Institutu peníze i do budoucna. Tedy déle než jen na tři a půl roku. Ve svém přesvědčení sází hlavně na schopnosti vědců.

„Ta sázka je na kvalitu lidí, a když mají peníze a zajištění, tak bych řekl, že budou i mentálně v klidu, že nemusí psát granty podrobně, zdůvodňovat je a čekat půl roku,“ vysvětlil pro ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský.

Zajištění provozu na 3,5 roku není dle něj špatné, byť uznává, že pětiletá dotace by byla podstatně lepší. Je si ale jistý, že projekty budou pokračovat i po konci tohoto období.

„Vůbec bych se neobával, pokud vybereme správné vědce, tak si myslím, že to bude fungovat,“ říká.

Ústav dle něj má zkušenosti s čerpáním unijních peněz. V minulosti připravovali například půlmiliardový projekt z EU. Uznává, že vznik NIVB je daleko rozsáhlejší akce, do které se zapojí mnoho dalších ústavů. Upozorňuje, že vědci dnes ale dokáží pracovat s granty a dalšími finančními podporami jak na národní, tak evropské úrovni.

Centrum virologie s odkazem k Antonínu Holému

Přiznané finanční prostředky na NIVB propojí stávající vědce v Česku v podstatě virtuálně. Nevystaví se žádný komplex budov, ani se z peněz nekoupí žádné nemovitosti jako zázemí pro vědce. Ti zůstanou nadále na své akademické půdě, pouze se rozšíří jejich vědecké možnosti, případně se nakoupí potřebné přístroje či chemikálie. Což považuje Zdeněk Hostomský za výhodu. Ústavu to totiž dovolí investovat přímo do vědy. A navíc se do ní zapojí i mladí vědci a absolventi nejen přírodovědeckých oborů.

„Nebude se z peněz stavět, bude se tak více podporovat výzkum, tento program se vyhýbá pasti vybudování budovy,“ říká s tím, že důležité je spustit vědeckou činnost.

Nicméně přesto má určitou vizi do budoucna o vzniku jednoho skutečně fyzického centra, ve kterém by se vědci specializovali výhradně na výzkum virů. Mělo by jím být Centrum virologie Antonína Holého. Pro jeho vznik ÚOCHB již zakoupil pozemky v pražské Krči.

„Koupili jsme pozemek, teď byl zaregistrován na katastru,” potvrzuje Hostomský.

Nyní dle něj potrvá zhruba rok a půl než se zjistí, jestli se na tomto pozemku dá vůbec stavět. Poté se připraví stavební dokumentace. Dle jeho odhadů může trvat přibližně šest až sedm let, než se Centrum virologie s odkazem k Antonínu Holému vystaví.

„Plán je, že náš Ústav, který je majitelem pozemku, že by si postavil dedikované centrum, kde by se tato virologie, právě i na počest Antonína Holého, jehož preparáty s těmi viry zacloumaly a jehož jméno bychom použili, zkoumala,“ popisuje plány Zdeněk Hostomský.

Na NIVB naváže Centrum virologie v pražské Krči

A právě v Centru virologie by vědci navázali na zkušenosti a výstupy získané z projektu Národního institutu virologie a bakteriologie.

Do NIVB se zapojí 28 vědeckých týmů. A to z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Dále i Univerzity Palackého v Olomouci, ÚOCHB, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Biologického centra AV ČR.

3,5letý provoz Institutu pokryje dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Exceles. Ten se zaměřuje na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Samotný program Exceles finanční prostředky čerpá z Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here