Severočeské zdravotnictví je doslova tikající bomba

0
1183
severoceske
Lužická nemocnice v Rumburku, která spadá pod společnost Krajská zdravotní Ústeckého kraje. / Foto: Ústecký kraj

Pokrytí primární zdravotní péče v Ústeckém kraji je katastrofální. A bude hůř. Průměrný věk praktiků je nejvyšší v zemi a už nyní jejich služby lidem v kraji citelně chybí. Potíže ale nemá jen severočeské zdravotnictví.

Dostupnost základních zdravotních služeb v Ústeckém kraji je nejhorší v celém Česku. Pokrytí kraje ordinacemi praktických lékařů pro dospělé je slabé, v přepočtu na obyvatele je jich nejméně v zemi. Ještě horší situace panuje u ambulancí pro děti a dorost.

„Úplně nejhorším obrázkem je věková struktura lékařů pro děti a dorost. Padesát procent z nich je v důchodovém věku a už teď jich je málo. Náhrada za lékaře a lékařky seniory není, to je jedna z největších výzev vůbec,“ řekl ke stavu primárních zdravotních služeb ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.

Informace vyplývají ze zdravotnické studie obyvatel Ústeckého kraje, jejíž závěry v úterý [10.1.] šéf ÚZISu v kraji blíže představil. Analytická studie podle něj poslouží ke zpracování krajské koncepce zdravotnictví.

„Z mého pohledu jsme tu za minutu dvanáct a máme pět až sedm let na to nějakým způsobem adaptovat strukturu zdravotních služeb a připravit je na to, co přijde,“ uvedl Ladislav Dušek.

Lůžek je moc, ambulancí málo. A chybí paliativa

Oproti primární zdravotní péči je v kraji hustá síť akutní lůžkové péče. Vytíženost lůžek v severočeských nemocnicích ale přitom dosahuje nanejvýš padesáti procent. Což je podle Duška velmi málo.

„Je to výzva pro kraj jako pro zřizovatele, málo je naopak lůžek dlouhodobé následné péče a komunitní péče o umírající,“ řekl Dušek.

Podle vyjádření hejtmana Jana Schillera [ANO] chce kraj tyto segmenty zdravotní péče v budoucnu zlepšit. Důvody, proč se tomu tak s ohledem na všem známou situaci v Ústeckém kraji a jeho letitou politickou aktivitu nedělo již v minulých letech, už hejtman nevysvětlil.

Nicméně nyní už alespoň ví, že se kraj musí připravit na stárnutí populace. Problém spatřuje, jak říká, hlavně v nedostatku praktiků pro dospělé a pediatrů.

„Bohužel toto neovlivníme. Nabízíme stipendijní programy pro lékaře, společně s obcemi a městy hledáme lékařům bydlení, místa pro jejich děti ve školkách. V tomto ohledu ale potřebuje pomoc pojišťoven a státu,“ uvedl k situaci ve svém hejtmanství Schiller.

Paliativa není „jen“ péče o pacienta, který za pár dní zemře

Nyní Ústecký kraj podle něj alespoň využije data ke zpracování koncepce zdravotnictví, která má být hotová v září letošního roku.

„Něco můžeme ovlivnit jako kraj, což je třeba plánovaná podpora hospiců. Někde můžeme dávat návrhy řešení přes asociaci krajů. Nechceme tu časovanou bombu nechat vybuchnout,“ vyjádřil se už o něco konkrétněji radní pro zdravotnictví Radim Laibl [ANO].

Severočeské obyvatelstvo je častěji nemocné

Stejně jako nikoho nepřekvapí tristní dostupnost, lépe řečeno nedostupnost základních zdravotních služeb v Ústeckém kraji, tak už se nikdo příliš nepodiví ani nad zdravotním stavem tamních obyvatel. Související problém je, že v Ústecký kraj se dlouhodobě potýká i s vysokou nezaměstnaností.

Významně nadprůměrně se podle analýzy ÚZIS u Severočechů objevují zhoubné novotvary, mezi nimiž nejvíce podle Duška novotvary plic. Nad průměr oproti zbytku republiky v kraji lékaři u lidí diagnostikují všechny vážné nemoci kardiovaskulárního systému, tedy srdeční a cévní onemocnění. Podstatně více Severočechů podle analýzy ÚZIS trpí diabetem, vážným poškozením dýchacích cest, chronickými nemocemi dolních cest dýchacích, nemocemi ledvin a močové soustavy. Což se přirozeně odráží v nadprůměrné nemocnosti a poptávce po ambulantních zdravotních službách, které ale jsou v Ústeckém kraji ve srovnání s ostatními regiony vůbec nejhůře dostupné.

Lidé z vyloučených lokalit umírají o deset let dříve

Podle zdravotní analýzy vychází Ústecký kraj nejhůře ve většině zdravotních faktorů. Obdobná situace se podle Duška ukazuje v Karlovarském kraji a neradostný obrázek co do dostupnosti zdravotní péče vykazuje i Moravskoslezský kraj.

„To se promítá v nejkrutějším parametru, a to je naděje dožití, která je nejnižší [v Ústeckém kraji, pozn. red.] v rámci republiky,“ řekl Dušek.

Počty úmrtí v Karlovarském kraji vzrostly o 168 %. Proč?

Naděje dožití, neboli střední délka života, udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku. U severočeských žen je to 80,2 roku, celorepublikový průměr ale je 82 let. U mužů je naděje dožití v kraji 74,4 roku a v celém Česku je to 76,2.

„Podíl předčasných úmrtí je spolu s Karlovarským kraji nejvyšší v republice,“ řekl Dušek.

V Česku žije více chudých lidí, než uvádějí statistiky

Studie ale i ukazuje, že severočeské obyvatelstvo se nestaví k nabídce zdravotních služeb, především v oblasti prevence zády. Podle Ladislava Duška jsou ochotni se zapojovat do preventivních programů a nepatří ani mezi odmítače očkování.

„Je to trošku paradox. Je tu nejvyšší proočkovanost v České republice,“ dodal závěrem ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here