Alkohol nepijte vůbec, nebo ho pijte méně, budete žít déle

1
10763
alkohol
Foto: Pixabay.com

Možná vám to zkazí náladu, ale i jedna večerní sklenička vína na zdraví nepřidá. Tvrdí to vědci z University of Victoria. Odvolávají se na výsledky výzkumu z loňského listopadu. Ten zkoumal alkohol a jeho dopady na zdraví ze všech stran.

Po několika desetiletích zmatených a často docela protichůdných výsledcích výzkumů – alkohol v malých dávkách neškodí / alkohol škodí vždy a za každých okolností – je podle nové studie konečně jasno: Jakékoli množství alkoholu má negativní zdravotní účinky. Tématu se v článku „Even a Little Alcohol Can Harm Your Health“ věnuje deník The New York Times.

Odvolává se na výsledky amerického výzkumu publikované loni v listopadu. Dokládají, že nadměrné pití alkoholu v letech 2015 až 2019 usmrtilo ve Spojených státech 140 000 lidí ročně. Asi 40 procent těchto úmrtí mělo akutní příčinu. Tedy šlo o automobilovou nehodu, otravu nebo sebevraždu. Za většinou z nich ale stály chronické potíže způsobené alkoholem, jako jsou jaterní onemocnění, rakovina a srdeční onemocnění.

„Když odborníci hovoří o zdravotních následcích spojených s nadměrnou konzumací alkoholu, lidé se často domnívají, že se to týká alkoholiků. Zdravotní riziko ale představuje i mírné pití,“ říká lékař a ředitel Canadian Institute for Substance Use Research na University of Victoria Tim Naimi.

Karel Nešpor: Alkohol v pivu se nedaní. A to je chyba

A dodává: „Riziko je mnohem blíž, než si lidé myslí. Škodlivost alkoholu začíná na velmi nízké úrovni konzumace.“

Pití alkoholu ovlivňuje DNA

Termín „nadměrné užívání alkoholu“ technicky neznamená nic. Avšak podle doporučené maximální denní dávky, jak ji stanoví U.S. Dietary Guideline, je to víc než dva drinky denně pro muže a víc než jeden drink pro ženy.

„Sílí rovněž důkazy, že existuje riziko i v případě této doporučené dávky, zvláště u určitých druhů rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění,“ říká vedoucí protialkoholického programu Center for Disease Control and Prevention Marissa Esserová.

Podle ní doporučená denní dávka není myšlena ani jako týdenní průměr. Jinými slovy, pokud abstinujete od pondělí do čtvrtka a dáte si dva nebo tři drinky během víkendu, pak jste se ocitli v kategorii nadměrné spotřeby alkoholu. Škodí tedy nejen celkový počet drinků v určitém čase, ale i hladina alkoholu dosažená v těle během jednoho večera. Obojí totiž poškozuje zdraví.

Vědci se domnívají, že hlavní příčinou škodlivosti alkoholu je skutečnost, že poškozuje DNA. Při konzumaci alkoholu ho tělo rozkládá na acetaldehyd, chemikálii, která poškozuje buňky. Acetaldehyd poškozuje DNA a brání tělu, aby poškozené buňky opravilo.

„Jakmile je poškozena DNA, buňka začne nekontrolovaně růst a vytvoří rakovinový nádor,“ tvrdí doktorka Esserová.

Pro těhotné neexistuje bezpečné množství alkoholu

Tim Naimi její slova doplňuje: „Alkohol zásadně ovlivňuje DNA, a proto rovněž celý systém. To značí, že během celého života pití alkoholu tělo poškozuje.“

Vliv alkoholu na srdce a kardiovaskulární systém

Naopak vliv alkoholu na srdce je nejasný. Některé studie uvádějí, že malé množství alkoholu, zvlášť červeného vína, mu může prospívat. Některé výzkumy potvrdily, že alkohol zvyšuje hladinu HDL „dobrého“ cholesterolu a také, že resveratrol, přírodní antioxidant vyskytující se například v grepech, ale i v červeném vínu, má na srdce příznivý účinek.

I taková zjištění věda ale zpochybňuje. Profesor z Vanderbilt University Marian Piano tvrdí, že alkohol prokazatelně příznivé účinky na kardiovaskulární systém nemá.

„Názor, že malé množství alkoholu prospívá zdraví, pravděpodobně vyplývá ze skutečnosti, že lidé, kteří ho pijí střídmě, mají dobré zdravotní návyky, cvičí, jedí ovoce a zeleninu a nekouří. Studie ale přisuzovaly jejich dobrý zdravotní stav právě alkoholu,“ vysvětluje Piano.

Odvolává se na výzkum, jenž zjistil, že i malé množství alkoholu zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečních potíží. A toto riziko je o to větší, čím více alkoholu člověk konzumuje.

„Dobrou zprávou je, že pokud lidé přestanou pít alkohol nebo jeho spotřebu omezí, tlak jim opět klesne,“ dodává Marian Piano.

Alkohol spojuje i s poruchami srdečního rytmu, známými jako atriální fibrilace, která zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny a mozkové mrtvice.

Alkohol je karcinogen

O úzké souvislosti mezi kouřením a rakovinou ví asi každý, ale jen málokdo si uvědomuje, že i alkohol je silně karcinogenní. Podle výzkumu American Cancer Society zaviní v USA více než 75 tisíc případů rakoviny ročně a 19 tisíc úmrtí na ni.

Je známo, že alkohol přímo ovlivňuje rozvoj sedmi druhů rakoviny: A to hlavy a krku [ústní dutiny, hltanu a hrtanu, pozn. red.], jícnu, jater, prsu a kolorekta. Vědci se však domnívají, že může mít vliv i na vývoj jiných druhů rakoviny. Například prostaty a slinivky [pankreatu]. Byť u nich dosud přímou souvislost vědci neprokázali.

Riziko rakoviny jater a kolorekta [tlusté střevo a konečník, pozn. red.] hrozí hlavně lidem, kteří konzumují nadměrné množství alkoholu. Riziko rakoviny prsu a jícnu hrozí i při jeho nízké konzumaci, ale roste s jeho vyšší spotřebou.

„Pokud někdo pije méně, je vystaven nižšímu riziku ve srovnání s člověkem, který pije hodně,“ shrnuje Farhad Islami, lékař z American Cancer Society.

Současně ale dodává: „Dokonce i jeden drink denně zvyšuje riziko rozvoje rakoviny, to ve srovnání s člověkem, který alkohol nepije vůbec.“

Alkohol a rakovina jater

Rakovina jater je ve Spojených státech nejčastější příčinou úmrtí související s konzumací alkoholu. Ročně v USA zabíjí asi 22 tisíc lidí. Ačkoliv riziko strmě stoupá s věkem a množstvím zkonzumovaného alkoholu, ročně na karcinom jater umírá přes pět tisíc Američanů ve věku 30 až 40 let.

Onemocnění jater způsobené alkoholem má tři fáze: ztučnění, kdy se v játrech shromažďuje tuk, hepatitida [zánět jater] a cirhóza. První dvě fáze, pokud pacient přestane alkohol pít, jsou vratné, třetí už ale nikoliv.

EU dá peníze na další onkologické screeningy

Symptomy potíží jater spojených s pitím alkoholu jsou žaludeční nevolnosti, zvracení, bolesti břicha a žloutenka. Avšak příznaky se jen zřídka projevují dříve, než dojde k vážnému poškození jater.

V největším riziku onemocnění jater jsou podle lékařů silní pijáci. Některé výzkumy ale uvádějí, že i po pěti letech konzumace dvou drinků denně může játra alkohol vážně poškodit. Až 90 procent lidí, kteří vypijí denně čtyři sklenky nápoje s obsahem alkoholu, trpí v jeho důsledku ztučněním jater.

Alkohol jako součást mozaiky? Raději ne

Avšak ne každému, kdo pije, hrozí podle vědců jenom nebezpečí. Ve hře jsou i ostatní faktory životosprávy, které buď snižují, nebo zvyšují tuto pravděpodobnost. Mluvíme o vyvážené stravě a cvičení na jedné straně a kouření na straně druhé.

„Každý rizikový faktor se počítá,“ říká doktorka Esserová a dodává: „Víme, že se sčítají a riziko se zvyšuje.“

„Roli hraje i výchozí stav, který se může v kombinaci s alkoholem podílet na zhoršení zdravotního stavu. Například lidé s vysokým tlakem by neměli pít vůbec, nebo jen velmi, velmi málo,“ doplňuje Piano.

Svou roli sehrává také genetika. Například dvě genetické varianty, které jsou obvyklejší u potomků lidí z Asie, ovlivňují to, jak metabolizují alkohol na acetaldehyd. Jedna genová varianta způsobuje, že se alkohol mění na acetaldehyd rychleji a zaplavuje tělo toxinem. Druhá varianta zpomaluje metabolismus acetaldehydu. Což znamená, že se v těle udržuje déle a působí větší škody.

„Omezit pití, nebo se ho zcela vzdát? Není třeba to lámat přes koleno. I malé omezení konzumace alkoholu je prospěšné, zejména přesahuje-li jeho konzumace doporučený limit. Riziko stoupá velmi rychle, pokud vypijeme víc než dvanáct drinků denně,“ odpovídá na otázku Tim Naimi.

„A tak lidé, kteří pijí pět až šest drinků [nebo i více, pozn. red.] denně, to mohou snížit na tři až čtyři a budou se cítit mnohem lépe,“ radí lidem v riziku lékař.

Lepší je vůbec nepít. Anebo není?

Podle něj by i mírní denní pijáci rovněž mohli omezit konzumaci a velmi by si polepšili. Je třeba zkusit strávit jen pár večerů bez alkoholu, radí George Koob z National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism.

„Když se budete cítit lépe, asi vám chce tělo něco říci,“ dodává.

Je pozoruhodné, že žádný z citovaných odborníků, které oslovil The New York Times, netrvá na úplné abstinenci, pokud už nemá dotyčný alkoholem narušené zdraví, či jde o těhotnou ženu.

„Nevolám po tom, aby lidé přestali pít úplně. Už jsme tu měli prohibici a ta nefungovala,“ podotýká Koob.

Obecná rada proto zní: „Pijte méně, budete žít déle,“ radí doktor Naimi a uzavírá: „Právě o to tu totiž ve stručnosti jde.“

Michal Achremenko

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here