Zájem Ukrajinců o kurzy češtiny IPVZ je obrovský

Kurzy češtiny pro zdravotníky pořádané Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] absolvovalo kolem 600 uprchlíků z Ukrajiny, většinou lékařky. K aprobačním zkouškám se začnou hlásit hlavně letos a příští rok.

Podle současných zákonných podmínek podmiňuje výkon praxe lékařů, zubních lékařů a farmaceutů ze zemí mimo Evropskou unii [EU] uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání veřejnou vysokou školou, která uskutečňuje akreditovaný obsahově obdobný studijní program. Pro práci v oboru v Česku lékařští zdravotníci z mimounijních zemí musí dále podstoupit nejméně půlroční praxi, složit jazykovou zkoušku a odborný test v českém jazyce. To na úrovni znalostí lékařských státnic. Podobné podmínky mají i nelékařští zdravotníci z třetích zemí, například zdravotní sestry.

„Do tohoto procesu vstupuje každý rok kolem 500 uchazečů,” přibližuje zájem o vzdělávání Irena Maříková, ředitelka IPVZ, který kurzy a zkoušky pro zdravotníky ze zahraničí organizuje.

Dlouhodobě se podle ní do vzdělávacího procesu zapojují lékaři z postsovětských zemí, nejčastěji právě z Ukrajiny. Na počtu přihlášených ke jmenovaným zkouškám v loňském roce se podle ní uprchlická vlna ještě neprojevila.

„Úplně jsme to ještě nezaznamenali, protože do aprobačního řízení, které je celé v českém jazyce, musí vstupovat poté, co se naučí na nějaké úrovni český jazyk,” vysvětlila.

Na Ukrajině jsem vydělával sto euro, říká lékař

Zatím jde spíš o jednotky podaných přihlášek. To především od těch, kteří jazykové kurzy organizované IPVZ absolvovali již loni na jaře. Větší zájem očekává Irena Maříková letos nebo až příští rok.

Zájem o kurzy češtiny IPVZ je obrovský

Celkově už různými úrovněmi jazykových kurzů IPVZ pro Ukrajince prošlo kolem šesti stovek účastníků. Většina z nich se kurzů účastnila online. Vůbec první jazykový kurz Institut uspořádal na začátku května loňského roku.

„Zájem byl obrovský, nebyli jsme ho schopni uspokojit hned, byl tak převis asi 400 lidí,” uvedla ředitelka.

Kurzy jsou většinou dvouměsíční a s akreditací rekvalifikace. Jejich účastníci na ně mohou čerpat peníze i od úřadů práce. Od loňského srpna na ně přispívá rovněž Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF, který na pomoc uprchlíkům v Česku, včetně podpory jejich vzdělávání poslal ministerstvu zdravotnictví pět milionů korun. Z toho 3,6 milionu jde přímo na kurzy. Od března jich IPVZ zahájí dalších patnáct, včetně pokročilé jazykové úrovně B2. Další peníze využívá IPVZ na výukové materiály.

„Když začíná [zdravotník z ciziny, pozn. red.] od nuly, tak mu jeden dvouměsíční kurz na složení jazykové zkoušky nestačí. Máme sérii pokračovacích kurzů od A1 a na jaře budeme otevírat úroveň B2,“ říká Maříková.

IPVZ nabízí kurzy češtiny pro zdravotníky z Ukrajiny

Zdravotníci z Ukrajiny podle ní procházejí i několika stupni jazykové výuky, než se přihlásí ke složení zkoušky. V kurzech kladou školitelé důraz hlavně na dorozumění se s pacientem a kolegy, ale také na písemný projev potřebný třeba k vedení zdravotnické dokumentace.

Podle Maříkové integraci ukrajinských zdravotníků usnadňuje příbuznost obou slovanských jazyků.

„Nebudou mít nikdy perfektní výslovnost, nikdo po nich nechce ani perfektní gramatiku, ale porozumění. Aby rozuměli pacientovi a byli pro něj srozumitelní,” uvedla.

Pro zdravotníka je důležité, aby nevypadl z praxe

Účastníci kurzů se dozvídají také o fungování českého zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění, legislativě nebo povinném členství v České lékařské komoře. Zdravotní systém na Ukrajině totiž funguje odlišně od českého zdravotnictví, do kterého vstupují jako plátci péče obvykle zdravotní pojišťovny.

„Nemají systém zdravotního pojištění, jak my ho známe. Nový koncept pro ně je systém vykazování zdravotní péče, tam hodně výkonů probíhá na přímou úhradu,” říká Irena Maříková ke zdravotnictví na Ukrajině.

Podle ní je pro uprchlíky samotné i pro český stát výhodné, aby se kvalifikovaní pracovníci zapojili právě ve zdravotnictví.

„Pro zdravotníka je důležité, aby neztratil kontinuitu, aby nevypadl z praxe,” vysvětluje s tím, že je škoda, když kvalifikovaná lékařka pracuje mimo svůj obor.

O potřebě cizinců v ČR se hodně mluví, ale málo dělá

Do Česka podle ní přišli lékaři a zejména lékařky mnoha odborností. Kurzy procházeli i lidé s dvacetiletou odbornou praxí, působili třeba jako primáři dětského nebo gynekologického oddělení.

„Bez aprobační zkoušky mohou být zaměstnaní ve zdravotnictví jenom jako administrativní síla. Velice často pracují v UA pointech ve fakultních nemocnicích, kde tlumočí nebo pomáhají s organizací péče,” dodala.

Zhruba polovina účastníků jazykových kurzů podle Maříkové mluví o tom, že se po skončení války chtějí na Ukrajinu vrátit.

„Dovedu si představit, že když se tady rodina usadí, děti začnou chodit do školy, může být pro ně návrat do nestability těžký. Navíc, když už někdo projde celým procesem aprobace, dá do toho hodně úsilí,” říká závěrem ředitelka IPVZ Irena Maříková.

–ČTK/VRN–

—

Pozn. red.: IPVZ je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví. Organizuje specializační a celoživotní vzdělávání lékařů, farmaceutů, zubních lékařů a některých nelékařských zdravotnických profesí. Zajišťuje atestační nebo závěrečné zkoušky v sedmi základních oborech lékařského vzdělání, ve 46 nástavbových oborech a 15 nelékařských oborech. Letos plánuje začít s projektem jejich elektronizace. Elektronicky by se měly začít vyřizovat i akreditace pracovišť pro vzdělávání zdravotníků.