Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom

0
900
pojisteni
Foto: Pixabay.com

Změny v systému sociálního a zdravotního pojištění, kdy by nemocenské dávky spadaly pod zdravotní pojištění, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] podporuje. Nyní se hodnotí data resortů práce a zdravotnictví.

V jednání je zavedení karenční doby. Vzhledem k nejasnostem ve financování některých zdravotních a sociálních služeb, které se v praxi často překrývají, se začínají objevovat návrhy na spojení zdravotního a nemocenského pojištění. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] uvedl, že jeho resort již pracuje na analýze dat obou resortů, tedy zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Zároveň dodal, že spojení obou pojištění podporuje.

„V obecné rovině si myslím, že je to [spojení] správná cesta, protože tuto cestu volí většina zemí,“ zdůvodnil svůj názor při návštěvě pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN].

Nejpozději v září chce mít minist Válek propojená všechna data zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Až potom bude podle něj možné přesně říct, jaké by byly dopady takového kroku.

„Bezesporu je dobré, aby se sociálně-zdravotní pomezí hradilo jedním způsobem,“ řekl.

Nemocenské a zdravotní pojištění v jednom

Podle ministra Válka se úřad při analýze dat, kterou zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] spadající pod ministerstvo zdravotnictví, zaměřuje na diagnózy, při nichž se nejčastěji řeší nejasnosti v úhradách právě kvůli sociálně-zdravotnímu pomezí. Těmi jsou například různé demence a jiná neurologická onemocnění. Do diskuze jsou podle Válka rovněž vtaženi zástupci hospicové a paliativní péče. Právě tento segment zajišťuje v péči o pacienty zdravotní a sociální služby zároveň nejčastěji.

„V těch zemích, kde toto propojili…, to vedlo k tomu, že bylo daleko čistší a daleko spravedlivější toto financování,“ dodal Válek.

V nemocenském pojištění, které je společně s důchodovým pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti součástí odvodů na sociální zabezpečení, se podle České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] ročně protočí zhruba 40 miliard korun. Na nemocenských dávkách sociální správa ročně vyplatí asi 2,9 milionu dávek. Jde například o dávky v pracovní neschopnosti, mateřská dávka, otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

Zdravotní pojišťovny mají letos podle zdravotně pojistných plánů hospodařit se schodkovým rozpočtem, kdy předpokládané příjmy činí 464,1 miliardy korun a výdaje 471,3 miliardy korun.

Znovuzavedení karenční doby

Stejně jako ÚZIS z popudu ministerstva zdravotnictví sbírá a analyzuje data o zdravotně sociálním pomezí, tak monitoruje i pracovní neschopnosti a čerpání nemocenských dávek v době před a po zrušení třídenní karenční doby v červenci roku 2019. Data pak podle Válka poslouží pro rozhodnutí o tom, zda karenční dobu opět zavést do praxe.

„Abych pocity, na základě kterých vznikají různá stanoviska, podpořil tvrdými daty,“ řekl.

Vláda zvýší peníze na obranu, ale oseká penze a další dávky

Úvahy o návratu karenční doby zmínil ministr Válek již koncem února v pořadu televizní stanice CNN Prima News. Její opětovné zavedení by podle něj systému přineslo určité výhody i nevýhody. Jisté je, že jde o jeden z návrhů ekonomů, o kterém se diskutuje.

„Bezesporu je možné, že některý z členů ekonomické rady vlády [NERV] s tím přijde, pak se o tom budeme bavit. Za mě je podpora [změnám, pozn. red.] 50 na 50,“ uvedl Válek.

Po zrušení karenční doby narostly pracovní neschopnosti

Třídenní karenční dobu u dočasné pracovní neschopnosti zrušila od července 2019 tehdejší ministryně Jana Maláčová [ČSSD]. Po dvanácti měsících od jejího zrušení [červenec 2020, pozn. red.] zmapovala Hospodářská komora [HK ČR] čerpání krátkodobých pracovních neschopností. Podle dat získaných od ČSSZ se náklady na první tři dny nemoci za prvních 12 měsíců zrušené karenční doby vyšplhaly na 4,9 miliardy korun. A narostly i počty dočasných pracovních neschopností u zaměstnanců.

V meziročním srovnání vzrostl ve 2. polovině 2019, tedy po zrušení karenční doby, počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti [DPN] v délce jeden až 14 dnů o 22,3 procent, čísly pak o 80 370 případů. Tedy v součtu na 441 187 případů. Nárůst HK ČR tehdy vysvětlila právě zrušením třídenní karenční doby.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] se průměrný měsíční počet případů pracovní neschopnosti v období od 1. července 2019, kdy byla zrušena třídenní karenční doba, do 1. července 2020 oproti stejnému období před rokem zvýšil o 17 procent. Před zrušením karenční doby byl měsíční průměr pracovních neschopností 128 431. Po zrušení 150 650.

Hospodářská komora ČR upozornila, že data z ČSSZ navíc potvrzují souvislost počtů DPN s prázdninami a dny volna. Což v letech 2001 až 2003 vedlo k vysoké míře pracovní neschopnosti, která dosahovala 6,8 procenta. Ve vyspělých zemích EU se pohybuje mezi 4 až 4,5 procenty.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here