S implementací nástrojů umělé inteligence [AI] do českého zdravotnictví má pomoci odborníkům i široké veřejnosti nově vzniklá Česká společnost pro umělou inteligenci a digitální inovativní technologie v medicíně [ČSAIM] ČLS JEP.
Vznik nové odborné společnosti schválilo předsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně [ČLS JEP] na své letošní schůzi 12. června. Následně v září si společnost zvolila svůj výbor.
„Vytváříme most mezi zdravotníky, technologickými inovátory a regulačními orgány,“ přiblížil vizi společnosti její předseda doc. Ondřej Volný minulý týden [6.11.] poslancům Výboru pro zdravotnictví.
Nástroje eHealth mají být v Česku hotové do poloviny roku 2025
Uvedl, že vedení společnosti komunikuje i se zahraničními odbornými společnostmi. A Česko podle docenta Volného patří mezi první země v EU s takovouto odbornou společností v rámci lékařských odborností. Také ale upozornil, že jejími členy nejsou výhradně lékaři.
„Ne všichni jsou lékaři, ale jsou to i odborníci z oblasti práv a technologií,“ vysvětlil.
Společnost pro AI v medicíně
Společnost podle něj úzce spolupracuje a je v kontaktu i s odbornými týmy ředitele Národního centra elektronizace zdravotnictví [NCEZ] Petra Foltýna. NCEZ spadá pod Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Dále s Ústavem zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] a vrchním ředitelem pro legislativu a právo na MZ ČR Radkem Policarem. Ten je ostatně místopředsedou výboru ČSAIM pro legislativu a regulace.
„Jsme nezávislá odborná společnost, transparentní. A naším cílem je zavádění inovativních technologií do českého zdravotnictví,“ shrnul činnost nové odborné společnosti doc. Volný.
Výbor ČSAIM ČLS JEP
Do funkce předsedy výboru si jeho členové zvolili doc. MUDr. Ondřeje Volného, Ph.D., FESO, proděkana pro vědu a výzkum LF Ostravské univerzity [OU]. A dále:
- Ing. Daniel Schwarz, Ph.D., místopředseda pro kybernetickou bezpečnost, neurovědec a biomedicínský inženýr a ředitel pro R&D IBA s. r. o.
- MUDr. David Zogala, Ph.D., místopředseda pro vzdělávání, přednosta Ústavu Nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
- MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., místopředseda pro vědu a výzkum, vedoucí Stroke Research programu, ICRC, FNUSA a LF MU
- JUDr. Radek Policar, místopředseda pro legislativu a regulace, vrchní ředitel pro legislativu a právo MZ ČR
- MUDr. Julius Špičák, CSc. první místopředseda ČSAIM, gastroenterolog, emeritní přednosta hepatogastroenterologie IKEM, člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví
- Ing. Radek Martinek, Ph.D., místopředseda pro implementaci a vývoj, kybernetik a proděkan pro vědu a výzkum VŠB-TUO
- MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC, předseda revizní komise, proděkan pro rozvoj a studium LF MU a přednosta Ústavu simulační medicíny a kliniky dětské anestezie a resuscitace
- Ing. Adam Gřunděl, MBA, tajemník a konzultant pro AI MZ ČR a NCEZ, vedoucí oddělení inovací Agel NNJ, biomedicínský inženýr Nemocnice Kyjov.
Pro představu uvedl, že Česká republika patří do desítky zemí Evropy s nejlepší dostupností inovativních léků.
„A já bych byl velice rád, kdybychom se tam posunuli i v implementaci inovativních nástrojů AI v rámci zdravotní péče,“ nastínil své cíle pro budoucí roky.
Zdůraznil, že ve své práci se společnost nezaměří výhradně na velké nemocnice a vysoce specializovaná pracoviště. Ale chce pracovat i s praktickými lékaři. A nejen s nimi.
„Naším cílem je zajistit i to, že bude informována nejen odborná společnost a stakeholdeři, ale také naši pacienti,“ dodal.
Slabé stránky elektronizace zdravotnictví
Za slabé stránky elektronizace současného zdravotnictví v Česku uvedl roztříštěnost zdravotnických systémů a dostupnost dat. Nedostatečnou standardizaci zdravotnických dat. Dále brání v jejím rychlejším rozvoji legislativní a jiné „bariéry“. A to platí nejen pro využití AI. Problém jsou i omezené finance pro implementaci AI řešení. Problém docent Volný spatřuje i v nízké úrovni digitální gramotnosti některých zdravotníků a laické veřejnosti.
Philips: Umělá inteligence se stala součástí moderní diagnostiky
Naopak za silnou stránku českého zdravotnictví z pohledu možností implementace nástrojů chytré inteligence považuje slušnou úroveň digitalizace zdravotnické dokumentace. Dále zavedenou infrastrukturu pro sdílení zdravotnických dat, jako je eRecept. Pozitivní z jeho pohledu je i přibývající počet start-upů z oblasti AI zaměřených na zdravotnictví.
Veronika Táchová
