Již téměř 60 let je měření hladiny cholesterolu v krvi nejlepší způsob, jak zachytit osoby v riziku kardiovaskulárních onemocnění. Vědci nejspíš ale přišli s přesnější metodou měření cholesterolu. Je to test lipoproteinů.
Vyplývá to z nové studie odborníků z Chalmers University of Technology ve Švédsku a Harvard University v USA. V ní vědci prokázali, že kombinace dvou lipoproteinových markerů, měřených v jednoduchém krevním testu, poskytuje přesnější informace o individuálním riziku srdečních onemocnění než současný test na cholesterol v krvi.
„Toto je dosud největší studie svého druhu a výsledky poprvé ukazují relativní význam tří hlavních rodin lipoproteinů pro potenciální riziko srdečních onemocnění,“ říká Jakub Morze, hlavní autor studie na Chalmersově univerzitě.
Podle Světové zdravotnické organizace [WHO] jsou kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí u lidí na celém světě. Většině případů by se dalo předejít zdravým životním stylem. Podle vědců ale stále platí, že odhalení rizik je podstatné pro zahájení účinné léčby a nasazení preventivních opatření.
„Jedním z hlavních ukazatelů a kontrolovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění je vysoká hladina cholesterolu v krvi,“ říká Morze.
Za vysoký cholesterol někdy může genetika. I zde se ale nabízí léčba
Cholesterol je tuková látka v krvi, která je nezbytná pro stavbu buněk a produkci některých vitamínů a hormonů. Pokud jsou jeho hladiny příliš vysoké, může se hromadit ve stěnách cév a vytvářet usazeniny známé jako plaky. Pokud plak praskne, vytvoří se sraženina, která cévu zcela zablokuje. A to vede k infarktu nebo mrtvici.
Vědci se nyní zaměřili na to, proč lidé se stejnou hladinou cholesterolu mají rozdílnou náchylnost k onemocněním srdce a cév. A jakou roli v tom hrají lipoproteiny, které s cholesterolem v krvi člověka pracují.
Jsou to lipoproteiny, které pracují s cholesterolem
Cholesterol a další tuky v krvi přenáší specializované částice, zmíněné lipoproteiny. Vědci je dělí do čtyř hlavních tříd. Tři z těchto tříd mají na svém povrchu speciální protein zvaný apolipoprotein B [apoB]. Vědci zjistili, že pokud se tyto lipoproteiny rozbují, mohou ukládat cholesterol ve stěnách cév. Z tohoto důvodu se cholesterol, který nesou, často nazývá jako „špatný cholesterol“.
„Naproti tomu čtvrtá hlavní třída pomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol z krevního oběhu a transportuje ho zpět do jater. Tento cholesterol se kvůli své prospěšné roli často označuje jako dobrý cholesterol,“ vysvětluje Jakub Morze.
V současné době se hladina cholesterolu sleduje měřením ze vzorku krve. Jelikož však cholesterol nemůže cirkulovat ani způsobovat poškození bez svého lipoproteinového nosiče, podle Morze je výhodnější měření lipoproteinů, které nesou „špatný cholesterol“, než pouhé testování cholesterolu v krvi.
„Dříve nebylo jasné, zda dva pacienti se stejnou celkovou hladinou špatného cholesterolu, ale s odlišnými charakteristikami nosičů, typ lipoproteinů, velikost, obsah lipidů, mají stejné riziko srdečních onemocnění. Cílem naší studie tedy bylo určit důležitost těchto různých parametrů,“ doplňuje.
Typickou vlastností většiny lipidů a steroidních látek je jejich špatná rozpustnost ve vodném prostředí. V krevní plazmě se proto nejčastěji vyskytují ve formě hydrofilních lipoproteinových částic – komplexů triacylglycerolů, cholesterolu a jeho esterů a s amfifilními fosfolipidy a bílkovinami. Druhou možností je vazba na albuminy, ke které dochází v případě volných neesterifikovaných mastných kyselin.
Nejdůležitější je počet nosičů lipoproteinů
Vědci analyzovali vzorky krve od více než 200 000 lidí z britské biobanky, kteří neměli v anamnéze srdeční onemocnění. Měřili počet a velikost různých lipoproteinů nesoucích cholesterol v krvi. Zaměřili se konkrétně na lipoproteiny, které nesou protein apoB, jenž se nachází na všech nosičích špatného cholesterolu. Vybrané účastníky studie sledovali 15 let.
„Zjistili jsme, že apoB je nejlepším markerem při testování rizika srdečních onemocnění. Marker apoB totiž ukazuje celkový počet špatných cholesterolových částic, čímž nabízí přesnější test než standardní měření cholesterolu,“ tvrdí Jakub Morze.
Také ale dodává, že by konvenční testy nebyly účinné.
„Obecně fungují dobře, ale u přibližně jednoho z dvanácti pacientů však mohou standardní testy cholesterolu podhodnocovat riziko srdečních onemocnění,“ vysvětluje.
Když už infarkt myokardu, tak jedině v Česku, tvrdí tuzemští lékaři
Podle něj klíčovou roli hraje celkový počet lipoproteinů špatného cholesterolu. Jiné faktory, jako jsou velikost nebo typ lipoproteinu, celková potenciální zdravotní rizika neovlivnila.
„Naše výsledky naznačují, že počet částic apoB by mohl nakonec nahradit standardní test na cholesterol v krvi ve výzkumu a zdravotní péči po celém světě. A že je třeba testovat lipoproteiny, abychom získali lepší obraz o riziku kardiovaskulárních onemocnění,“ uzavírá.
–RED–
