Za letošní první čtvrtletí lékaři zaznamenali více než 1 300 případů lymské boreliózy, která pochází od klíštěte. Proti stejnému období loni jde o více než trojnásobek. Vyplývá to z aktuálních dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
Nemocí od klíšťat rychle přibývá v posledních několika letech. To potvrzují zdravotní statistiky. Do aktuálně vyššího počtu hlášení v posledním roce a půl se promítá podle SZÚ ale i změna způsobu monitorování těchto případů.
„Nejde o nárůst infekce jako spíše o narovnání systému podhlášenosti k obrazu o reálném stavu,“ vysvětluje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
Od loňského července hlásí praktičtí lékaři diagnózu automaticky, například na základě typické červené skvrny po přisátém klíštěti. V předchozím systému hlásil lékař onemocnění speciálním formulářem a zároveň se sbírala data od laboratoří, která následně vyhodnocovali a dál zaznamenávali hygienici.
„Nyní mají praktici v databázi pacientů systém automatizovaný, jakmile zadají diagnózu borelióza, systém ji automaticky nahlásí. Není to závislé na vyplnění formuláře a odeslání informace. Proto se hlášení zdokonalilo a lépe odpovídá reálnému stavu,“ doplnila.
Avšak už před změnou hlášení odborníci sledovali nárůst onemocnění přenášených klíšťaty. Loni ke konci července jich bylo nejvíc za posledních deset let. Lymskou boreliózou se nakazilo přes 3 000 lidí, klíšťovou encefalitidou 372. Za celý rok 2025, kdy už se projevila výrazněji i změna způsobu hlášení, to bylo více než 11 000 nemocných s boreliózou a přes 700 pacientů s encefalitidou.
Česko je rájem klíšťat
Změna měření počtu onemocnění dál potvrdila známý fakt, že Česko patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí každoročně nejvíce lidí. Více případů na počet obyvatel vykazují už jen v Pobaltí. Svou roli v tom hraje i proočkovanost obyvatelstva, kterým se dá předejít těmto nemocím. Očkování proti nemocem přenášených klíšťaty se osvědčuje například v Rakousku. Tam je počet očkovaných podstatně vyšší než u nás a současně počet onemocnění je výrazně nižší než v Česku.
Komentář: Očkování není ideologie. Návrhy hnutí SPD nedávají smysl
Nemoci přenášené klíšťaty přinášejí závažné trvalé následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění, únavu, nebo dokonce obrnu. Způsobuje i zánět mozkových blan, ale i obrnu lícního nervu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. V roce 2025 podlehlo na následky encefalitidy šest osob, o rok dříve, v roce 2024, to byly tři osoby. Borelióza pak postihuje klouby, nejčastěji kolena.
„Nutno připomenout, že na rozdíl od boreliózy, kde máme k dispozici účinnou léčbu antibiotiky, pro léčbu klíšťové encefalitidy se dosud nepodařilo vyvinout účinné protivirové léky,“ upozorňuje na jeden z rozdílů léčby ředitelka Protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje doktorka Renata Ciupek.
Boreliózy i letos přibylo, důležité je klíště co nejdříve odstranit
Obě nemoci se mohou projevit horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází červená skvrna v místě kousnutí klíštětem, takzvané erythema migrans. Nemusí se ale objevit vždycky. Riziko nákazy podle lékařů stoupá s tím, jak dlouho je klíště přisáté na těle.
Klíšťová encefalitida zanechává vážné poruchy
Proti klíšťové encefalitidě se mohou lidé chránit očkováním. Ze zdravotního pojištění se ale hradí pouze lidem nad 50 let. Léčba infekce klíšťovou encefalitidou není cílená. Využívají se při ní pouze léky na tlumení příznaků. Velmi matoucí při tomto onemocnění bývá to, že často probíhá ve dvou odlišných fázích.
„V první fázi příznaky připomínají lehkou chřipku, objevují se bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů,“ popisuje začátek nemoci Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Po několika dnech obtíže odeznívají. Poté obvykle následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů nemoc touto fází skončí a dojde k uzdravení, to v ideálním případě. U části pacientů ale přichází podstatně dramatičtější fáze onemocnění, často s trvalými následky.
I samotných klíšťat je dnes víc, potvrzuje ředitelka SZÚ Macková
„Druhá fáze nemoci se projevuje krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení,“ popisují odborníci SZÚ s tím, že tady už dochází k zásahům do nervového systému.
Pacientovi ztuhnou svaly na šíji, zažije svalový třes, nervovou obrnu, má závratě, poruchy spánku, paměti a je dezorientovaný.
„Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu,“ popisují dále zástupci SZÚ.
Asi u třetiny pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví už od začátku závažnými příznaky druhé fáze. Zhruba u čtvrtiny pacientů zanechá nemoc trvalé následky, jako jsou obrna končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spánku a nálady, deprese a snížená výkonnost.
–ČTK/RED–
