Návrh novely o veřejném zdravotním pojištění mění dohodovacího řízení tak, aby nebylo jen o úhradách, ale také o struktuře a dostupnosti péče. Resort tím reaguje na rostoucí podíl seniorů, změny v poptávané péči. Posiluje i prevenci.
„Chystáme několik zásadních změn, které mají připravit české zdravotnictví na demografické trendy, na stárnutí populace,“ uvedl tento týden [22.9.] na tiskové konferenci k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění [48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [ANO].
Novela podle něj cílí především na přeměnu současné struktury zdravotních služeb tak, aby zdravotnictví zvládlo zajistit v následujících zhruba dvou dekádách péči o seniory, jejichž podíl rychle roste. Jen do roku 2035 jich podle demografických odhadů přibude o 800 tisíc.
„A proto tady budeme potřebovat jiný typ péče než doposud,“ dodal s tím, že především na to reaguje návrh novely.
Zásadní úprava se podle ministra dotýká především dohodovacího řízení, tedy jednání o růstu úhrad zdravotních pojišťoven směrem k poskytovatelům. Současný model řízení není podle ministra Vojtěcha „úplně transparentní“.
„Proto chceme vytvořit nové dohodovací řízení, které bude po celý rok,“ vyjasnil.
Pojišťovny: Jednorázové finanční injekce potíže zdravotnictví neřeší
V novém dohodování o úhradách za péči se zohlední struktura péče i síť poskytovatelů. A počítá se podle něj s uzavíráním víceletých dohod s indexací cen za výkony.
„My už se nebudeme dívat pouze do příštího roku,“ podotkl k tomu ministr.
Dohodovací řízení odrazí aktuální potřeby státu
Víceleté dohody podle jeho náměstka Ladislava Švece spolu s růstem úhrad za výkony ale budou sledovat i objem a kvalitu nasmlouvaných zdravotních služeb.
„Úhradová vyhláška už nebude tak jako dosud autoritativním rozhodnutím ministra zdravotnictví komu a v jaké výši,“ uvedl náměstek.
Jednání o nastavení ideálně víceletých smluv mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami budou probíhat po celý rok. Přičemž dohodování o smlouvách a úhradách povede ministerstvo zdravotnictví, které v něm odrazí i priority státu. To znamená například posílení následné a dlouhodobé ošetřovatelské péče nebo terénních zdravotních služeb právě s ohledem na rostoucí poptávku po těchto službách kvůli stárnutí populace.
Novela podle Švece vylučuje nastavování deficitního hospodaření zdravotních pojišťoven. A ošetřuje i situaci, kdy se poskytovatelé na úhradách za péči s pojišťovnami nedohodnou.
„Pak tady bude postavení rozhodčího řízení,“ vyjasnil.
Do zdravotnictví nepůjde plus 21 miliard korun, ale jen 13 miliard
V něm podle něj ministerstvo zanalyzuje důvody, argumenty, reálnou situaci a rozhodne o dalším postupu. Upřednostňovat ale chce resort víceleté smlouvy s poskytovateli. Což podle něj dovolí zdravotním pojišťovnám lépe plánovat rozpočty. A mělo by to vylepšit i jejich výsledky hospodaření. Některé v novele navrhované změny u dohodovacího řízení si otestovalo ministerstvo již letos v pilotním projektu.
Samotná novela je ale na začátku legislativního procesu. Zhruba na konci roku by se mohla dostat do meziresortního připomínkování a v dubnu příštího roku k posouzení na vládu. S nabytím její účinnosti počítá ministerstvo od ledna 2028.
Přímá finanční odměna za prevenci
Vedle změn v dohodovacím řízení novela posiluje prevenci. V ní cílí na pracovně produktivní část pojištěnců, u níž už se ale stále častěji vyskytují onkologická onemocnění. Vůbec prvně by tak lidé ve věku 45 až 65 let měli dostávat přímou odměnu 500 až 1 500 korun za dodržování jim hrazených onkologických screeningů a testu včasného záchytu demence.
„Chceme podpořit pacienty v pozornosti ke zdraví. Odměna má být nároková a vyplácena automaticky ve chvíli, kdy splní pojištěnec veškeré podmínky, které se vztahují k jeho věkové skupině,“ řekl vrchní ředitel Sekce ekonomiky a zdravotního pojištění MZd ČR Jan Zapletal.
Karcinom kolorekta není nemocí starých, screening se posouvá na 45 let
Konkrétně půjde o čtyři screeningy. A to na odhalení zhoubného nádoru prsu, prostaty a kolorekta a dále o program časného záchytu demence. Přesnou výši odměny v rozpětí 500 až 1 500 korun si stanoví každá z pojišťoven. Letos by podle Zapletala splňovalo podmínky pro vyplacení odměny za prevenci asi 1,1 milionu lidí. Což odpovídá nákladům ve výši cca 550 milionů až 1,65 miliardy korun. Pokud k zavedení přímé odměny za prevenci dojde, počítá se s vyššími náklady, protože účast na screeninzích rázem naroste.
„Zdravý člověk přináší do systému více peněz než ten, který bojuje s onkologickým onemocněním,“ dodal k přímé odměně za prevenci Zapletal.
Novela o zdravotním pojištění a jednotné řízení ZP
Další změnou v novele je zákonné ukotvení Kanceláře zdravotního pojištění [KZP]. Ta nyní funguje jako zájmový spolek. Ale vzhledem k tomu, že se rozšiřují její aktivity, je třeba ji podle Zapletala zanést přímo do zákona.
„Rádi bychom ji institucionalizovali,“ řekl s tím, že i nadále KZP povede rada ředitelů zdravotních pojišťoven.
Kancelář zdravotního pojištění by měla v budoucnu mimo jiné plnit i roli správce prostředků, které pojišťovny uvolní na aktivity pacientských organizací.
Pacientským spolkům vyplatí VZP jen 10 namísto 30 milionů korun
Novela ale zasahuje i do vedení zdravotních pojišťoven. Podle návrhu by se měl sjednotit počet členů jejich správních rad na devět. A zastoupeni by v nich měli být zaměstnanci a zaměstnavatelé. Vedle toho se navrhuje zavedení elektronické volby členů správních rad pojišťoven. A skončilo by v nich zastoupení členů Sněmovny. Tím by se zajistilo apolitické jednání členů správních rad, míní ministerstvo. Namísto toho by Sněmovna jmenovala své zástupce do dozorčích rad pojišťoven, dodal Zapletal. Od této změny si slibuje ministerstvo lepší dohled nad hospodařením zdravotních pojišťoven.
Veronika Táchová
