Zatímco americký prezident Donald Trump řekl po oznámení celní dohody s EU, že na léčiva se 15% cla vztahovat nebudou, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že 15% cla USA se vztahují i na léčiva.
Šéfka Evropské komise von der Leyenová v minulých dnech připustila, že nová dohoda se vztáhne i na léčiva.
„Shodli jsme se na tom, že i na dovoz farmaceutických produktů do Spojených států bude platit patnáctiprocentní clo,“ řekla podle The Guardian po nedělním [27.7.] jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Nyní se uplatňují podle dohody Světové obchodní organizace [WTO] z roku 1994 na většinu farmaceutické výroby mezi Spojenými státy a Evropskou unií a naopak buďto žádná, nebo velmi nízká cla. Nyní ale hrozí, že se Trumpem slibované zvýšení cel na evropské zboží vztáhne i na farmaceutický průmysl.
I tento segment Trump v souvislosti se svou celní politikou několikrát zmínil. A vysoké ceny léčiv v USA oproti zemím EU mnohokrát uváděl ve své volební kampani. I poté, kdy vyhrál volby. Stanovení cel na léky pak oznámil na konec července.
„Pokud budeme i nadále muset dovážet farmaceutické výrobky do země, zatížíme je velmi vysokým clem. Třeba 200 procent,“ uvedl například letos v březnu.
Trumpova cla: České firmy vyváží do USA léky za pět miliard ročně
Zároveň naznačil, že i když dovozní podmínky léků oznámí Bílý dům již brzy, tak jejich výrobci dostanou rok až rok a půl na to, aby se jim přizpůsobili. Jinak řečeno, aby své provozy postupně přesunuli na americkou půdu. Což je podle analytiků Trumpův hlavní cíl.
Už 15% cla na léky do USA jsou problém
Podle zástupců evropského farmaceutického průmyslu jsou ale i cla ve výši 15 procent na dovoz léčiv do USA problém. Dlouhodobě na to upozorňuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel. Podle něj i patnáctiprocentní plošná cla mohou do budoucna omezit investice do nových výrobních kapacit farmaceutického průmyslu v Evropě a výhledově tím zvýšit riziko výpadků některých léčiv pro evropské pacienty.
„Cla zasáhnou i české producenty, ceny léků v Evropě by se ale zvyšovat neměly,“ uvedl Vrubel.
Také ale upozornil, že zatím není známé plné znění dohody a není možné s jistotou potvrdit přesný rozsah dopadů na léčiva. Při zavedení cel podle něj lze očekávat zdražení evropských léčiv na americkém trhu. Mnoho evropských dodavatelů tak mohou začít vytlačovat tamní výrobci, i když nebudou schopni pokrýt celou potřebu USA.
„Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU, tedy ke snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU, což je v rozporu se snahou EU o návrat výroby léků na evropský kontinent,“ popsal Vrubel.
Snížení konkurenceschopnosti a případné přesměrování výroby do jiných regionů světa podle něj navíc může výhledově zvýšit riziko výpadků léků pro evropské pacienty.
„Dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem,“ podotkl.
Po Roche, Novartisu, Mercku posílí výrobu v USA i AstraZeneca
Převedení dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy zároveň nemusí být podle Asociace z regulatorních důvodů snadné.
„Mnoho léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro použití ve Spojených státech a schválené pro Evropu nejsou. Získání potřebných povolení může trvat mnoho měsíců,“ upozornil Vrubel.
Dopady nejen na český farmaceutický průmysl
Cla zasáhnou i české farmaceutické firmy, které podle Asociace do USA ročně exportují léčivé přípravky v hodnotě čtyř až pěti miliard korun. Český vývoz do Spojených států zahrnuje celkem sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších jednotek léčiv, například léky na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku, antidepresiva, antiparkinsonika či sedativa. Cla podle něj zasáhnou i účinné farmaceutické látky, jichž české firmy dovážejí do USA stovky kilogramů ročně.
Dopady případných cel na léčiva podle ČAFF:
- Evropští výrobci budou v některých případech saturovat cla v rámci svých marží, což ale ne vždy bude možné.
- Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU. To značí snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU.
- Přesměrování výroby do jiných regionů světa znovu zvýší riziko výpadků pro evropské pacienty, dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem.
- Přesměrování dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy nemusí být z regulatorních důvodů snadné. Mnoho léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro Spojené státy, ne pro Evropu. Získání povolení trvá měsíce.
- Riziko obchodního napětí mezi EU a USA může zpomalit schvalování nových léčiv.
Dalším segmentem, který cla zasáhnou, je výroba zdravotnických prostředků. Například významný český výrobce lůžek již oznámil, že zvažuje přesunutí části výroby do USA.
Zajímavé je, že i přes silná vyjádření evropských činitelů, že země EU zavedou stejná cla jako USA, dohoda podle dostupných informací nepočítá se zavedením recipročních cel na zboží dovážené z USA do EU.
„To znamená, že v souvislosti s celní dohodou neočekáváme zvýšení cen ani změnu v dostupnosti léčiv pro pacienty v Evropě,“ potvrdil Vrubel.
–DNA/ČTK–
