Houby rodu plíška parazitující na rostlinách produkují látky, které by se daly využít v léčbě tropických nemocí. Tyto toxiny se podobají podle vědců látkám z jihoamerického stromu lapacho s protizánětlivými a protinádorovými účinky.
Nově objevené látky obsažené v houbě rodu plíška, odborně Exobasidium, mají podle vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR [MBÚ AV ČR] potenciál pomoci v léčbě tropických nemocí. Laboratorní testy prokázaly jejich silný účinek proti parazitům, kteří vyvolávají exotické nemoci jako leishmanióza nebo spavá nemoc. A to už ve velmi nízkých koncentracích, tvrdí vědci.
„Účinnost některých gunacinů byla dokonce vyšší než u amfotericinu B. To je jedno z léčiv, které se v současnosti pro léčbu těchto chorob používá,“ vysvětluje členka vědeckého týmu Alena Zíková z Biologického centra AV ČR.
Studii publikoval prestižní mezinárodní časopis Americká chemická společnost ACS Omega. K vědeckému výsledku ohledně možného využití toxických látek produkovaných některými houbami rodu plíška došli vědci spoluprací napříč více obory. V týmu pracovali odborníci na mikrobiologii, chemii, parazitologii a buněčnou biologii z MBÚ AV ČR, Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK. Dále z Helmholtzova ústavu infekčních nemocí v Německu a Univerzity v Egertonu v Keni.
Toxiny z hub rodu plíška ničí původce tropických nemocí
Sloučeniny produkované mikroskopickou houbou, která žije běžně na rostlinách po celém světě, se nazývají gunaciny. Vědci se zaměřili na toxiny produkované jedním z dosud nepopsaných druhů, který objevili. A k jejich velkému překvapení našli osm neznámých přírodních látek, které svým složením připomínají lapachony. To jsou sloučeniny obsažené v kůře jihoamerického stromu lapacho. Odvary z něj po staletí využívá tradiční medicína pro jeho protizánětlivé a protinádorové účinky.
Přičemž dvě z nových látek ukázaly v testech obrovský potenciál. Dokázaly totiž ničit parazity rodů Leishmania a Trypanosoma, původce zmíněných onemocnění leishmanióza a spavá nemoc. Ani u tohoto vědeckého objevu ale není všechno ideální, jak by se mohlo zprvu zdát.
U nás usazený komár japonský nemoci nepřenáší, ale jen dokud se sám nenakazí
„Nalezené látky jsou nicméně poměrně toxické, takže pro přímý vývoj léčiv je třeba hledat méně toxické deriváty,“ upozorňuje člen týmu, buněčný biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK.
Dobrou zprávu nyní aspoň je, že tyto látky se dají podle něj zatím dobře využít například pro ničení parazitů přímo v přírodě.
I škůdci jsou prospěšní a dají se využít ve farmacii
Houby rodu plíška, Exobasidium, jsou známé spíše jako patogen rostlin způsobující ekonomické ztráty pěstitelům čaje nebo borůvek. Nový druh se dosud přehlížel. Přitom běžně roste na listech mnoha rostlin na celém světě, včetně České republiky.
„Je pravděpodobné, že objevené látky houbě v jejím přirozeném prostředí neslouží k napadání rostlin, ale spíše jako chemická zbraň v konkurenčním boji s jinými mikroorganismy,“ vysvětluje vedoucí týmu Miroslav Kolařík z MBÚ AV ČR.
Prémie Otto Wichterleho ocenila výzkum rakoviny i kožních nemocí
Což podle něj potvrzují další zjištěné vlastnosti gunacinů. Některé z těchto látek podle Kolaříka vykazovaly také účinky proti bakteriím a kvasinkám.
„Příroda je zkrátka plná překvapení. Ukazuje se, že i organismy, které běžně vnímáme jako škůdce, mohou skrývat chemický arzenál s obrovským farmakologickým potenciálem,“ říká Miroslav Kolařík.
Doplňuje, že ve vědecké práci zaměřené na houby, u nichž se dá očekávat výskyt nových chemických látek využitelných v biotechnologii, dál s týmem pokračuje.
Širší využití hub v prevenci nemocí
Na velký a stále ne plně využitelný potenciál hub především v prevenci nemoci, ale i průmyslu obecně, poukázal nedávno například i agrární analytik Petr Havel. To při příležitosti vydání své knihy s názvem Houby a my.
„Spektrum jejich příznivých účinků [pařezových hub] je velmi široké. Za nejvýznamnější lze považovat prevenci rizik mnoha typů rakoviny, ale také aterosklerózy, leukémie, kardiovaskulárních nemocí, srážlivosti krve, snižování krevního tlaku nebo cukrovky,“ uvedl Havel.
I loni Češi v lesích nasbírali lesní plody za miliardy korun
K prevenci rizik rakoviny podle něj přispívá obecně většina pařezových hub. Havel ale upozornil, že nejsou vhodné k přímé konzumaci. Využívají se spíše v podobě usušených a rozemletých prášků přidávaných do směsí čajů nebo jako koření.
Některé léčivé houby, například březovník obecný nebo rezavec šikmý, najdou lidé v českých lesích. Nejznámější takzvané superhouby, jako reishi nebo shiitake, se v Česku ale téměř nevyskytují. Nejvhodnější cestou je tak podle Havla zmíněné houby vypěstovat „podomácku“.
„K domácímu pěstování hub je ale vhodná celá řada druhů, jako je korálovec ježatý, ucho Jidášovo, límcovka, klanolístka, outkovka nebo smrž, zejména na špalcích je možné pěstovat opeňky nebo penízovky,“ uvedl blíže Petr Havel.
–VRN–
