Asi do konce září zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] novou Národní vakcinační strategii. Zaměří se v ní na vyšší proočkovanosti seniorů proti chřipce a pneumokokům. Podle nové strategie budou moci očkovat všichni lékaři.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je jedním z cílů, který národní očkovací strategie stanovuje, zdvojnásobit podíl seniorů očkovaných proti chřipce nebo pneumokokům. Hlavní hygienička ČR Barbora Macková uvedla, že národní vakcinační strategie nastavuje a shrnuje cíle pro všechny oblasti očkování.
„A to nejen kvůli proočkovanosti, ale také dalšímu posunu v rámci elektronizace, řízení a dostupnosti očkování,“ uvedla Macková na tiskové konferenci [17.9.] v Senátu před seminářem o elektronizaci očkování a jejím přínosům.
Součástí dokumentu je podle ní i komunikace s veřejností. To o tom, jak velký nástroj očkování v předcházení nemocí je, ale i v tom, jak důležité je pro řízení veřejného zdraví.
„Pouze pokud bude mít Česká republika odolnou populaci, tak se dají realizovat další plánované aktivity,“ uvedla hlavní hygienička ČR.
Podle Mackové je nyní Národní vakcinační strategie v meziresortním připomínkovém řízení. Schválená by mohla být podle odhadu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] do konce září. Ministr mimo jiné zmínil, že součástí strategie je úprava, že očkovat budou moci všichni lékaři, nejen vybrané odbornosti.
EZ Karta eviduje očkování od roku 2010
Ke zlepšení proočkovanosti má podle ministra zdravotnictví Válka a šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] Ladislava Duška pomoci EZ karta. To je mobilní aplikace pro evidenci očkování. Do aplikace se podle ministra nahrála data o podaném očkování od roku 2010.
„Všechny agendy související s očkováním jsme zelektronizovali, vyvinuli jsme EZ kartu a přenesli do ní data zdravotních pojišťoven od roku 2010,“ uvedl ministr.
Od ledna 2026 tak podle něj bude plně fungovat elektronický očkovací průkaz.
„Zvýrazní se bezpečí pacientů,“ dodal.
Mimo očkování se do EZ karty přenesou i další data. Například o screeninzích, preventivních prohlídkách, o implantátech a další.
„A to vše běží v reálném čase, není to žádný pohled do zpětného zrcátka,“ podotkl Dušek.
Ten zmínil i nárůst proočkovanosti proti HPV u mládeže, to díky rozšíření časového okna, kdy jej hradí zdravotní pojišťovny. Ty očkování hradí dětem v období od 11 do 15 let.
„A ta proočkovanost tam prokazatelně roste. U dívek už dosahuje kumulativně nad 70 procent a chlapci rostou, jsou kolem 60 procent,“ uvedl Dušek.
Ke zlepšení přehledu o očkování a jeho fungování podle něj přispěje také propojení dat ministerstev práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Což, jak uvedl, pomáhá i ve sledování proočkovanosti seniorů a lidí v pobytových zařízení.
„My vidíme nejen dostupnost očkování pro polymorbidní seniory, ale i jeho účinnost,“ řekl.
Očkování seniorů proti chřipce a pneumokokům
Součástí Národní vakcinační strategie je zacílení na seniorní populaci a její proočkovanost proti chřipce a pneumokokovým infekcím. Vakcínu proti pneumokokům, kterou mají lidé nad 65 let hrazenou ze zdravotního pojištění, dostalo podle dat ÚZIS v roce 2024 asi 67 000 lidí. V posledních letech jich tak bylo proočkováno asi 27 procent.
Černý kašel: Souběh více infekcí hrozí až fatální komplikací
Proti chřipce dostalo vakcínu v poslední sezoně 552 tisíc lidí ve věku 65 a více let. To je zhruba čtvrtina seniorů. Podle Romana Chlíbka jsou v proočkovanosti proti těmto nemocem u seniorů velké regionální rozdíly. Například v Praze se podíl očkovaných blíží ke 30 procentům, v Plzeňském kraji ale činí kolem 20 procent, dodal. Očkování proti chřipce, které se podává každý rok před nástupem zimy, mají lidé nad 65 let plně hrazené z pojištění. Stejně tak i chronicky nemocní lidé a zdravotníci bez ohledu na jejich věk.
Z celé populace se od loňského podzimu nechalo proti chřipce naočkovat sedm procent lidí.
Povinné a nepovinné očkování dětí
Výrazně přes 90 procent dětí je podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové očkováno povinnými vakcínami, jako jsou hexavakcína nebo kombinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím [MMR].
Část rodičů podle ní očkování ale odkládá do vyššího věku dětí. Například u spalniček, které se nyní hodně šíří v některých evropských zemích, je to podle Cabrnochové problém.
„Děti do jednoho roku jsou nejzranitelnější a vakcínu mají dostat nejpozději do 18 měsíců,“ upozornila v této souvislosti.
Spalničky se šíří mezi dětmi odmítačů očkování, ukázal případ z Písku
Nejčastěji rodiče odkládají očkování svých dětí v Praze, obvykle pak jejich očkování dohání před nástupem do mateřské školy. Tam je totiž zařízení vyžadují.
U nepovinných vakcín hrazených ze zdravotního pojištění, jako jsou pneumokoky nebo meningokoky, je proočkovanost zhruba 75 procent. Mírně horší je podle Cabrnochové v moravských krajích. A potvrdila slova šéfa ÚZIS, že roste zájem o vakcínu proti lidskému papilomaviru [HPV].
Zdravotní data posledních let dále ukazují, že desítky tisíc rodičů platí svým dětem i poměrně finančně nákladná očkování. Například proti planým neštovicím jich bylo loni asi 25 tisíc a proti rotavirům 56 tisíc. Což je asi 27 procent dětí.
–VRN/ČTK–
