Mozku nejvíce škodí vysoký krevní tlak, deprese a trvalý stres. Jmenované lvivy zvyšují riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci. Ukázala na to studie sledující 8 tisíc uživatelů české mobilní aplikace Terrapino pro její prevenci.
Závěry studie publikoval odborný časopis Frontiers in Digital Health. Terrapino je mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci. Uživatele informuje, motivuje a odměňuje za zdravý životní styl. Aplikace dokonce uspěla v odborné soutěži Czech Digi@Med Award 2024. Nedávno autoři studie z dat této aplikace sestavili pomocí umělé inteligence žebříček faktorů, které nejvíce ovlivňují vznik Alzheimerovy demence.
„Mezi největší nepřátele zdravého mozku patří vysoký krevní tlak, který se ukazuje jako tichý zabiják číslo jedna. Následuje ho deprese a chronický stres. Třetím hlavním viníkem je pasivita. Absence pravidelného pohybu je pro neurony katastrofou,“ uvedl neurolog Jakub Hort, jeden z autorů studie.
Naopak ochranným faktorem mozku před rizikem Alzheimera je podle něj chůze, konzumace olivového oleje nebo meditace, která prokazatelně přispívá k odolnosti nervové soustavy. Osob, kterým může včasná léčba zpomalit neurodegenerativní nemoc, žijí podle odhadu lékařů v Česku až stovky tisíc.
Počet pacientů rychle přibývá
Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí. To je například paměť, myšlení nebo úsudek. Pacient zapomíná, ztrácí orientaci v čase a prostoru, později se nezvládne obléknout nebo najíst, nepoznává členy své rodiny a postupně se stává závislým na péči druhých. Nemoc podle neurologů začíná dávno před těmito příznaky a v průměru trvá 30 let.
„Prvních 20 let dochází ke změně metabolismu v mozku, ale ani nemocný, ani jeho okolí si ještě nemusí ničeho všimnout,“ uvedl loni v červnu na sněmovním semináři doktor Hort, který působí na Neurologické klinice Univerzity Karlovy a FN Motol a Homolka.
Ve světě touto nemocí trpí v nějaké fázi podle odhadu asi 50 milionů osob. V Česku to má být podle odhadu asi 157 tisíc lidí, z toho 130 tisíc jich má už těžkou formu demence. Dvě třetiny pacientů připadají na ženy.
Za boomem Alzheimerovy nemoci stojí i nanočástice olova v ovzduší
„Počet seniorů v populaci přibývá a nárůst pacientů se nedaří zastavit. I proto se předpokládá, že pokud nedojde k zásadnímu objevu léku na Alzheimerovu nemoc, bude v roce 2050 na světě nemocných s tímto onemocněním 3x víc,“ tvrdí zástupci společnosti Terrapino.
Co rozvíjí Alzheimerovu nemoc
Alzheimerova nemoc je pomalu postupující odumírání mozkových buněk. Postihuje především jedince starší 65 let. V mozku nemocného dochází k hromadění a ukládání bílkoviny beta-amyloidu.
Lék na Alzheimera dostanou Češi příští rok. Určitě ale ne všichni pacienti
Shluky této bílkoviny, nazývané amyloidové plaky, mozkové buňky utlačují. To vede k jejich zániku. Klesá tloušťka mozkové kůry, hmotnost a velikost mozku. Výrazně ubývají neurotransmitery, chemické přenašeče. Ty zajišťují komunikaci mezi nervovými buňkami. V důsledku toho dochází ke zhoršování kognitivních funkcí a dalším projevům Alzheimerovy nemoci.
Onemocnění začíná v hipokampu. To je malá oblast v mozku, kde sídlí centrum krátkodobé paměti, učení a orientace v prostoru. Později se plaky rozšíří do dalších částí mozku. Postupně je postiženo centrum řeči a vyjadřování, logické myšlení, vyjadřování emocí, vnímání a porozumění informacím přicházejícím ze smyslů, jako je zrak, sluch a hmat. Nakonec dochází až k vymazání dlouhodobých vzpomínek. Dochází i k porušení rovnováhy a koordinace. V poslední fázi onemocnění je poškozena regulace dýchání a činnost srdce.
Alzheimerovu nemoc zkoumali jako první i Češi
Nemocí se jako první zabýval už před 162 lety německý psychiatr a neuropatolog Alois Alzheimer. Podle něj se nemoc jmenuje. Začalo to tak, že se Alzheimer zabýval příčinou smrti své 55leté pacientky, která na tuto nemoc zemřela. Při posmrtném zkoumání její mozkové kůry si povšiml, že je mnohem tenčí a obsahuje velké množství bílkovinných usazenin a odumřelých nervových buněk.
Ve stejném roce [1907] jako Alzheimer popsal tzv. senilní plaky jako hlavní příčinu stařecké demence i český psychiatr a neuropatolog Oskar Fišer. Zatímco Alzheimer vycházel z popisu vzorku tkáně jediné pacientky, Fišer typické plaky našel ve 12 z 16 vzorků mozku zesnulých pacientů s různými typy demence.
„Také v dalších letech více publikoval, ale málo platné. Za to, že nemluvíme o Fišerově nemoci, může konkurence mezi neuropatology. Zatímco pražská škola dávala výskyt plaků do souvislosti se stárnutím, vedení Mnichovské kliniky, kde Alzheimer pracoval, připustilo objevení nové nemoci a nazvalo ji podle jejího objevitele,“ popisují výzkumníci z Terrapino.
–ČTK/RED–
