Riziko Alzheimerovy nemoci zvyšuje neléčená hypertenze

0
229
prof_Rusina
Foto: Freepik.com

Riziko Alzheimerovy nemoci zvyšuje neléčený či špatně léčený vysoký krevní tlak už ve středním věku. Upozornil na to přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice profesor Robert Rusina. 

Riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci roste s přibývajícím věkem. Nemoc postihuje zhruba pět procent populace ve věku 65 a více let. A každých pět let se počty pacientů v této věkové skupině až zdvojnásobují. Profesor Rusina nyní ale upozornil na další riziko přispívající k rozvoji demence. Jde o neléčený vysoký krevní tlak neboli hypertenze.

„Ukazuje se, že dlouhodobě špatně léčený vysoký krevní tlak je výrazným rizikovým faktorem rozvoje Alzheimerovy nemoci do budoucna. A je to rizikový faktor, který je ovlivnitelný,“ uvedl prof. Rusina při představování nových doporučených postupů prevence, diagnostiky a léčby Alzheimerovy nemoci a jiných demencí platných do roku 2030.

Zpozornět by podle něj měli už lidé ve středním věku kolem 50 let. Měli by dodržovat lékařská doporučení při kompenzaci třeba i jen mírně zvýšeného krevního tlaku. Souvislost mezi Alzheimerovou nemocí a neléčeným vysokým krevním tlakem podle profesora Rusiny dokazuje i to, že při klinickém testování nových léků na hypertenzi sledují vědci i jejich dopady na kognitivní výkon při jejich užívání.

„Dalším významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ upozornil prof. Rusina na další prevenci rozvoje demence.

Prof. Rusina: Doporučení mění postupy v diagnostice

Alzheimerova nemoc se řadí mezi neurodegenerativní onemocnění, kdy u pacientů dochází k porušení mozkové tkáně především v oblasti paměti. Což v pozdějších stadiích nemoci vede nejen k výpadkům paměti, ale i k rozkladu osobnosti kvůli neschopnosti zajistit si základní životní potřeby vlastními silami.

„Alzheimerova nemoc jsou stavy, kdy dochází k ukládání specifického proteinu do mozkové tkáně, který vede k zániku neuronů,“ řekl ke vzniku nemoci prof. Rusina s tím, že Alzheimerovou nemocí trpí v nějakém jejím stadiu každý dvacátý senior starší 65 let.

„A to číslo každý rok roste,“ dodal s tím, že ne každý ale má plně rozvinuté onemocnění.

Alzheimer je specifický způsob sebevraždy, zjistili vědci

Přesné důvody vzniku Alzheimerovy nemoci vědci stále neznají. Alespoň ale vědí, že se při ní ukládají bílkoviny zvané beta-amyloid a tau přímo do neuronů v mozku. To vede k jejich postupnému zániku.

„Nemoc se postupně rozšiřuje do dalších částí mozku, a tím přibývají další příznaky,“ doplňuje prof. Rusina.

Novinkou aktuálně vytvářených doporučených postupů pro jednotlivé lékařské odbornosti platných do roku 2030 je, že specialisté nemoc diagnostikují přímo prokázáním specifických bílkovin, jež stojí za rozvojem nemoci.

„Nová kritéria nejsou jen vylučováním jiných nemocí, ale přímo páráme po klíčových proteinech, které jsou základem rozvoje této nemoci [beta-amyloid, tau, pozn. red.],“ vysvětluje prof. Rusina.

Americká FDA prozatím odmítla schválit lék na Alzheimera

Přítomnost obou látek v mozkové tkáni ukazující na onemocnění Alzheimerovou nemocí sledují specialisté dvěma metodami. První z nich je laboratorní analýza mozkomíšního moku. A druhou je vyšetření beta-amyloidové nálože pomocí PET. Metoda je v Česku dostupná od roku 2015 a k diagnostice používá radioaktivní látku citlivou vůči beta-amyloidu, kdy specialista vidí ukládání této látky v mozkové tkáni na snímku.

Co spouští ukládání amyloidu a tau v mozku se neví

I když vědci už dnes vědí, že za Alzheimerovou nemocí stojí ukládání bílkovin amyloidu a tau v mozkové tkáni v oblasti centra paměti, tak ale nevědí, proč k tomu dochází. Co ukládání těchto bílkovin vyvolává či spouští. V těle je totiž mají i zdraví lidé, u kterých ale k jejich ukládání v mozku nedochází.

Některé studie podle profesora Rusiny ukazují, že určitou roli v tom mohou sehrávat zánětlivá onemocnění, která vyvolají přehnanou reakci imunitního systému. Následkem čehož dojde k ukládání zmiňovaných bílkovin v mozkových buňkách.

„Zatím výsledky těchto studií nejsou pro praxi použitelné, i když je to jedna z důležitých hypotéz, kam se ve výzkumu léčby zaměřit do budoucna,“ dodal profesor.

Neurodegenerace spouštějí i viry, vědci hovoří i o covidu

O vlivu covidu-19 na rozvoji Alzheimerovy nemoci toho ví vědecké studie ještě méně. Jen se podle profesora Rusiny ví, že u některých pacientů způsobuje zánětlivé změny v mozku. To ale u některých pacientů, nikoli všech.

Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje kolem pěti procent populace ve věku 65 a více let. Každých pět let se pak podle odborníků procentuální výskyt zhruba dvojnásobí. To znamená, že v 80 letech je pravděpodobnost onemocnění až 30 procent. V 90 letech přes 45 procent. Nemoc diagnostikují lékaři dvakrát častěji u žen než u mužů.

Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí a jiným druhem demence narůstají. V České republice žije s demencí 140 tisíc lidí, z toho přibližně 60 procent jich připadá na Alzheimerovu nemoc. Při současném růstovém trendu u nás bude v roce 2050 žít až o 30 procent více pacientů s Alzheimerem.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here