Dostačující síť sociálních služeb do poloviny století, kdy dojde ke kulminaci počtu seniorů starších 85 let s vysokými nároky na péči, zajistí jen kombinace pobytových a terénních služeb. Právě do nich by měly mířit investice.
Nejrychlejší nárůst seniorů ve věku 80 a více let očekává statistika Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] do roku 2035. Poté trend sice mírně zpomalí, ale stále zůstane růstový zhruba do poloviny století. A jsou to právě lidé nad 80 let věku, kteří čerpají největší díl zdravotních a sociálních služeb. Na vysokou poptávku zejména po sociální podpoře od nejstarších generací se musí systém i dobře připravit, vědí politici.
„Domovy pro seniory jsou součástí základní veřejné infrastruktury stejně jako školy nebo nemocnice. Pokud víme, že budeme potřebovat více míst pro seniory, musíme je začít stavět dnes, ne až za deset let,“ uvedl na tiskové konferenci [21.7.] k představení Studie dlouhodobé péče ČR ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO].
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory
Rozsáhlou studii mapující stávající kapacity pobytových, terénních a dalších typů sociálních služeb, včetně odhadu poptávky po nich do poloviny století si nechala společností Deloitte vypracovat Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Ta se tématu věnuje dlouhodobě. A současně už i staví pobytové sociální služby.
„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ uvedl v nedávném podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory a s APSS ČR spolupracuje.
Ideální stav podle něj je, když senior žije doma ve svém prostředí, pomáhá mu rodina, ale přitom využívá i služby domácí zdravotní či sociální péče. Za seniorem dochází pečovatelka, zdravotní sestra, a třeba i někdo, kdo mu donese obědy.
Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili
„Až teprve pak, kdy stav toho seniora vyžaduje intenzivnější péči, přichází na řadu zvážení domova pro seniory. Za mě není cílem vzít všechny seniory a dát je do domovů pro seniory, to určitě ne!“ odpovídá na otázku, jak vnímá současnou debatu o chybějících volných místech v domovech pro seniory či se zvláštním režimem.
Dlouhodobá péče v roce 2035 s náklady 137 mld. Kč
Autoři zmíněné studie v ní upozorňují především na to, že počet obyvatel ve věku 65 let a více vzroste do roku 2050 o 34 %. Důchodci budou tvořit téměř 30 % české populace. Podle studie vzroste počet obyvatel starších 65 let z 2,293 milionu osob v roce 2025 na 3,076 milionu v roce 2050.
Péče o pacienty v závěru života je v Česku dlouhodobě nepředvídatelná
Nejrychleji přibyde lidí ve věku 85 a více let. Tedy těch s nejvyššími nároky na pomoc druhých. V letech 2025 až 2050 stoupne počet lidí ve věku 85 až 89 let dvojnásobně, to ze současných 143 tisíc na 299 tisíc v roce 2050. Lidí nad 90 let přibyde až třínásobně, to ze 69 tisíc na 210 tisíc. Což je podle autorů studie jasný argument pro to, aby se do sociálních služeb investovalo více než doposud. A tak se zajistily se služby pro tak širokou skupinu ne plně soběstačných lidí. Podotkněme, že autoři studie konkrétně nezkoumali podporu domácích pečujících.
Převod dávek, příspěvků a průkazů OZP na ČSSZ se o dva roky odkládá
Vedle toho studie vyčíslila i zevrubný růst nákladů na dlouhodobou péči. Roční náklady na zajištění dlouhodobé péče, to při konzervativním scénáři, vypočítala na 137 mld. v roce 2035. Pro srovnání v roce 2024 činily tyto náklady přibližně 80 mld. korun.
Kam nasměrovat investice do sociálních služeb
Studie má podle šéfa Asociace Jiřího Horeckého posloužit především jako návod k tomu, na co se zaměřit v sociálních službách v následujících zhruba dvou dekádách. A to tak, aby se systém postaral o seniory v pokročilém věku, kteří se o sebe nepostarají vlastními silami.
„Situace spojená se zásadním zvýšením potřeby a poptávky po péči bude v příštích letech velmi náročná, nikoli neřešitelná. Vidíme možné scénáře i řešení, můžeme se inspirovat v zahraničí, ale musíme se začít připravovat už nyní,“ uvedl Horecký.
S odvoláním na výsledky studie považuje za zásadní navýšit personál v sociálních službách, posílit lůžka pobytových služeb a spolu s tím rozšířit terénní služby. Vedle toho více podpořit neformálně pečující a lépe propojit sociální a zdravotní služby.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Stejně tak je podle něj důležité zavést jednotný digitálně vedený systém sociálních služeb. V něm by se evidovali pracovníci v sociálních službách stejně jako jejich klienti, nikoli jen ti napojení na veřejná zařízení. Dále by se skrze něj žádalo o čerpání služeb. Tím by se získal přehled, kde a jaká služba v kraji chybí.
„Už nyní nám chybí přes 3000 pracovníků a je nutné diskutovat, kde přesně a kolik jich chybí a jaké programy a podpory otevřít pro nábory nových pracovníků,“ řekl dále Horecký.
V podpoře sociálně zdravotních služeb Diakonie předběhla stát
Bez pracovní posily dovezené z třetích zemí, jako je tomu na Západě, se v budoucnu zřejmě ani v Česku podle něj neobejdeme. K tomu ministr Juchelka doplnil, že už se připravuje mezivládní cesta například na Filipíny. Právě odtud si dovážejí vyspělé země jako USA, Francie, Británie, ale i arabské země, pracovníky do zdravotnictví a sociálních služeb.
Pobytové i terénní sociální služby
Spoléhat se jenom na to, že se o nemohoucí seniory postarají jejich rodiny, je podle ministra Juchelky nemožné. Ne každý se chce, a ne každý se může o své například rodiče nebo prarodiče starat sám doma.
„Nestojíme tady před volbou mezi tím, zda podpořit pobytové služby, nebo terénní služby, tady musí jít o kombinaci obou,“ vysvětlil na tiskové konferenci.
Někteří senioři, jak uvedl, rodinu nemají. U jiných seniorů se vylučuje domácí péče s jejich vážnou diagnózou. Například v případě pokročilé demence nebo jiné neurodegenerace.
Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní
Veškeré posílení sítě sociálních služeb se přímo váže k investicím. A výhodou podle ministra Juchelky nyní i je, že sociální služby stejně jako zdravotnictví patří mezi priority nově chystaného sedmiletého rozpočtu EU pro období 2028 až 2034. To vedle obranných výdajů. Evropská komise nyní hovoří o jeho objemu na dané období přesahujícím v přepočtu 40 bilionů korun. I z části unijního rozpočtu určeného pro ČR by měla směřovat část do budování kapacit sociálních služeb.
„Chci proto, aby z evropských prostředků směřovalo více peněz do výstavby nových pobytových kapacit. Jednoduše řečeno více peněz do betonu a železa,“ shrnul svůj náhled na věc ministr Juchelka.
Komentář: Straší nás stárnutím, ale sami nám nepěkné stáří připravují
Dalším zdrojem financování nových sociálních služeb jsou podle něj obce a kraje. A velký zájem investovat převážně do výstavby pobytových zařízení mají podle něj i soukromí investoři. I ti tady vidí dobrou investiční příležitost, kdy poptávka po sociálních službách rychle roste a stávající kapacity ji nedokážou uspokojit.
Veronika Táchová
