O covid-19 se toho stále moc neví, ale lze očekávat, že druhá vlna epidemie přijde již na podzim spolu s chřipkovou sezónou. Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz proto doporučuje vybraným skupinám očkování proti chřipce. Podle ní by navíc stálo i za úvahu na podzim znovu nasadit roušky.  

Jak je to s přenosem infekce covid-19? Například v Dole Darkov se nakazilo více než 160 lidí, z nichž bylo cca 30 rodinných příslušníků. To ukazuje na dost nevyzpytatelný přenos. Někdo se nakazí, jiný ne, jak si to vysvětlujete?

Každý tu nemoc zvládá jinak a hodně záleží na tom, jakou dávkou jste onemocněla a kolik toho viru vylučujete. Dále také jaký máte potenciál nakazit toho druhého a v jakém zdravotním stavu je a jak tu nemoc pojme. Je to opravdu velmi individuální.

Jak odhadujete následující vývoj epidemie covid-19?

Každopádně se nedá vyloučit druhá vlna epidemie koronaviru. Je to nový virus a poznání o něm se stále vyvíjí. A na podzim obecně virové respirační infekce stoupají a ono to mezi ně patří. Takže ta pravděpodobnost druhé vlny epidemie tady je a my na ni musíme být připraveni.

Máte nějaký tip, jak se na ni nejlépe připravit?

Víte, my se asi s tím koronavirem budeme muset naučit žít. To znamená, musíme se připravit, že to může přijít. Také si myslím, i když neumím epidemiologickou situaci předjímat a třeba bude povinnost nosit roušky dávno zrušena, ale v té podzimní sezónně respiračních nákaz by se možná v letošním roce opravdu vyplatilo s rouškou chodit. Zejména v MHD a všude tam, kde je velká kumulace lidí. A určitě to bude apelace i na to, abychom věnovali větší pozornost chřipce a nechali se proti ní naočkovat.

Proč je tak nutné se nechat v souvislosti s koronavirem proti chřipce očkovat?

Protože máme jistotu, že očkování chrání proti chřipce, a tudíž nevyčerpává tolik organismus. Ten může tím pádem lépe zvládnout například infekci koronavirem. Ale souběh těch dvou onemocnění, zejména pro chronicky nemocné osoby, by mohl být velkým problémem. A zátěž i pro zdravotní systém.

Očkování proti chřipce

Kdo by se měl nechat podle vás hlavně očkovat?

Očkování proti chřipce je u nás pro některé skupiny plně hrazeno zdravotními pojišťovnami. A právě tyto skupiny bych vyzvala k tomu, aby tuto možnost využily a nechaly se oočkovat. Pak by měl ten apel směřovat určitě ke zdravotníkům, pracovníkům sociálních služeb a možná i k našim zaměstnavatelům. Pokud budeme mít dostatečné množství dostupné očkovací látky.

A skutečně budeme?

Já věřím, že budeme, protože ministerstvo zdravotnictví v tom již činí nějaké kroky, aby zde očkovací látky k dispozici byly. Cíl tedy je, aby ta míra proočkovanosti u nás, byla co nejvyšší.

Proč se u nás lidé vakcíny proti chřipce tolik obávají a v porovnání se sousedními zeměmi ji využije pouze minimum osob?

Já to dost dobře nechápu.

Chřipka si každoročně vyžádá nemalé oběti, lidé se i přesto očkovat nenechávají. Přitom o případnou vakcínu proti covid-19 je zájem obrovský. Čím to?

Protože je to nová infekce. My chřipku bereme, jako že tady je. Stala se sezónní záležitostí a nijak nás nevzrušuje i přesto, že na ní umírá více lidí, než zatím zemřelo na koronavirovou infekci. Já se třeba očkuji každý rok, očkuje se i můj syn a můj manžel. A vlastně letošní sezónu jsem neměla žádné onemocnění, prakticky jsem nevypadla z práce a nikdy mi to nedělalo ani žádné nežádoucí účinky. A to se očkuji hodně dlouho.

Dezinfekce v mateřských školách

Nyní dochází k rozvolňování preventivních opatření. Otevřely se školky a děti mají povinnost používat dezinfekci na ruce. Jaký máte názor na povinnost ošetřit dětem ruce dezinfekcí, často i několikrát denně?

My to celé máme jako doporučení. To znamená, že zřizovatel, potažmo mateřská škola si vydezinfikování rukou dítěti při příchodu do mateřské školy může uvést jako povinnost. To určitě ano. Je to na nich.

Dobře, ale jaký na to máte názor. Je skutečně nutné zatěžovat dětskou pokožku dezinfekčním prostředkem?

Dezinfekce by měly být u vstupu do zařízení určitě k dispozici, to kvůli jejich použití pro dospělé osoby i děti. Když si ale děti důkladně a pod kontrolou paní učitelky v mateřské škole své ruce umyjí, tak teplá voda, mýdlo a časté mytí může použití dezinfekce nahradit. S častostí používání té dezinfekce bych to nepřeháněla, ale při vstupu to určitě neškodí.

Ochranné štíty v kadeřnictví

Hitem jsou debaty i o kadeřnictvích, kadeřnice si stěžují na povinnost nosit při své práci ochranné štíty. Podle nich se v nich nedá pracovat, co vy na to?

Kadeřnice ochranný štít nosit musí, usnesení zatím změněno není. A poskytuje ochranu jak zákazníkovi, tak i té kadeřnici. Jak to bude dál uvidíme podle toho, jak se vyhodnotí epidemiologická situace v příštím týdnu.

Je riziko přenosu infekce při jeho odložení skutečně tak vysoké?

Jde o velmi těsný kontakt. Všichni víme, že u kadeřnice si vlastně dýcháme z obličeje do obličeje. Je tam opravdu těsný kontakt a riziko je tedy vysoké.

Mohou ochranný štít kadeřnice odložit v případě, že s tím zákazník souhlasí?

To by pak bylo porušeno nařízení. Navíc jestli je někde například o dva metry dále další zákazník, tak je třeba být opravdu opatrný. V případě, že by přišla kontrola, tak i přesto, že s odložením štítu klient souhlasil, půjde o přestupek.

Jaká hrozí kadeřnicím sankce za porušení tohoto nařízení?

Bloková pokuta zcela jistě na místě. Případně správní řízení, to je pak pokuta podstatně vyšší. Je to porušení nařízení stejně jako každé jiné.

Vyvarujte se agresivních lidí

Závěrečná otázka k rouškám. Agresivita lidí ohledně roušek se v zemi stupňuje. Jak reagovat na člověka například v MHD bez roušky? Jak reagovat na agresivního člověka, který vyžaduje nasazení roušky i tam, kde není potřeba?

Pravda je, že v MHD je rouška stále povinná a každý by jí tam určitě mít měl. Pokud ji spolucestující nemá, určitě hlavně slušnou formou ho upozornit, že v tom prostoru je rouška povinná. Poprosit ho, jestli by byl tak hodný a nasadil si jí. No a kdyžtak prostě odejít do jiné části nebo jiného prostoru, pokud je to tedy možné.

Veronika Táchová

MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. je pověřená funkcí hlavní hygieničky ČR od března 2020, kdy ve funkci nahradila Evu Gottvaldovou. Jarmila Rážová má atestace z epidemiologie a veřejného zdravotnictví. Vystudovala obor hygiena v rámci doktorského programu na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a na Stanfordské univerzitě v USA. Jarmila Rážová pracovala v Okresní hygienické stanici v Nymburku a ve Středočeské krajské hygienické stanici. Od roku 2003 do roku 2007 byla zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR], kde byla vedoucí oddělení a zástupkyní ředitelky odboru. Od roku 2008 do roku 2009 byla náměstkyní ředitele Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. V letech 2009 až 2012 byla Jarmila Rážová náměstkyní pro odbornou činnost Hygienické stanice hlavního města Prahy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here