Sociálním službám by kvůli dopadům krize covid-19 mohla chybět zhruba miliarda korun. Do problémů by se mohly v dalších měsících dostat hlavně denní stacionáře, denní centra a ambulantní pomoc. Za sociální služby to uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS ČR] Jiří Horecký.

Poskytovatelé sociálních služeb měli neplánované výdaje na ochranné pomůcky, testy či přesčasy a vypadly jim také příjmy za péči o klienty. Provozovatelé měli vyšší výdaje za internet, pohonné hmoty, přesčasy i úpravy prostor. Část příjmů vypadla, a to po vyčlenění desetiny kapacity na karanténu či za nepřijaté nové klienty. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] sumu za březen a duben již dříve vyčíslilo na 1,33 miliardy korun.

„Podle našich odhadů je to maximálně miliarda korun. To není vysoká částka,“ uvedl prezident APSS ČR Jiří Horecký.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo zvýšené výdaje a výpadek příjmů řešit mimořádnými dotacemi. Vláda se na nich ale nedohodla. Důvod měl být argument, že sociální služby provozují převážně kraje, obce a neziskové či církevní organizace. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] řekla, že kabinet bude ještě s kraji o jejich podílu na dofinancování jednat. Dohoda zatím není.

Sociální služby na podporu nedosáhnou

Vláda o dotacích začala jednat v dubnu. Po dvou týdnech se shodla ale jen na jejich části, a to na mimořádné odměny. Vyčlenila na ně 5,2 miliardy korun. Podle Jiřího Horeckého se nejspíš celá suma nevyužije, protože mnoho pracovníků bylo na ošetřovném či v karanténě. Prezident asociace odhaduje, že by se mohlo vyplatit kolem tří miliard korun.

Vláda uvolnila 5,2 miliardy korun pro sociální pracovníky

Provozovatelé budou usilovat o to, aby se zbytek částky přesunul na dofinancování výpadku. Žádají o svolání sociální tripartity.

„Příjmy, které vypadly, budou chybět. Potřeba budou hlavně v dalších měsících,“ uvedl Jiří Horecký.

Zařízení sociálních služeb na programy pomoci od státu většinou nedosáhnou. Například příspěvky na náhrady mezd se z kurzarbeitového programu Antivirus nedají čerpat, pokud zaměstnavatel dostává peníze z veřejných rozpočtů či z EU. Sociální služby se hradí z velké části z dotací. Nejsou pro ně ani garantované úvěry na podnikání.

Důvody vyšších nákladů

Finanční výpadek se podle Jiřího Horeckého dotkne hlavně denních center a stacionářů či ambulantních služeb. Jejich provoz by se v dalších měsících mohl omezovat a část zaměstnanců by mohla přijít o práci.

„U krajských zařízení budou muset kraje případně ztrátu dorovnat. Neziskové organizace nemají ale pro peníze kam sáhnout,“ upozornil Jiří Horecký.

V roce 2018 existovalo 82 denních center, která využilo 3 560 klientů. V 264 denních stacionářích pobývalo přes 6 600 potřebných. Do více než tří stovek nízkoprahových zařízení docházelo 63 500 dětí a dospělých. Sociální poradny zaměstnávaly 4 800 osob, terapeutické dílny dalších 2 300.

Podle statistické ročenky předloni stát zřizoval 21 z celkem 3 447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné. V Česku předloni v 3 447 zařízeních sociálních služeb pracovalo 100 500 lidí. Většinu domovů pro seniory či postižené provozují kraje a obce, většinu ambulantních a terénních služeb, azylových domů či nocleháren pak neziskové a církevní organizace.

Jaká zařízení sociálních služeb jsou k dispozici v ČR

Kvůli šíření koronaviru platil v Česku od 12. března do 17. května nouzový stav. Vláda nařídila od 16. března zastavit provoz většiny sociálních služeb. Část za určitých pravidel už otevřela, další mají začít fungovat 25. května. Přísná omezení platila také v domovech.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here