Téma jednotné unijní léčby chronických nemocí se vrací

0
410
unijni
Foto: Pixabay.com

Léčbu nepřenosných nemocí v minulých dvou letech odsunula pandemie covidu na druhou kolej. Nyní se EU opět vrací ke svému plánu na jejich léčbu na unijní úrovni. Má to však jeden háček. Chybí plán, jak taková onemocnění léčit.  

Přesto nejnovější unijní rozpočet počítá s obrovskou sumou peněz – rekordních 5,1 miliardy eur pro příštích sedm let – na evropské zdravotnictví. Část z nich přitom půjde na jednotné evropské plány léčby chronických nemocí. Jako jsou diabetes, kardiovaskulární nemoci, demence a rakovina.

Jak ale upozorňuje v článku Health is where the money is in Brussels and disease groups are circling list Politico, Evropa má problém. Neví totiž přesně, jak společnou unijní zdravotní politiku uchopit. Zdravotní systémy v Evropě se totiž často odlišují. Nejednotnost panuje také v kvalitě jednotlivých oborů.

Což pro ZdraveZpravy.cz v nedávném rozhovoru potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který má na starosti mimo jiné i přípravu českého předsednictví Radě EU.

„Už nyní je na evropské úrovni připraven strategický dokument týkající se léčby pacientů s onkologickými nemocemi napříč Evropou. Jedná se o důležitý materiál, který se může stát vzorem pro další dokumenty obdobného typu,“ uvedl v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Dodal, že právě v této oblasti může být české předsednictví velkým přínosem. Léčba onkologických pacientů je právě v Česku dle jeho slov na velice vysoké úrovni.

Jakub Dvořáček: Předsednictví bude hlavně o koordinaci

 

Avšak plán společného evropské boje proti rakovině a dalším nemocem zastínila pandemie covidu. A nejen plán. V nedávném průzkumu mezi pacienty s neurologickým onemocněním devět z deseti dotázaných uvedlo, že jejich potížím nebyla v době covidu věnována patřičná pozornost. A to podle listu Politico dobře vědí i v Bruselu. Proto se opět vrhli do bohulibého úsilí vytvořit jeden celounijní přístup k nepřenosným nemocem.

EU: Vystačíme si s jedním plánem a ten modifikujeme

Léčba rakoviny na unijní úrovni poslouží jako plán a předloha pro ostatní aktivity. Jak by také ne, když jiný plán než jen ten na boj s rakovinou, Evropská unie ani nemá. První návrh oznámila již v roce 2019. Možná i proto se Evropská komise [EK] k myšlence vyloženě specifických plánů pro každou nemoc staví spíše skepticky.

„Tento přístup nese velké riziko neefektivity, rozdrobení úsilí a velké spotřebě financí,“ uvedla pro Politico loni v květnu ředitelka Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin DG ANTE Sandra Gallinová.

Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují

Člen Evropského parlamentu a zástupce největší parlamentní strany European People Party Peter Liese, který se věnuje zdravotnictví, očekává, že plán boje proti rakovině bude zapracován do méně významných unijních plánů.

„Domnívám se, že přinejmenším 50 procent, jestli ne více, aktivit protirakovinného plánu bude příspěvkem i v boji proti jiným nemocem,“ říká Liese s tím, že jiným typům nemocí by se měly podrobněji věnovat jiné akční plány.

Podobně to vidí Tilly Metz, poslankyně Evropského parlamentu za Zelené a náhradní členka speciální komise Evropského parlamentu pro boj s rakovinou. Ta tvrdí, že členové Evropského parlamentu nemají vůli zavést vícečetné plány boje proti jiným nemocem, než je rakovina. A to zkrátka proto, že se vyčerpali na plánu boje proti rakovině.

Chceme více specifických plánů, tvrdí jiní

S tím dle listu Politico nesouhlasí například Evropská federace Neurologických asociací.

„Obsáhlejší a specifické plány, které označují neurologické problémy sdílející ostatní nemoci, by pomohly,“ uvedla za federaci Donna Walshová.

Nedávno vytvořená aliance 16 unijních skupin European Alliance for Cardiovascular Health zase požaduje ve svém společném prohlášení zveřejněném v září, aby EK ukázala vlastní a specifický plán na tato onemocnění.

„Požadujeme, aby Evropská komise vypracovala ambiciózní plán boje proti CVD,“ píše se v prohlášení.

A není divu: Kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropské unii příčinou 36 procent všech úmrtí a týkají se zhruba 60 milionů lidí. Přestože existuje mnoho efektivních postupů a léčiv, úmrtnost klesá jen velmi pomalu. V některých zemích začala dokonce stoupat.

Nejčastější příčinou úmrtí bylo loni onemocnění srdce

Navíc v posledních letech se zvyšují počty úmrtí na onemocnění srdce a cév u lidí mladších 65 let. Mnohým z těchto úmrtí se dle lékařů dalo zabránit. Rozsáhlý průzkum provedený ve 108 zemích ukázal, že počty diagnostikovaných kardiovaskulárních nemocí od jara 2019 do jara 2020 vzrostly o 64 procent.

„A v 25 zemích počet srdečních onemocnění vzrostl o téměř 40 procent,“ upřesňuje ředitel globálních vztahů s veřejností farmaceutické společnosti Novartis Christian Thonke, který je zároveň předseda organizace zaměřující se na kardiovaskulární nemoci při Evropské federaci farmaceutického průmyslu a asociací [EFPIA].

Na vážnost situace upozorňuje také Evropský výbor pro mozek [European Brain Council]. Jeho zástupci uveřejnili ekonomické a zdravotní argumenty na podporu unijní strategie za zdravý mozek. Existuje asi 600 neurologických a mentálních problémů, z nichž na většinu neexistuje lék. Nejčastější příčina smrti je mozková mrtvice [vlastně kardiovaskulární problém]. Odborníci ale zmiňují i migrény a neurodegenerativní choroby. Takové problémy vyjdou Evropu na 800 milionů eur ročně. V pandemii se navíc objevila jako hlavní rizikový faktor úmrtí v důsledku infekce covidem-19 také demence.

Šéf výboru Frédéric Destrebecq uvedl, že Komise požaduje výdaje ve výši 500 milionů eur ročně na výzkum mozku, ptá se však: „Bude to k něčemu?“

Evropská rada pro mozek zveřejnila již loni v červnu dokument a virtuální výstavu na téma „Nový pohled na sklerózu v době covidu-19“. A zpráva o migréně a depresi je prý na cestě.

Unijní peníze jsou příležitost

Pnutí v Evropské unii si samozřejmě dle Politica všímají lobbisté, farmaceutický průmysl i pacientské organizace. Jednou z firem, která chce na bohulibém úsilí EU participovat, je i společnost Brunswick Group.

„Samozřejmě, že i náš cíl je nezmeškat chystané aktivity EU. A tak jsme vypracovali plán na zřízení naší bruselské divize, která se bude zabývat problémy zdravotnictví a stane se součástí trendu posílení zdravotnického lobbingu v hlavním městě EU,“ říká zástupkyně společnosti Franceska Scassellati Sforzoliniová.

Iniciativu EU v oblasti zdravotní péče a prevence nepřenosných nemocí pak vítá. Dle jejích slov pro lidi trpících nepřenosnými chorobami [non-communicable diseases – NCD] je to paprsek naděje. Jde o pacienty s chronickými onemocněními, které způsobily genetické vlivy nebo faktory životního stylu. Příkladem je rakovina, kardiovaskulární nemoci, diabetes nebo neurodegenerativní nemoci, jako je Parkinson.

„Celkem vzato, právě toto jsou největší evropští „zabijáci“ a péče o tyto pacienty se napříč unií velmi liší,“ shrnuje Sforzoliniová.

Její slova potvrzuje Nikos Manaras, partner firmy Acumen Public Affairs, která se specializuje na farmaceutickou politiku: „Oblasti NCD věnujeme stále větší pozornost ve srovnání s minulými lety. Důvod je, že EU se problémy snaží řešit na evropské úrovni.“

Ale není tu jen Evropská komise. Například Světová zdravotnická organizace [WHO] připravuje desetiletý „Mezisektorový globální plán akce proti epilepsii a jiným neurologickým nemocem“. Zveřejní ho letos v květnu. Jelikož EU podepsala souhlas, Evropská federace neurologických asociací požaduje, aby Komise přijala i její plán.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here