Záškrt lékaři potvrdili u dvou dětí a starší ženy

0
2224
zaskrt
Foto: Pixabay.com

Od letošního května se záškrt v Česku potvrdil u čtyř osob. Dvě děti se nakazily bakterií záškrtu přenášené z člověka na člověka. Záškrt je i v sousedních zemích. Světová zdravotnická organizace [WHO] doporučuje přeočkování.

O dalších třech potvrzených nákazách záškrtem informovala dnes [7.9.] Národní referenční laboratoř [NRL] pro pertusi a difterii Státního zdravotního ústavu [SZÚ].

„Národní referenční laboratoř potvrdila dva případy záškrtu vyvolané C. diphtheriae [typem bakterie přenášené primárně z člověka na člověka] u dvou sourozenců v dětském věku. Další případ u starší pacientky je vyvolaný C. ulcerans [typ bakterie, kterou mohou přenášet i zvířata],“ uvedla vedoucí NRL pro pertusi a difterii Jana Zavadilová.

S nakaženými jsou podle ní v kontaktu pracovníci krajských hygienických stanic, jež mají na starosti i trasování kontaktů, s nimiž se pacienti dostali do užšího kontaktu.

Letos jde již o další tři potvrzené případy záškrtu na území České republiky. V květnu SZÚ veřejnost informoval o rozvoji záškrtu u starší ženy z Vysočiny, která se bakterií záškrtu nakazila od domácího zvířete. Záškrt se u nás do té doby nepotvrdil posledních 27 let. Státní zdravotní ústav letos v květnu veřejnost uklidňoval, že jde o raritní případ nákazy, kdy šlo navíc o imunosuprimovanou pacientku s jiným chronickým onemocněním.

„Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu, máme dobře proočkovanou populaci,“ řekla tehdy k výskytu záškrtu na Vysočině ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Záškrt se šíří Evropou, WHO doporučuje přeočkování

Nicméně neuběhly ani čtyři měsíce a NRL SZÚ přišla s dalšími třemi potvrzenými případy záškrtu. Nakažení sourozenci v dětském věku žijí v Moravskoslezském kraji a žena je ze Zlínského kraje. Ředitelka SZÚ navíc uvedla, že počty pacientů se záškrtem rostou i v dalších zemích Evropy.

„Vzhledem k aktuálnímu nárůstu hlášení případů difterie v dalších evropských zemích, jako například v Rakousku, Německu, Velké Británii či Švýcarsku, Světová zdravotnická organizace doporučuje nechat se v dospělosti proti záškrtu přeočkovat,“ řekla.

Podle zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřiny Fabiánové roste riziko nákazy, respektive rozvoje záškrtu s věkem. Ochranných protilátek získaných po očkování v dětském věku později v dospělosti a pozdějším věku v těle ubývá.

„Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ říká Fabiánová.

Očkovaných dětí ve světě ubývá. Covid není omluva

V evropské populaci podle ní v posledních letech klesají ochranné titry protilátek proti difterii, tedy záškrtu. To následkem poklesu postvakcinační imunity, jak ostatně podle SZÚ potvrdily sérologické přehledy v Česku i nedávná studie z roku 2021.

Záškrt se dá léčit, musí se na něj ale přijít včas

Diftérie neboli záškrt může mít různé klinické formy. Při včasném záchytu bývá dobře léčitelný s pomocí antibiotik. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolestí v krku. Následně se na sliznici objeví běložlutá napadená místa, takzvané pablány, které nelze odstranit bez porušení tkáně. Ty se obvykle rozšiřují. Zevně otoky mohou úplně setřít konturu hrdla. Laryngeální forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem [difterický krup] a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest. Spolu s velkými otoky docházelo i k zadušení nemocného.

„Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna,“ uvádějí zástupci SZÚ.

Nosní forma infekce je podle zástupců Ústavu o něco mírnější. Projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici.

Kožní forma záškrtu se většinou projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí. Šíří se hlavně v zemích s nízkou proočkovaností. Poslední dřívější případ záškrtu zdravotní úřady v Česku zaznamenaly v roce 1995. K posledním dvěma úmrtím na záškrt došlo v Československu v roce 1969.

Proočkovanost proti dětským nemocem ve světě klesá

Stále častěji se objevující nemoci, proti kterým se dá chránit očkováním podaném již v dětském věku, může zčásti vysvětlit letos v červenci vydané upozornění WHO a Dětského fondu OSN [UNICEF]. Podle jejich dat ve světě klesla proočkovanost proti dětským nemocem v posledních dvou letech nejvíce za třicet let. Vakcínu proti záškrtu, tetanu a černému kašli má oproti předchozím rokům o pět procent dětí méně. Ještě horší situace panuje u spalniček, dětské obrny a HPV. Základní očkování proti dětským nemocem aktuálně chybí až 25 milionům kojenců.

„To je výstraha pro zdraví dětí. Jsme svědky největšího trvalého poklesu proočkovanosti dětí za generaci. Následky se odrazí na životech,“ řekla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell.

Odmítání očkování patří dle WHO k největším hrozbám

Upozornila, že počty očkovaných dětí se ve světě začaly snižovat v roce 2020. To hlavně kvůli covidu a omezenému přístupu do některých regionů. Zarážející podle ní ale je, že základní očkování proti dětským nemocem dostalo oproti roku 2019 podstatně méně dětí i v roce 2021 a letošní rok zatím ukazuje na pokračování trendu.

„Covid-19 není omluvou. Potřebujeme doočkovat chybějící miliony dětí. Jinak budeme nevyhnutelně svědky dalších epidemií, více nemocných dětí a většího tlaku na již tak napjaté zdravotní systémy,“ varovala výkonná ředitelka UNICEF.

Prudký dvouletý pokles proočkovanosti podle WHO a UNICEF přichází po deseti letech vzestupu. Nyní je třeba rychle řešit narušení vakcinace kvůli covidu, stejně tak i systémové chyby. K očkování se podle Russellové musí dostat každé dítě a každý dospívající.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here