Úmrtnost se loni vrátila do období před covidem. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v roce 2022 zemřelo 120 tisíc lidí, meziročně o 20 tisíc méně. Podle dat za 1. pololetí lidé nejčastěji umírali na nemoci oběhové soustavy.
Po dvouletém strmém nárůstu úmrtnosti kvůli šířícímu se koronaviru v letech 2020 a 2021 se roční počty zemřelých vracejí zpět na hodnoty z let před rokem 2020. Další dobrou zprávou je, že se zvýšila i naděje na dožití u mužů i žen.
„Podle předběžných údajů v průběhu roku 2022 zemřelo 120,1 tisíce obyvatel České republiky. Bylo to o 14 procent respektive o 19,8 tisíce osob méně než o rok dříve. Rok 2021 tak zůstal rokem s nejvyšším úhrnem zemřelých v naší poválečné historii,“ říká vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Nicméně i přes meziroční pokles počtu zemřelých v roce 2022 zůstávají čísla ve srovnání s průměry za roky 2015 až 2019 přibližně o osm procent vyšší. To má podle Štyglerové své vysvětlení. K nárůstu počtu zemřelých podle ní z části přispěly změny ve věkovém složení populace. Šlo o stárnutím silných populačních ročníků narozených ve 40. letech 20. století.
Lidé se mohou těšit z vyšší naděje na dožití
Avšak pokračujme: Mezi srovnávanými roky 2021 a 2022 se podle dat ČSÚ úmrtnost měřená počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel daného věku snížila ve všech pětiletých věkových skupinách nad 35 let věku. Ve věkovém rozpětí 55 až 79 let přibližně o pětinu. Což se pozitivně odrazilo ve vývoji očekávané průměrné délky života u žen i mužů.
„Po období let 2020 až 2021, kdy se střední délka života propadla zhruba o dva roky na 74,1 let pro muže a 80,5 roku pro ženy, se v loňském roce naopak meziročně výrazně zvýšila,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
První statistický odhad naděje dožití při narození pro rok 2022 tak podle ní vychází na 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy. To jsou obdobná čísla jako v roce 2018. Podle ČSÚ data o počtu zemřelých v roce 2022 v příštích týdnech mírně porostou, to v důsledku dohlašování ze zahraničí. Konečný údaj o počtu zemřelých za loňský rok tak statistici vydají až 21.3.2023 společně s předběžnými výsledky celé demografické statistiky.
Nejčastěji se umíralo na srdeční a cévní nemoci
Souhrnná data ČSÚ o příčinách úmrtí v loňském roce jsou zatím dostupná pouze za první pololetí roku. Podle nich u nás v prvním pololetí zemřelo 60 048 lidí. V příčinách úmrtí vedou stejně jako v předchozích letech nemoci oběhové soustavy, které stály za 22 124 úmrtími. Z této skupiny nemocí šlo skoro v deseti tisících případech o ischemické choroby srdeční [infarkt, chronická ischemická choroba srdeční].
Druhou nejčastější příčinou úmrtí v loňském prvním pololetí byla rakovina, které podlehlo 13 438 pacientů. Z toho 2 304 jich zemřelo na zhoubný nádor průdušnice, průdušek a plic. Druhým nejčastějším zhoubným novotvarem, který skončil úmrtím, byl karcinom tlustého střeva a konečníku [1 642 úmrtí]. Dalších 1 150 úmrtí připadá na rakovinu slinivky břišní a 844 žen zemřelo ve sledovaném období na zhoubný nádor prsu.
Třetí nejčastější příčinnou úmrtí byly v loňských prvních šesti měsících nemoci dýchací soustavy [chřipka, pneumonie], které si vyžádaly 4 019 životů. Více než 2 350 pacientů podlehlo diabetu, 1 176 Alzheimerově chorobě a 288 pacientů zemřelo na Parkinsonovu nemoc. Celý přehled příčin úmrtí za první pololetí roku 2022 jsou k nahlédnutí zde.
Nejvíce lidí loni zemřelo v prosinci
Nejvyšší počty zemřelých eviduje ČSÚ v závěru roku, kdy u nás během prosince zemřelo přes 12,1 tisíce osob. Poměrně vysoký byl v tomto srovnání i počet zemřelých v září, kdy data vykazují 13% nadúmrtnost. Druhý nejvyšší měsíční počet úmrtí v roce 2022 vykázal leden [11,0 tisíce], po přepočtu na stejně dlouhé měsíce je to ale únor. Naopak nejméně lidí loni zemřelo v červnu [8,8 tisíce].
„V ostatních měsících loňského roku se jejich počet pohyboval v rozmezí 9,2–10,7 tisíce,“ dodává ČSÚ.
Byť se počty zemřelých loni v meziročním srovnání snížily ve všech krajích, nejmenší meziroční pokles vykazuje Kraj Vysočina. To zhruba ve výši devíti procent.
Naopak k nejvyššímu snížení počtu zemřelých loni došlo v Karlovarském kraji, to o 23 procent. Nutno připomenout, že právě Karlovarský kraj patřil ke covidem nejvíce zasaženým regionům, kde v pandemických letech umíralo na přepočet obyvatel nejvíce lidí.
„V žádném z krajů se však roční úhrn úmrtí nedostal zpět na úroveň průměru z let 2015–2019. V Praze zůstal vyšší o čtyři procenta, v Pardubickém kraji a v krajích Vysočina a Moravskoslezském byl vyšší o více než deset procent,“ dodává vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Veronika Táchová
