Loni v Česku zemřelo 120 tisíc lidí, nejvíc v prosinci

0
1378
zemrelo
Ilustrační foto: Pixabay.com

Úmrtnost se loni vrátila do období před covidem. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v roce 2022 zemřelo 120 tisíc lidí, meziročně o 20 tisíc méně. Podle dat za 1. pololetí lidé nejčastěji umírali na nemoci oběhové soustavy.

Po dvouletém strmém nárůstu úmrtnosti kvůli šířícímu se koronaviru v letech 2020 a 2021 se roční počty zemřelých vracejí zpět na hodnoty z let před rokem 2020. Další dobrou zprávou je, že se zvýšila i naděje na dožití u mužů i žen.

„Podle předběžných údajů v průběhu roku 2022 zemřelo 120,1 tisíce obyvatel České republiky. Bylo to o 14 procent respektive o 19,8 tisíce osob méně než o rok dříve. Rok 2021 tak zůstal rokem s nejvyšším úhrnem zemřelých v naší poválečné historii,“ říká vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Nicméně i přes meziroční pokles počtu zemřelých v roce 2022 zůstávají čísla ve srovnání s průměry za roky 2015 až 2019 přibližně o osm procent vyšší. To má podle Štyglerové své vysvětlení. K nárůstu počtu zemřelých podle ní z části přispěly změny ve věkovém složení populace. Šlo o stárnutím silných populačních ročníků narozených ve 40. letech 20. století.

Lidé se mohou těšit z vyšší naděje na dožití

Avšak pokračujme: Mezi srovnávanými roky 2021 a 2022 se podle dat ČSÚ úmrtnost měřená počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel daného věku snížila ve všech pětiletých věkových skupinách nad 35 let věku. Ve věkovém rozpětí 55 až 79 let přibližně o pětinu. Což se pozitivně odrazilo ve vývoji očekávané průměrné délky života u žen i mužů.

„Po období let 2020 až 2021, kdy se střední délka života propadla zhruba o dva roky na 74,1 let pro muže a 80,5 roku pro ženy, se v loňském roce naopak meziročně výrazně zvýšila,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Smrt není prohra, říká sekretář ČBK Stanislav Přibyl

První statistický odhad naděje dožití při narození pro rok 2022 tak podle ní vychází na 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy. To jsou obdobná čísla jako v roce 2018. Podle ČSÚ data o počtu zemřelých v roce 2022 v příštích týdnech mírně porostou, to v důsledku dohlašování ze zahraničí. Konečný údaj o počtu zemřelých za loňský rok tak statistici vydají až 21.3.2023 společně s předběžnými výsledky celé demografické statistiky.

Nejčastěji se umíralo na srdeční a cévní nemoci

Souhrnná data ČSÚ o příčinách úmrtí v loňském roce jsou zatím dostupná pouze za první pololetí roku. Podle nich u nás v prvním pololetí zemřelo 60 048 lidí. V příčinách úmrtí vedou stejně jako v předchozích letech nemoci oběhové soustavy, které stály za 22 124 úmrtími. Z této skupiny nemocí šlo skoro v deseti tisících případech o ischemické choroby srdeční [infarkt, chronická ischemická choroba srdeční].

Druhou nejčastější příčinou úmrtí v loňském prvním pololetí byla rakovina, které podlehlo 13 438 pacientů. Z toho 2 304 jich zemřelo na zhoubný nádor průdušnice, průdušek a plic. Druhým nejčastějším zhoubným novotvarem, který skončil úmrtím, byl karcinom tlustého střeva a konečníku [1 642 úmrtí]. Dalších 1 150 úmrtí připadá na rakovinu slinivky břišní a 844 žen zemřelo ve sledovaném období na zhoubný nádor prsu.

Třetí nejčastější příčinnou úmrtí byly v loňských prvních šesti měsících nemoci dýchací soustavy [chřipka, pneumonie], které si vyžádaly 4 019 životů. Více než 2 350 pacientů podlehlo diabetu, 1 176 Alzheimerově chorobě a 288 pacientů zemřelo na Parkinsonovu nemoc. Celý přehled příčin úmrtí za první pololetí roku 2022 jsou k nahlédnutí zde.

Nejvíce lidí loni zemřelo v prosinci

Nejvyšší počty zemřelých eviduje ČSÚ v závěru roku, kdy u nás během prosince zemřelo přes 12,1 tisíce osob. Poměrně vysoký byl v tomto srovnání i počet zemřelých v září, kdy data vykazují 13% nadúmrtnost. Druhý nejvyšší měsíční počet úmrtí v roce 2022 vykázal leden [11,0 tisíce], po přepočtu na stejně dlouhé měsíce je to ale únor. Naopak nejméně lidí loni zemřelo v červnu [8,8 tisíce].

„V ostatních měsících loňského roku se jejich počet pohyboval v rozmezí 9,2–10,7 tisíce,“ dodává ČSÚ.

Byť se počty zemřelých loni v meziročním srovnání snížily ve všech krajích, nejmenší meziroční pokles vykazuje Kraj Vysočina. To zhruba ve výši devíti procent.

Naopak k nejvyššímu snížení počtu zemřelých loni došlo v Karlovarském kraji, to o 23 procent. Nutno připomenout, že právě Karlovarský kraj patřil ke covidem nejvíce zasaženým regionům, kde v pandemických letech umíralo na přepočet obyvatel nejvíce lidí.

Počty úmrtí v Karlovarském kraji vzrostly o 168 %. Proč?

„V žádném z krajů se však roční úhrn úmrtí nedostal zpět na úroveň průměru z let 2015–2019. V Praze zůstal vyšší o čtyři procenta, v Pardubickém kraji a v krajích Vysočina a Moravskoslezském byl vyšší o více než deset procent,“ dodává vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here